„Mám velké ambice. Podařily se mi v poslední době republikové turnaje, rád bych se tak na mistrovství v Kořenově umístil v první pětce,“ přeje si žák základní školy v českobudějovické Rudolfovské ulici.
Nebude však soutěžit ve své kategorii, ale posadí se i proti o tři roky starším šachistům. Několika šampionátů už se účastnil a skončil nejlépe čtvrtý. S reprezentací okusil i mistrovství Evropy. Věnuje se jak klasickému praktickému šachu, tak rychlejšímu rapid šachu. V něm trvá turnaj dva, v praktickém třeba až deset dní, kdy každý den sehraje Daniel pouze jednu partii.
Zalíbení v desce a figurkách nalezl ve školce. „Kamarád chodil na šachy, tak jsme je pak spolu ve školce hráli. On mě to vlastně naučil. Potom přestal hrát, já přešel do školy a přihlásil se na kroužek,“ vysvětluje chlapec, který závodně dělá i karate a baví ho florbal.
Svého prvního turnaje se zúčastnil v osmi letech. Proti starším už si zvykl hrát. Rozdíl je prý pouze v tom, že ve vyšší kategorii bývá do soutěží nasazován z nižších příček.
Před odjezdem na turnaje bývá nervózní. „S tím mám problém. Chodím třeba ven, abych se uklidnil. Na druhou stranu se ale těším na další šachisty. Protože kategoriemi postupujeme spolu, známe se z předchozích soutěží. Takže jsem poznal nové kamarády,“ vypráví Pražák. „Potkáváme se i na několikadenních reprezentačních soustředěních,“ dodává.
Rád by na jaře zkusil přijímací zkoušky na některé z budějovických gymnázií. Ve škole ho nyní baví hlavně český jazyk. Tréninky má vždy v pondělí, dvouhodinové. Cvik nabírá i sám doma.
Víc ho baví rychlejší rapid šach
„Trenér mi zadává úlohy. Mám určitou herní situaci a musím se ji pokusit vyřešit co nejlépe,“ popisuje. Dále trénuje třeba na počítači. „Jediný rozdíl je v tom, že nevím, s kým hraji. Což není problém, když s protihráčem sedím tváří v tvář, soustředím se také pouze na šachovnici.“
Daniela Pražáka více baví dynamičtější rapid šach. Zpravodajství a novinky ze světa této deskové hry a sportu sleduje na internetu. „Každý měsíc vyjde video s novinkami. Zajímám se také o velké, světové turnaje,“ říká. Dospělé hráče, kteří se takových soutěží účastní, potkává mezi trenéry.
Učit se nové tahy a dokonalejší řešení jemu i dalším dětem pomáhají dokonce mistři. „Dělají rozbor partií. Sehrané partie přinesou českým velmistrům a ti je s nimi přehrávají zpátky a ukazují jim, jaké jiné varianty mohli zvolit, a upozorňují je, jak na jejich tahy mohl soupeř reagovat,“ líčí Danielova matka Kateřina Pražáková, která vyučuje na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Malý stratég vítězil i v jihočeské sérii, které se účastnily děti do 16 let. Teď to vypadá, že na regionální soutěž už jezdit nebude, přestože by ještě několik let mohl. Mezi místními šachisty nemá konkurenci. Sám trenér mu doporučil, aby krajskou úroveň vypustil.
