Projíždět kolem Lipna je v zimě občas obtížné, některé cesty se totiž nesmí solit. Ilustrační snímek

Projíždět kolem Lipna je v zimě občas obtížné, některé cesty se totiž nesmí solit. Ilustrační snímek | foto: AP

Silnice u Lipna cestáři posolí nejdřív za rok, kraj musí dodat posudek

  • 1
Velkou změnu kolem zimní údržby části silnic u Lipenské přehrady připravuje Jihočeský kraj. Chce chemicky ošetřovat 27 kilometrů cest II. a III. třídy, na nichž to hygienický předpis z roku 1985 až na výjimky zakazuje.

Jihočeský kraj zveřejnil znalecký posudek, podle kterého nebude mít solení významně negativní dopad na přírodu. Po deseti letech chemického posypu ale musí cestáři doložit testy, že se přírodě nic vážného nestalo.

Jenže tuto zimu se ještě řidiči budou trápit ve vyjetých kolejích a na uklouzaných silnicích hladkých jako zrcadlo. Krajský úřad totiž musí svůj záměr doložit posudky o vlivu na životní prostředí (EIA), což všechno o rok protáhne. Letos se tak budou silnice u Lipna sypat opět jen drobnými kamínky.

„Chtěli jsme začít solit už tuto zimu, ale zatím to vypadá, že změna začne až v příští sezoně. Plánujeme také postavit sklad v Mokré,“ uvedl ředitel jihočeské správy a údržby silnic Jan Štícha.

Část leží v CHKO Šumava

Změnu by uvítaly i obce kolem jezera, z nichž část leží v Chráněné krajinné oblasti Šumava. „V zimě se tady nedá jezdit. Vznikají hluboké koleje, ve kterých uvíznou auta. Nechápu, proč kolem našich vodních ploch se solit nesmí, a v sousedních státech ano,“ zlobí se starostka Černé v Pošumaví Irena Pekárková.

Silnice, kde by kraj chtěl solit

H. Planá - H. Planá, přívoz 1,1 km
H. Planá - H. Planá, vlak. nádraží 0,4 km
H. Planá - Hodňov 4,2 km
Černá v Pošumaví - Dolní Vltavice 5,4 km
Milná - Kovářov 1,8 km
Černá v Pošumaví - Frymburk 10,3 km
Frymburk - Frymburk, přívoz 0,7 km
Mokrá - Květušín 3,2 km

Krajský projekt, který teď posuzuje veřejnost a dotčené instituce, zahrnuje zatím 27 kilometrů silnic. Jde o lokalitu kolem Frymburka, Černé v Pošumaví a některé silnice směřující k přívozům. Cestáři by na ně sypali až devět tun soli na kilometr ročně, celkem maximálně 240 tun za rok.

Na rizika solení kolem Lipna ale upozorňují ochránci přírody. „Budeme k tomu chtít další znalecké posudky,“ podotkl mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Podle Vladimíra Šámala z krajské agentury ochrany krajiny je v tomto případě nebezpečný splach soli, který se může vsáknout až do jezera a vadit rybám. „Chce to hlubší analýzy,“ míní Jaroslav Vrba, profesor hydrologie z Jihočeské univerzity.

Při dalších posudcích, které navrhuje veřejnost, tedy půjde o to, jestli se může Lipno časem změnit ve „slané“ jezero. Jihočeské moře, jak se někdy nádrž lidově nazývá, trápí znečištění a v létě sinice. Podle starostky Pekárkové to ale nezpůsobují cestáři, ale na březích nádrže chataři svými nelegálními septiky.

Starostové obcí kolem Lipna před časem rozjeli kampaň za zrušení podle nich přežitého hygienického pásma, čímž by se mohlo solit na všech silnicích kolem přehrady. Ta už totiž neslouží jako nádrž na pitnou vodu.

Obec Loučovice, která z Lipna vodu odebírá a čistí ji, bude teď přecházet na vodu z vrtů, které podpořila penězi Evropská unie. Testovat je začala koncem listopadu.

Povodí Vltavy, jež hygienická pásma vyhlásilo, ale na nich dál trvá. „Stále platí i na Lipně,“ sdělila mluvčí státního podniku Michaela Pohůnková.