ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: MAFRA

Pracovníci kulturního střediska si stěžují na šikanu, audit ji neprokázal

  • 3
Po čtyřech letech se radní v Sezimově Ústí opět zabývali údajnou šikanou v kulturním středisku ze strany ředitelky. Ani tentokrát však nenašli žádné provinění. Část pracovníků centra ale mluví o opaku, první z nich už dokonce dostal výpověď. Špatný stav na pracovišti potvrzují i dvě bývalé zaměstnankyně.

Městské středisko kultury a sportu (MSKS) v Sezimově Ústí má výborné výsledky, na nichž má významný podíl zejména ředitelka Romana Krůčková. Zařízení mohou ohrozit pouze zaměstnanci, kteří dělají potíže.

Takový je jeden ze závěrů personálního auditu, který zkoumal velmi špatné vztahy ředitelky centra se skupinou zaměstnanců. Ti však hovoří o dlouhodobé šikaně, jež se podle nich ve středisku po čtyřech letech opět objevuje.

Na problém upozorňoval zaměstnanec MSKS Josef Musil, který se kvůli dlouhodobě neúnosné situaci obrátil na radu města, aby ji seznámil s podrobnostmi.

„Poslal jsem radním žádost o přednesení mého svědectví na jejich zasedání, což mi bylo po delší době umožněno. Chtěl jsem jim popsat, co paní ředitelka dlouhodobě prováděla jedné mé kolegyni a poté mně i dalším zaměstnancům v posledních měsících,“ vysvětluje Musil, který působí i jako externí spolupracovník MF DNES. Dodává, že se tento stav týká čtveřice zaměstnanců.

Sezimoústeckému vedení detailně popsal veškeré praktiky a metody, kterými chtěla Krůčková části svých podřízených zhoršovat pracovní podmínky.

„Neustále nám měnila zadání pracovních úkolů, až jsme nevěděli, co vlastně máme ve skutečnosti dělat. K tomu se nás snažila různými pomluvami mezi sebou rozeštvat a výjimkou nebylo ani ponižování,“ pokračuje Musil, jemuž ředitelka na konci loňského roku dala výpověď.

Učinila tak i navzdory vyjádření pro MF DNES, že do konce prosince do stavu personálu zasahovat nebude.

„Do konce roku neplánuji žádné organizační změny, takže nechci ani nikoho propouštět,“ uvedla v polovině prosince Krůčková.

Sama odmítla veškerá nařčení svých podřízených, kteří mluví o šikanování. „To víte více než já. Nemyslím si, že by se ve středisku něco takového mělo dít, což potvrdil i nezávislý audit věnující se právě těmto věcem,“ reagovala Krůčková.

MF DNES se ji po Novém roce pokoušela několikrát kontaktovat, aby okomentovala Musilovo náhlé propuštění. K němu se však nevyjádřila.

Audit šikanu neprokázal

Personální audit si městská rada objednala, aby prověřila závažné informace od Musila. Podle starosty města Martina Doležala (Zelená pro město) se ale nic z toho nepotvrdilo.

„Audit žádné závadné chování paní ředitelky neprokázal. Ze závěru nevyplývá, že by tam bylo něco špatně. Na radě jsme se shodli na tom samém,“ říká Doležal.

O šikanu podle rady města nešlo kvůli tomu, že se o ní při auditu přímo zmínil pouze jediný svědek. Jako „černá ovce“ byl označen Musil a jiný dlouhodobě šikanovaný člověk.

Podle výpovědi dalšího ze svědků, který si nepřál být jmenován, nikdo nesměl tomuto člověku s ničím pomáhat a nesměl ani s nikým na pracovišti komunikovat. V opačném případě by mu hrozilo krácení pracovní náplně, které by vedlo až k propuštění.

Podle svědka jde jen o jeden z několika důsledků špatných vztahů s ředitelkou. Už ale nutnost provedení samotného auditu naznačuje, že mezilidské vztahy ve středisku nejsou úplně v pořádku.

Přesvědčil se o tom také radní města Martin Klíma (Zelená pro město), jenž nezávisle na auditu sbíral výpovědi současných i bývalých zaměstnanců střediska, kteří podobnou situaci zažívali před více než čtyřmi lety. Tehdy kvůli stejným důvodům skončilo během půl roku pět z devíti pracovníků.

„Velká část respondentů spontánně odpovídala tak, že se ředitelka nechová korektně hlavně k jednomu ze zaměstnanců. Říkali také, že nálada na pracovišti je špatná a že se lidé často bojí o této věci mluvit. Prý vždy měla nějakou oběť. Devět ze třinácti lidí se zmínilo o tom, že byli svědky šikany, a sedm z nich mi potvrdilo šíření pomluv ze strany ředitelky za účelem rozvrácení kolektivu,“ líčí Klíma s tím, že rada tento materiál odmítla kvůli nezveřejnění zdrojů.

Neutěšený stav na pracovišti v roce 2015 ale potvrzují nezávisle na sobě dvě bývalé zaměstnankyně Kateřina Nimrichtrová a Veronika Drdáková. „Neustále nás ponižovala, kontrolovala a prakticky vůbec nám nedůvěřovala. Chtěli jsme se tehdy zaštítit odbory, ale právnička, kterou jsme dostali od města, zneužila našich informací a vše řekla ředitelce. Na základě tohoto jsem dostala okamžitou výpověď, aby zastrašila zbytek skupiny. Udělala to tak, že mi zrušila místo,“ popisuje čtyři roky starou situaci Drdáková.

Zaměstnanci se mohli na audit připravit, poukázal radní

Klíma i Musil se shodují na tom, že obě situace jsou si velmi podobné, s čímž ale nesouhlasí starosta Doležal.

„O šikanu se podle nás tehdy nejednalo a vyvodili jsme z toho konkrétní opatření v podobě nového docházkového systému. Zaměstnanci měli poměrně velkou volnost a někteří to zneužívali. Obě situace se podle mě nedají nijak spojovat, leda účelově. Tehdy jsme to neřešili auditem, vyslechli jsme všechny zaměstnance,“ vysvětluje Doležal.

Jenže Musil i Klíma vidí v řešení takové situace pomocí auditu velké nedostatky. Radní poukazuje zejména na samotnou metodiku auditu, kdy je možné poměrně jednoduše ovlivnit jeho výsledky.

„Vědělo se dopředu, že audit bude, takže se skupiny zaměstnanců na něj mohly připravit. Z toho pak vyšlo, že problémoví jsou ti, kteří si stěžovali. To uznal i sám auditor. Myslím si, že moje zjišťování, kdy mi respondenti odpovídali bez přípravy, bylo objektivnější,“ je přesvědčený Klíma.


Témata: Jihočeský kraj