Dozvíte se tu, že prvorepublikový četník musel při svých pochůzkách po rajonu nachodit i čtyřicet kilometrů, nerad nosil šavli, nebo to, proč měli na stanici rádio. Nejen to z poutavého povídání od samotných četníků v uniformách slyšely desítky lidí, kteří v sobotu navštívily Slověnice na Českobudějovicku.
Tedy přímo bývalou budovu školy, kde je dnes lokální národopisné muzeum – jedna zachovaná dobová školní třída a právě četnická stanice. I když historicky ve Slověnicích nikdy nebyla, ves spadala pod nedaleký Lišov.
„První jsme tu udělali muzeum, které bylo v původní staré slověnické tvrzi. Otevřeli jsme ho přibližně před deseti lety. A protože tu byly ještě volné prostory a já sbírám četnické předměty, zajímám se o to, tak jsem navrhl, že bychom tu mohli udělat stanici,“ vyprávěl při zatím poslední akci v polovině listopadu místopředseda historického spolku Slověnice Pavel Šrámek.
Měl na sobě prvorepublikovou typickou tmavě zelenou uniformu četníka a lidem popisoval, jak to před sto a více lety fungovalo u bezpečnostních sborů. Jeho kolega v uniformě z dob Rakouska-Uherska ukazoval, jak se sloužilo ještě v dobách, kdy Česko spadalo pod monarchii.
„Dnes mi lidé přinesli krásnou fotku štábního strážmistra Brendy, který sloužil na stanici v Lišově od roku 1939 do roku 1948. Pak ho od sboru vyhodili, protože nesouhlasil s komunistickým režimem. Předměty sem sbírám různě, v archivech i po lidech. Občas mám pocit, že je s tím otravuju, ale dělám to proto, že tyto věci už za chvíli nikde nebudou,“ zamyslel se Šrámek.
Slověnické muzeum s četnickou stanicí se otevírá nepravidelně, ale se členy spolku se jde třeba po telefonu domluvit na osobních prohlídkách bývalé školy, kterou postavili u hlavní silnice z Lišova na Lomnici nad Lužnicí tehdy ještě v Dolních Slověnicích v roce 1882.
Památkáři prohráli, místo fary bude parkoviště. Teď se mají bourat mosty |
První písemná zmínka o obci, která dnes spadá pod Lišov, je z roku 1359. Ve středověku zde stávala opevněná tvrz, která však nebyla sídlem samostatného statku, protože Slověnice náležely k lomnickému panství. Lomnice byla majetkem pánů z Lanštejna a od konce 14. století českých králů.
„Traduje se, že se nacházela v místech, které později zatopil rozšířený rybník Dvořiště,“ píše na webových stránkách předseda osadního výboru Jan Kročák. „Po zániku vrchnostenského systému správy v polovině 19. století se Slověnice staly samostatnou obcí, roku 1913 byly rozděleny na dvě obce s vlastní samosprávou – Dolní Slověnice a Horní Slověnice, oddělené zátokou rybníka Dvořiště,“ dodává Kročák.
Za 2. světové války si Němci na okolních pastvinách zřídili leteckou střelnici nacistické Luftwaffe. Tady se pak cvičila kulometná střelba z letadel a shazování betonových bomb na cíl.
„Na této střelnici byly používány již opotřebované stroje, proto zde docházelo k častým nehodám – jeden střemhlavý bombardovací letoun Junkers Ju-87 „Sluka“ se zřítil přímo do vsi, druhý za jejím okrajem,“ doplňuje předseda spolku další zajímavost o Slověnicích.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
