Ze stavení s číslem popisným 31 se ozývá dětský pláč. Je 20. ledna roku 1878 a ve Skrýchově u Opařan na Táborsku právě přišly na svět Josefa a Růžena Blažkovy.
Místo radosti ale zůstávají rodiče v šoku. Jejich právě narozené dcery jsou totiž siamská dvojčata, srostlá bokem v oblasti pánve. Něco takového vidí poprvé i starý lékař, který k těžkému a komplikovanému porodu přispěchal, aby pomohl porodní bábě.
Lékařská věda si v té době s podobnými případy neví rady. Oddělení dětí nepřipadá v úvahu. „Srdce jim bijou jako zvony, a to je teď nejdůležitější,“ snaží se uklidnit doktor vyčerpanou matku. Ani on sám ale v té chvíli nedokáže odhadnout, jak se bude vyvíjet další život děvčátek.
Josefa a Růžena BlažkovySlavná siamská dvojčata se narodila 20. ledna roku 1878 ve Skrýchově u Opařan. Byla srostlá v oblasti pánve. Jejich postižení je proslavilo nejen v Evropě, ale i v Americe. Hlavní senzací byla jejich fyzická abnormálnost doprovázená hudebními čísly, hrou na housle a zpěvem. V Sepekově u vlakového nádraží si nechaly sestry Blažkovy postavit zájezdní hostinec. Růžena porodila v roce 1911 zdravého syna Františka. Kdo byl jeho otcem, sestry nikdy neprozradily. Při posledním turné po Chicagu podlehla 30. března roku 1922 Růžena zápalu plic. Její sestra Josefa zemřela o hodinu později. Tělo sester bylo zpopelněno a jejich ozdobná urna dnes spočívá v rodinné hrobce na hřbitově v Sepekově. Syn František se vyučil elektrikářem. Oženil se a zemřel v Bechyni přirozenou smrtí ve věku 66 let. |
Sestry Blažkovy se ale se svým postiženým smířily lépe, než by zřejmě po jejich narození kdo čekal. A co jim osud do vínku ubral po tělesné stránce, přidal jim na té duševní. Byly inteligentní a nadané.
„Chodily skoro stejně rychle jako normální lidé. Jedna šla rovně, druhá za ní bokem hopsala. Měly nadání na jazyky, na komunikativní úrovni mluvily německy, francouzsky a anglicky. Hrály také na housle. Do školy ale nechodily, měly domácího učitele,“ vypráví ředitel Milevského muzea Vladimír Šindelář.
Za vystoupení braly 1 500 marek
Ze svého handicapu dokázaly udělat sestry Blažkovy přednost a brzy se staly nejslavnějšími českými siamskými dvojčaty své doby. V jedenácti letech se dostala děvčátka na stránky novin, a to i zahraničních. Začala také vystupovat ve varietních společnostech a cirkusech, kde hrála na housle a zpívala.
V době, kdy svět lačnil po senzacích, se tak siamská dvojčata stala brzy středem pozornosti agentů a obchodníků. Francie, hlavně Paříž, jim otevřela cestu do světa. Byla populárními doma i v zahraničí. Získala si také Ameriku.
Kolegy Josefy a Růženy z malé vesničky u Opařan byli i další světově proslulí lidé s anomáliemi. Mezi nimi třeba nejvyšší muž světa Van Albertem of Holland nebo Freddie, muž bez paží, který dokázal používat nohy stejně dobře jako ruce.
A protože byly Josefa a Růžena Blažkovy současně i zdatné obchodnice, právě ve svém postižení objevily výjimečnost, kterou dokázaly náležitě zúročit. „Zejména před první světovou válkou byly v Evropě velmi oblíbené. Mohly si diktovat ceny za vystoupení. Braly například 1 500 marek za vystoupení v hamburském divadle, což byly v té době obrovské peníze. Máme k dispozici fotokopii jejich vkladní knížky z roku 1912, kde je uloženo asi 16 tisíc rakouských korun,“ podotýká Vladimír Šindelář.
Vztah obou žen, ze kterého se nedalo odejít, ale nebyl vždy idylický. Jedno tělo skrývalo dvě duše a povahově byla každá jiná. A tak mezi nimi docházelo občas také k hádkám.
Růženě se narodil v dubnu 1911 zdravý chlapec
„Říká se, že Růžena byla hodnější, tišší, naopak Josefa byla prudší a ráda se hádala. Navíc měla údajně velice ráda whisky, což se té druhé nelíbilo. Uvádí to pražský reportér a lovec senzací Egon Ervín Kisch, který se s nimi setkal a zpracoval o nich materiál,“ říká Šindelář.
Ani Josefě a Růženě se nevyhnula láska. I když se nikdy nevdaly, z jednoho milostného vzplanutí se Růženě narodil v dubnu 1911 v pražském sanatoriu zdravý chlapec, který dostal jméno František.
„Kdo byl otcem, sestry nikdy neprozradily. Někdy se říká, že to byl berlínský truhlářský dělník, ale stoprocentně to nikdy potvrzeno nebylo a sestry si vzaly své tajemství do hrobu,“ dodává Šindelář. Sestry chtěly i tajně porodit, jenže v té době se po nich pídil právě reportér Ervín Kisch. Když zjistil, co se děje, informaci pustil do světa.
Malý František v dětství vystupoval se svou matkou a tetou. Současně sestry počítaly s tím, že se jednou vrátí do svého rodného kraje. Nechaly si proto v Sepekově postavit v roce 1911 zájezdní hostinec u vlakové zastávky.
„Původní projekt byl přízemní, dnes má patro. Měla to být jejich pojistka na stáří, až nebudou moct cestovat po Evropě a vydělávat si hraním. Nakonec si jí moc neužily,“ naznačuje Šindelář.
Čas v Čechách trávily tam a na Kvěchovském mlýně u své nejstarší sestry Anny, kam se přestěhovali rodiče po prodeji rodného domu ve Skrýchově. Po první světové válce se sestry Blažkovy snažily oživit něco ze své bývalé slávy. Jenže zlatá doba se vracela jen těžko. Svět se zajímal o jiné věci.
„V roce 1921 vyjely na turné po Americe. Pluly z Janova lodí, což zachytily i dobové snímky. Ale na jaře 1922, když byly v Chicagu, onemocněla Růžena zápalem plic a záhy zemřela. Asi hodinu po ní skonala i sestra Josefa,“ pokračuje Šindelář.
Těla chtěl koupit impresário
Lékaři prý sice nabízeli Josefě, že se pokusí její tělo od mrtvé sestry oddělit, ta ale něco takového nepřipustila. Slavná siamská dvojčata zemřela 30. března 1922 ve věku 44 let.
Pozornost ale budila i po své smrti. „Jeden americký impresário chtěl těla koupit, zřejmě by je vystavoval v panoptiku, to ale nedovolil otec dvojčat, který cestoval s nimi,“ zmiňuje Šindelář.
Podle pramenů z rodinného archivu, vyprávění a článku Jana Chmelíka na webových stránkách města Bechyně o těla projevila zájem také lékařská fakulta v Praze. Zřejmě z finančních důvodů se ale nakonec převoz neuskutečnil. Josefa a Růžena byly tedy zpopelněny v Americe.
Bratr František, který byl italským legionářem a na posledním turné je doprovázel, otec dvojčat a jejich syn František se vrátili do Čech se stříbrnou urnou. Dnes je uložena v rodinné hrobce v Sepekově.
Bratr František získal v Americe peníze po sestrách. Věno měla i jeho budoucí manželka Marie, a tak si koupili mlýn Na Prádle v Bechyni. Syn siamských dvojčat František žil po smrti matky u nich. V Bechyni se vyučil elektrikářem a později se oženil. „Dožil se 66 let. Zemřel v Bechyni přirozenou smrtí,“ podotýká Vladimír Šindelář.
Střípky ze života slavných prvorepublikových sester jsou dnes k vidění ve sbírce osobních věcí, oblečení, korespondence a fotografií v Milevském muzeu.
