Ještě v dobách socialismu přijížděli nadšenci z různých koutů Československa. Na prachatickém Tatranu mohli vidět a vyzkoušet na tu dobu výborně vybavený skatepark. Takový jinde nebyl, i leckde v Evropě mohli závidět.
V posledních letech je situace poněkud obrácená. Zatímco v mnoha městech mají moderní areály, v Prachaticích zatím marně čekají. Při pohledu do historie je přitom zřejmé, jak důležitou roli prachatická scéna sehrála v začátcích tuzemského skateboardingu. Město v podhůří Šumavy bývalo centrem tohoto sportu a vítalo jeho velká jména.
Delší dobu je projekt na nový skatepark na papíře, ale v posledních letech jen ležel na radnici. Nyní je tu znovu naděje. Zastupitelé na zatím posledním zasedání rozhodli, že návrh nechají aktualizovat a doprojektovat. Poté se město pokusí získat dotaci, v případě úspěchu vybere firmu a začne stavět.
Projekt byl naposledy na stole v roce 2016. Tehdy ho však vedení města zavrhlo. „Kvitujeme, že se kompletní přestavba skateparku vrací do hry. V 80. i na začátku 90. let jsme měli nejlepší skatepark v Československu. Mohli jsme pořádat mistrovství, zvát profíky na velké akce. Ale doba pokročila. Zatímco jinde stavějí moderní hřiště, z Prachatic se stal jakýsi skanzen skateboardingu,“ vypráví legenda prachatického skateboardingu Miroslav Bartoš.
Stál u začátků tohoto sportu ve městě. Společně s dalšími zázemí na Tatranu kdysi, ještě za dob totality, vybudoval. Dříve tam vyrůstali reprezentanti a mistři republiky.
Beton je nejlepší
Jezdit se v Prachaticích učil i Štěpán Troubil, jeden z největších tamních talentů. „Začínal jsem klasicky na sídlišti, jako capart jsem se bál jít do skateparku. Ale asi v 11 letech jsem Tatran začal navštěvovat. Tenkrát byl v dobrém stavu, jen asfalt byl vždy na nic,“ vypráví nyní čtyřiadvacetiletý Troubil.
Podle jeho slov by přestavěný areál hojně využívali pokročilí i začátečníci. „Navíc by opět reprezentoval naše město, zase by tu mohly být velké akce se skvělou atmosférou i jezdci ze zahraničí, jak pamatujeme právě ze Summercampů,“ přidává. Jako člen VSA Xtreme týmu jezdil po republice i do zahraničí na exhibice.
Současný areál je potřeba pravidelně udržovat, aby mohl zůstat v provozu. Letos třeba odstranění koroze z plechových částí. Sportovce i nadšence to tam však stále táhne. I loni bývalo při dobrém počasí na překážkách plno.
Byl to kontrast v porovnání s vedlejším fotbalovým hřištěm, kde zůstávalo kvůli pandemii často prázdno. Ke skejťákům se stále více přidávají i jezdci na freestyle koloběžkách, především děti.
„Starší, zkušenější často sednou do auta a jedou třeba do Budějovic do nového skateparku. Možnosti mají také v Klatovech nebo Sušici. Až jednou budeme mít nové zázemí u nás, otočí se to,“ věří Bartoš. „Myslím, že tu rychle naroste počet skejťáků a pozitivně se to podepíše i na jejich výkonnosti,“ dodává.
Starší kovové překážky má nahradit betonový povrch. Právě ten je v současnosti trendem při výstavbách nových areálů. Dřevěné překážky nejsou vhodné, protože špatně odolávají povětrnostním vlivům. U plechu vadí hlučnost a nákladná údržba. Asfalt je zas hrubý, karcinogenní a rychleji stárne. Naopak betonový povrch je nejtišší a pro jezdce nejpříjemnější. Stavba se sice prodraží, naopak následná údržba nespolkne tolik peněz.
Pro místní jezdce je rovněž důležité, aby hřiště zůstalo na původním místě. A to nejen v souvislosti s tradicí. „Lepší místo v Prachaticích není. Na Tatranu je dobře dostupné, od nádraží je to kousek. Přijíždějí skejťáci z celého okresu a je to pro ně časově příjemné. Blízko je také supermarket,“ povídá Bartoš, který již aktivně nejezdí.
„Mekka skateboardingu“
Starosta Martin Malý potvrdil, že město s projektem počítá na stávajícím místě. V minulosti zazněly i názory, že by se dal přesunout jinam.
„Budeme žádat o dotaci Národní sportovní agenturu. Mohla by pokrýt až 70 procent. Před několika lety projekt počítal s částkou 12 milionů korun bez daně. Dnes by to bylo více, předběžný odhad je 17 milionů, ale to ještě upřesní prováděcí dokumentace, jejíž vytvoření jsme schválili,“ uvádí starosta.
Také místní U-rampa dokazuje, jak jsou Prachatice s historií skateboardingu spjaté. Letos totiž pomyslně oslaví výročí 35 let od jejího postavení. Pravděpodobně jde o nejstarší rampu tohoto typu v Evropě, která stále stojí a funguje.
Miroslav Bartoš vzpomíná na začátky ve městě. Vše v roce 1976 podnítil komunistický filmový týdeník, který místní kluci zhlédli v kině. Varoval před skateboardingem jako zhýralou zábavou dětí kapitalismu. Netrvalo dlouho a chlapci rozebírali brusle, aby kolečka přibili na kus prkna.
Již v roce 1986 pořádali prachatičtí skejťáci první Summercamp, ještě pouze s československými účastníky. V následujícím roce však do té doby nevídané podmínky v tuzemsku přilákaly zahraniční účastníky. Na zmíněné U-rampě se tak v roce 1987 předvedla i světová hvězda z USA, skateboardista Mark Gonzales.
Summercampy pokračovaly až do roku 2010 a přivítaly celou řadu profesionálů. I díky U-rampě se mohl na jihu Čech uskutečnit československý pohár a mistrovství republiky. Akce Summercamp byla atraktivní pro tematické časopisy, vznikla i řada videozáznamů. Prachatice se objevily i v tři roky starém dokumentárním filmu King Skate, který mapuje fenomén skateboardingu.
