Podle starých fotografií se stáří stromu odhaduje na asi sto let. „Přesný věk zjistíme až po pokácení. Na Seidlových fotkách se na místě už kdysi nacházela skrumáž smrků, takže toto bude jeden z nich. Sto let tak nejspíše má,“ uvedl starosta obce Václav Vostradovský.
Vzrostlý smrk začali na Kvildě svátečně zdobit před lety, byl to vůbec první vánočně zdobený strom na Šumavě. Nejprve žárovky na léto sundavali, posledních deset let však na stromě visí celoročně.
„Měli jsme tu pěknou tradici. Před půlnocí vyšli lesáci a troubením na lesní rohy oznamovali slavnostní rozsvícení stromu. Ke kostelu vždy přišlo plno lidí. Nyní o to přijdeme,“ říká Vostradovský.
Že strom není v dobré kondici bylo zjevné už po zimě. „Před čtrnácti dny jsme ho prohlíželi s vedoucím polesí a odkaz na kůrovce jsme nenašli. Po posledním dešti minulý týden však popadala velká část jehličí,“ popisuje dále starosta. Špička stromu je už úplně holá.
Poslední odhady výšky smrku podle velikosti kostela říkají, že strom měří 27 a půl metru.
Nyní musí obec zařídit povolení od Správy NP Šumava, aby ho mohla pokácet. Kvilda totiž leží v centru národního parku.
Samotné odstranění stromu by měla odborná firma provést v září. Ještě předtím musejí místní ze stromu sundat žárovky, a to s pomocí vysokozdvižné plošiny.
Strom byl do nedávna rekordmanem. Podle české knihy rekordů platil za nejvyšší vánočně zdobený strom v zemi. Než ho předstihla moravská obec Mladkov se svým adventním smrkem.
„Budeme hledat uplatnění pro spodní část smrku, která zůstane. Jelikož byl dlouhodobě spojen právě s vedlejším kostelem sv Štěpána, jako varianta se nabízí vytvořit sochu tohoto světce,“ předvídá Vostradovský.
Problémy s kůrovcem zaměstnávají lesníky na Šumavě dlouhodobě. Správa národního parku bude moci díky nedávno schválené nové zonaci zasahovat proti kůrovci přibližně ve třech čtvrtinách parku.
Jeho vedení však trápí nedostatek pracovní síly, která k likvidaci napadených stromů momentálně citelně schází.
