V Lišově se čtyřmi a půl tisíci obyvateli skládka plní bývalý lom po těžbě cihlářské hlíny. Stojí východně od města. Rozloha oplocené skládky je tři a půl hektaru.
Podle nového projektu se přitom rozšíří dvojnásobně. Na celkovou kapacitu 350 tisíc krychlových metrů uloženého materiálu a s životností do roku 2035. Úpravy chce firma zahájit letos a dokončit v červnu příštího roku.
K rozšíření bude potřebovat plochy, které zemědělský půdní fond (ZPF) vede jako ornou půdu. „Tyto pozemky II. a III. bonity jsou pro zemědělství postradatelné,“ píše se mimo jiné v hodnocení vlivu stavby na životní prostředí, které vypracovala ostravská firma AZ – Geo.
„Jedná se o standardní proces postupného rozšíření skládky, které závisí na množství uskladněného odpadu,“ vysvětlila mluvčí FCC Kristina Jakubcová.
Ve zjišťovacím řízení, které vede odbor životního prostředí krajského úřadu, se teď může k rozšiřování areálu vyjadřovat veřejnost včetně institucí. Jde o lokalitu, kam se svážejí odpadky z okresu od 90. let.
S provozem skládky počítá dlouhodobě i město Lišov. To má z ní také profit, když už dříve přiznalo, že mu přináší až pětinu příjmů do rozpočtu. Lišovu to mimo jiné umožňuje, že obyvatele nezatěžuje poplatky za popelnice. Původně platili místní ročně 600 korun, od roku 2023 to mají zdarma.
Skládku mají za humny, ale odpad třídí
Lišov také už třicet let praktikuje třídění, nabízí barevné kontejnery a sběrné dvory. „Nemyslím, že by je obyvatelé využívali méně, když mají popelnice zadarmo. Komunální odpad dobrovolně separují,“ míní jednatel městské organizace Služby Lišov Lubomír Šruc.
Naopak třídění město podporuje a jeho způsob vylepšuje. Jen samotný Lišov bez přilehlých osad má třináct stanovišť kontejnerů na třídění. Kromě toho provozuje sběrné dvory. Novinkou je odclonění stanovišť tříděného odpadu živými ploty a stěnami s dřevěným obložením.
Podle Michaly Skálové, která má na starost životní prostředí, jsou už takto upravená dvě místa a připravuje se dalších šest. „Postupně chceme takto vylepšit všechna místa. Souvisí s tím rekonstrukce ulic a chodníků. Kromě obložení z modřínového dřeva zasázíme kolem bílé šeříky a břečťan,“ prozradila Skálová.
Spalovnu nechceme! Stavbu u Českých Budějovic kritizují i velká města v kraji |
Likvidování komunálního odpadu se přitom v Česku stále víc prodražuje. Hlavně v souvislosti s rozhodnutím Evropské komise o minimalizování a ukončení skládek. Podle prognóz se očekává, že poplatky za skládkování vzrostou do roku 2030 nejméně dvojnásobně.
Jen v jižních Čechách se skládkováním odpadů zabývá na 50 firem. V třídění je kraj se 194 kilogramy komunálního odpadu na hlavu a rok na republikovém průměru. V Budějovicích je to 178,6 kilogramů na hlavu s celkovou roční produkcí 17,2 tisíc tun, která mírně stoupá. Letos Budějovice zdražily popelnice pro obyvatele na 960 korun ročně.
Podle spolku Arnika, jenž se zabývá životním prostředím, je právě třídění v souvislosti s takzvaným oběhovým hospodářstvím zásadní. Spolek tvrdí, že minimálně polovina odpadu jde lépe vytřídit nebo přímo využít.
„Je důležité, jestli obyvatelé Lišova třídí odpad, ačkoliv za něj neplatí a také, jak funguje třídící linka na skládce FCC. Na západě už existují plně automatizované třídičky se senzory,“ připomněl odborník na odpady Jindřich Petrlík z Arniky.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
