Před dvěma lety začali vlci řádit na šumavských Knížecích Pláních. Zabili tu hospodáři devatenáct ovcí, od té doby se sem pravidelně vrací pro snadnou kořist.
Stavení pro zvířata nyní majitel stáda rozšiřuje navzdory územnímu plánu obce Borová Lada. Přibyly betonové patky u domu, uvnitř vzniká sociální zázemí napojené na čistírnu odpadních vod. Na stav upozornili na přelomu srpna a září strážci Národního parku (NP) Šumava.
Objekt patří Milanu Rycheckému, jenž před lety zbudoval nedalekou stavbu, dnes známou jako Hájenka Knížecí Pláně, s ubytováním a restaurací, kterou pak prodal jinému podnikateli.
Salaš leží na státním pozemku, který spadá pod správu NP. Hospodářství správci povolili před dvaceti lety v souladu s územním plánem. Rychecký ho postavil v roce 2007.
„Má tam být jen hospodářský objekt v podobě salaše pro ovce, nikoli bydlení. Vlastník rozšiřuje venku i uvnitř,“ potvrdil mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.
Správa parku na černou stavbu upozornila úřad ve Vimperku. „Začalo řízení o jejím odstranění. Na zkolaudovaném objektu majitel provádí stavební úpravy, aby vznikla obytná jednotka. Udělal nepovolenou čistírnu odpadních vod,“ sdělil Vojtěch Janoušek z vimperského odboru výstavby a územního plánování.
Věc připomněla také starostka Borových Lad Jana Hrazánková. Uvedla, že se Milan Rychecký v roce 2015 snažil prosadit kvůli výstavbě změnu územního plánu na zastupitelstvu.
To však neprošlo mimo jiné i proto, že oblast Knížecích Plání obývá chráněný tetřívek obecný. „I přesto v budování pokračuje. Jsem pro to, aby úřad rozhodl o odstranění,“ řekla starostka.
Právě před čtyřmi lety zamýšlel majitel vytvořit ubytování pro obsluhu s toaletami i sprchou, zároveň však také dojírnu a výrobnu sýra, který by přímo v místě prodával. Součástí tak mělo být i podsklepení pro zrání mléčných výrobků.
Milan Rychecký svůj záměr sýrárny potvrzuje, ale už prý není aktuální. „Bača by měl denní místnost a mohl tu s ovcemi být. Mám už desítky zakousnutých ovcí od vlků, často za ně ani nedostanu odškodnění, protože je odvlečou pryč a už je nenajdu. Ovce se musejí na noc zavírat a ráno zase vypouštět,“ odůvodnil Rychecký s tím, že by od příštího roku zastával roli bači sám.
Upozorňuje, že vytvoření ukázky výroby sýrů pro turisty plánoval s bývalým ředitelem Správy NP Františkem Krejčím.
„Nápadu byl přikloněn i další ředitel Jiří Mánek. Státní správa národního parku k tomu tehdy dala souhlasné stanovisko. Když jsem projekt dokončil, stavební úřad mi sdělil, že se na území parku vyrábět potraviny nesmějí. Mohlo by to být pro národní park zajímavé, ale už na tom netrvám. Nechci z toho dělat hospodu,“ doplnil hospodář, podle kterého jde o necitlivý postup.
O tom, že jde o černou stavbu, ví. Betonové patky odstranil. „Chtěl jsem prodloužit střechu, z boku do objektu zatéká po deštích. Čističku jsem tam dal co nejmenší. Poté, co mi všechno zamítli, mi kvůli zoufalé situaci s vlky došla trpělivost. Je to jediná možnost, jak zabránit dalším útokům,“ pokračoval Milan Rychecký, který vybudoval také farmu Mošna ve Zbytinách na Prachaticku, dále založil a léta provozoval rovněž třeboňský mezinárodní festival animovaných filmů.
Sítě šelmy podhrabaly
U domu by potřeboval ohradu pro zvířata, aby tam trávila noc. Proti vlkům zkoušel instalovat sítě. Šelmy je podhrabávaly nebo přeskakovaly. Podle správců parku rozšiřování nepřipadá v úvahu.
„Nemůžeme povolit něco jiného, než tam bylo doteď. To je jasně dáno územním plánem. Nelze dělat výjimky. Majitel by musel zažádat o změnu územního plánu,“ připomněl mluvčí Dvořák.
Stavět na státní půdě umožnilo Rycheckému jedno z minulých vedení národního parku. Povolení dostal již v roce 1999.
„Dům vyrostl ještě před účinností nového občanského zákoníku, kdy nemusela být stavba součástí pozemku. Takže pozemek je náš, budova na něm legálně patří panu Rycheckému,“ upřesnil Jiří Dolejší, vedoucí státní správy NP Šumava.
Podle státní správy vlastní Milan Rychecký také nemovitost u Strážného na Prachaticku poblíž hranic s Německem, kde s pracemi začal ještě před obdržením stavebního povolení se souhlasným stanoviskem správců.
V posledních pěti letech žádný velký projekt načerno na území parku nevznikl. „Kompletně v rozporu se zákonem ani teď nikdo nestaví. Běžně se potýkáme s postupem mimo podmínky dokumentace. Na Kvildě zasáhly terénní úpravy na cizí pozemek, mezi Kvildou a Borovými Lady nedávno došlo k rekonstrukci náhonu malé vodní elektrárny, ke které si vlastník nesehnal povolení,“ zmínil příklady vedoucí státní správy parku Dolejší.
Knížecí Pláně jsou bývalá obec na Šumavě.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
