Z okna zámecké věže vylézá mužská postava, stoupne si a udělá krok vpřed. Ale nebojte se, neskončí to pádem na zem. Je to provazochodec, který se právě vydal zdolat nejdelší slacklajnu v Česku. Měří 250 metrů a vede nad střechami domů přímo v historickém centru Českého Krumlova.
Akrobat s jistotou ukrajuje první metry. Když je téměř v první čtvrtině, náhle zavane vítr a to jej trochu rozhodí. Zamává rukama, aby udržel rovnováhu, přesto nakonec padá. Zachytí ho jisticí lano a on se v okamžiku vymrští zpět na lajnu.
 |
Mezi diváky to hrkne. „Tak na tohle se dívat opravdu nemůžu,“ oznámí jedna z přihlížejících a raději odchází. Naopak Ivana z Prahy dorazila právě kvůli slacklajnerům. „Jsem velký fanoušek podobných kousků a něco takového jsem si nemohla nechat ujít,“ svěřuje se.
„Myslím si, že je to skvělá příležitost pro město, jak zaujmout a třeba přilákat víc návštěvníků v této době,“ myslí si Zdeněk, který s partou vodáků celou akci sleduje. Hlasitě povzbuzují a tleskají. „Dej si s náma rum!“ křičí, když jim provazochodec přechází nad hlavami.
Zbývá jen pár metrů a Tomáš Valenta je v cíli na vyhlídce na pátém zámeckém nádvoří. Kape z něj pot a zhluboka oddychuje. „Nebýt toho pádu, tak jsem spokojený. Kdybych to přešel, aniž bych spadl, byl by to můj osobní rekord,“ hodnotí svůj výkon.
Zaváhání přišlo podle něj ve chvíli, kdy zafoukal vítr. „Udělal jsem chybu a nepodchytil jsem tlak větru,“ vysvětluje.
Vítr ani horko však nebylo to nejtěžší, s čím se Valenta při přechodu musel vypořádat. Kvůli délce musí být lajna pospojovaná z několika částí, a právě spoje mohou být pro akrobata problematické. Překáží totiž plynulému posouvání jisticího lana.
„Ty kruhy se na nich zaseknou a já je musím rukou přendat,“ poukazuje Valenta na detail, který však lezce může vykolejit, a hrozí tak ztráta rovnováhy.
I přes náročnost celého akrobatického kousku, si Valenta akci užíval. Vnímal scenérii historického centra Krumlova i hlasité vodáky pod sebou. „Jsem schopný i zastavit, zamávat. Udělal jsem to asi dvakrát, ale pak už jsem se spíš soustředil. Ono stát na slacklajně není úplně jednoduché, doporučuje se vytrvat v pohybu,“ vysvětluje jeden z nejlepších českých slacklajnerů.
Valenta zdolal 250 metrů za necelých 20 minut. Za jeho výkonem však stojí hodiny tréninku, který se neodehrává jen na slacklajně.
„Po lajně chodím třikrát týdně hodinu a půl, k tomu mám posilování, švihadlo. Ale také pracuji na střechách, takže jsem zvyklý i na tohle počasí a na výšky obecně,“ nastiňuje Valenta a chystá se na druhý pokus.
Po lajně se musí dostat i zpátky. „Kdyby nebylo takové vedro, tak se hned otočím a můžu jít. Ale dneska si alespoň deset minut odpočinu,“ směje se a po chvíli se vydává zpátky. Před sebou má dominantu celého Krumlova – renesanční zámeckou věž. Celý výjev působí až kouzelně.
