Bardi se narodil v roce 2024 rysici Suryi jako jedno ze tří koťat. S matkou a sourozenci žil na Šumavě skoro rok, než se všichni tři mladí rysi vydali hledat vlastní místo pro život. Cestovatelem je i jeho bratr Ondřej, který se vydal loni na podzim do Brd.
„Letos v únoru se Bardi začal objevovat na fotopastech v Krušných horách, a to v širším okolí saského města Eibenstock a v přilehlých oblastech na naší straně hranice. Když jsme porovnávali fotografie německých kolegů s našimi, našli jsme shodu a mohli jsme potvrdit, že se jedná o rysa narozeného na Šumavě,“ vysvětluje Elisa Belotti, zooložka Správy NP Šumava.
Podle terénní pracovnice Hnutí Duha Šelmy Josefy Krausové se rys pravděpodobně přesouval především lesnatým pásem podél západní hranice.
VIDEO: Líčili jsme pasti, které v lesích loví záběry vzácných rysů |
„Každopádně je malým zázrakem, že Bardi ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na sever, protože rysům se stávají osudnými zejména frekventované silnice a železnice, ale také v uvozovkách neviditelné bariéry v podobě pytláctví,“ řekla Krausová.
Bardi by v Krušných horách mohl posílit místní nově se utvářející populaci. V roce 2022 Sasko iniciovalo projekt RELynx Sasko. Do přírody vypustilo sedm rysů. Jednoho ale srazilo auto.
Rys ostrovidNejvětší kočkovitá šelma žijící na českém území. Největší populace žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku. Je plachý a samotářský. Loví menší kopytníky. Kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Vyniká bystrým zrakem a má výtečný sluch. Je chráněným druhem a patří mezi silně ohrožená zvířata. |
„Krajina Krušných hor nabízí rysům ideální prostředí, a to především dostatek kořisti v podobě srnčí a jelení zvěře, a kompaktní lesnaté území, kde mohou rysové najít vhodné podmínky pro rozmnožování,“ uvedla Krausová.
Na příběhu rysa Bardiho Hnutí Duha ukazuje, jak nezbytný je kvalitní a dlouhodobý monitoring, do kterého jsou zapojené nejen správy chráněných území, ale také nevládní organizace a lesnická, myslivecká a místní veřejnost.
„Bez takového monitoringu a spolupráce bychom neznali stav populace, natož osudy jednotlivých rysů. Jen díky podrobným údajům lze objevit a ověřit mimo jiné i taková zjištění, jako jsou dálkové migrace rysích jedinců,“ zakončil zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.
