„Tím, že je to dvanáctý rok v terénu, vnímáme vývoj této práce a posun je znatelný,“ popisuje současnou situaci zakladatelka spolku Pavla Benettová. V minulosti dobrovolníci naráželi hlavně na neochotu komunikace s některými zemědělci.
Ti neoznamovali své plány, kdy a kde chtějí sekat. To se podle ní značně zlepšilo, a to i díky větší informovanosti na sociálních sítích a v médiích. „Když se někde objeví snímky posekaných srnčat, veřejnost reaguje,“ zdůrazňuje.
Mladý srnec uvázl v jámě od kopáčů vltavínů, ven mu pomohli až policisté |
Sociální sítě jsou místem, kde se shromažďují i sami dobrovolníci, kteří nejsou ve spolku organizovaní. „Snažím se zapojit veřejnost, aby zakládala tyto terénní skupiny. Letos jich po celé republice vzniklo okolo pětadvaceti. Tady na jihu spolupracujeme se šedesáti skupinami,“ vypočítává Benettová.
V jihočeské terénní skupině si zřídili takzvaný „srnčí dispečink,“ tedy linku, kam se mohou obracet myslivci a zemědělci.
„Původně jsme to vyřizovaly po telefonu s kolegyní dvě a koordinovaly akce. Svolat pilota dronu či dobrovolníky a propojit je s myslivci. Ale už toho bylo moc, nedalo se to v jednom člověku časově zvládnout. Navíc všechno je dobrovolné. Nyní se střídají na jednom telefonním čísle čtyři kolegyně, to je snesitelnější,“ tvrdí Benettová. „Volají si ale i lidé jen pro informace,“ dodává.
Když se někde objeví snímky posekaných srnčat, veřejnost reaguje.
Pavla Benettovázakladatelka spolku Stop sečení srnčat
Mláďata jsou nejohroženější v době senosečí na přelomu května a června, kdy je srna odloží do vysoké trávy a mláďata se při ohrožení instinktivně sehnou. Řidič velkého zemědělského stroje tak mnohdy nemá šanci zvíře v trávě vůbec vidět.
Myslivci mají podle zákona povinnost vyhánět zvířata z těchto ploch. Někdy se také používají před příjezdem sekaček takzvané plašiče, aby se zvířata nevracela do vysokého porostu.
V současné době jim práci usnadňují drony s termovizí. Kvalitnější technologie jsou následně schopné při nízkém průletu zaznamenat zvěř i v při vyšších letních teplotách.
Před senosečí prohledává univerzita louky dronem, zachraňuje ukrytá srnčata |
Dobrovolníci tak mohou vyrazit přímo na konkrétní místo a srnče přemístit do koše nebo bedny na nezbytně nutnou dobu. Pracují v rukavicích a s trávou, aby co nejvíce snížili riziko přenosu lidského pachu na mládě. Pak už by ho matka nemusela přijmout.
Stává se to, přestože srny mají silný mateřský instinkt. „Když je srnče posečené a odstraní se z louky, ta srna je schopná se vracet několik dní zpět na místo,“ upozorňuje.
„Vedeme si statistiku zachráněných srnčat i ztrát. Letos je to přes 1 500 lokalizovaných srnčat. Dalo by se říci i zachráněných, protože z toho asi 900 přečkalo sečení v koši. Zhruba 700 jich bylo vyhnaných, protože se třeba nenechala chytit. U nich pak nevíme, jak dopadla. Vyhnali jsme je ráno, ale sekačka mohla přijet odpoledne,“ uvádí Benettová.
„Někdy to bylo tak hektické, že jsme měli padesát objednávek. A piloti dronů tak museli ráno a dopoledne zvládnout přejet mezi pěti honitbami,“ líčí.
Dobrovolníci s drony hledají srnčata v trávě, než do luk vyjedou zemědělci |
Díky zkušenostem si plánují pořídit dron myslivci v Něchově na Budějovicku. „Vyhánění srnčat je v našem spolku povinnost. Děláme to tak, že se chodí v rojnici se psy,“ říká vedoucí spolku Jan Brabec.
„Jednou jsme takto vyhnali asi pět srnčat. Pak přes louku před sečením přelétl dron a našel jich dvacet. Opravdu to funguje,“ tuší.
5. června 2022 |
Dron s termovizí, který si vyhlédli, by vyšel v základu na 150 tisíc korun. O 50 tisíc korun dražší je vybavení, které umožní pátrat i například v mírném dešti. „Uděláme sbírku, hledáme dotace, každopádně určitě si ho pořídíme,“ uzavírá.
