Růžena Balláková, starostka Svatého Jana nad Malší, ocenění získala za dlouholetou práci pro obec a komunitu nad rámec svých pracovních povinností.
„Na malých vsích je starosta člověk více profesí. A právě tato pestrost mě pořád baví,“ říká 56letá Balláková, která řídí obec na Českobudějovicku, v níž žije přes 600 obyvatel.
Vy jste uvolněná starostka. Dá se tedy říct, že je to vaše hlavní práce. Jakou máte původní profesi?
Jsem účetní. Mám ještě účetní firmu, protože přece jenom každé čtyři roky je to vždycky s otazníkem, jestli budu pokračovat tady, nebo se vrátím právě ke své firmě. Držím si pár stálých klientů. Ale na devadesát procent jsem starostkou.
Využijete při vedení obce zkušenosti ze své profese?
Teď zvlášť, protože paní účetní i sekretářka jsou momentálně nemocné, takže tady tak nějak bojuju sama. Je to velké plus. Ale zase mám minusy v takových těch technických věcech, jako je zaměření pozemku nebo ty chlapské práce. Nemám třeba oprávnění popojet traktorem. To neumím. Tam cítím, že mi ty znalosti chybí. Ale obecně na malých vsích je vždycky starosta člověk více profesí.
Women Changing the World Awards Czech & Slovak 2025První ročník prestižního mezinárodního ocenění pro ženy z Česka a Slovenska. Soutěž má desítky kategorií, od podnikatelek a vědkyň přes ženy ve veřejném sektoru, kultuře či technologiích až po sportovkyně. Jejím cílem je zviditelnit ženy, které svým každodenním úsilím posouvají nějakým způsobem svět kolem sebe. Je součástí globální soutěže Women Changing the World Awards, která už několik let oceňuje inspirativní ženy po celém světě. |
Vaše loňské ocenění Žena Českobudějovicka. Jak velké to pro vás bylo překvapení a věděla jste o nominaci?
Mě přihlásili místní občané. Je tu dost aktivní kulturní komise a ženy v mém okolí mi hodně pomáhají a nabádají mě, co dalšího bychom zde mohli dělat. Kulturní život je u nás opravdu živý a já se snažím shánět na to peníze. Například jsme přihlásili naši vesnici do soutěže Obec přátelská rodině, kde jsme uspěli. A právě z finanční odměny můžeme fungovat. Můžeme například nakoupit materiál na tvorbu.
Pod vaším vedením ožilo i místní muzeum loutek.
Muzeum je otevřené jen od června do září a přes zimu bývalo nevyužité. Dělali jsme tam sice výstavy, ale bylo to krátkodobé a prostory zůstávaly prázdné. Tak se začaly scházet maminky, děti, vnoučata i babičky a chodíme tam vyrábět. Udělali jsme si z toho komunitní centrum. Sdružení Růže nám dodává lektory, my si řekneme, co bychom chtěli tvořit, a oni nás to naučí. A protože spolupracujeme s Centrem Bazalka, dělali jsme i výrobky, které pak oni prodávali na vánočních trzích.
A právě tato vlna komunitních aktivit vedla i k vaší nominaci na ocenění Žena Českobudějovicka?
Pravděpodobně ano. Já o tom vůbec nevěděla. Pak se k nim přidala i děvčata ze Sdružení Růže, takže nominací bylo asi víc. Dodnes nevím, co tam o mně napsaly. Pak mi zavolali, že jsem postoupila do finále a zvou mě na vyhlášení. Požádala jsem v okolí, kdo by mě doprovodil. Odmítali. Dcera že má závody, manžel řešil oblek, ostatní říkali, že se jim to nehodí. Až se mi chtělo brečet, že mě nominovali a nikdo tam nebude. A nakonec přijeli úplně všichni. Najednou tam stáli. Byl to úžasný večer. I kdybych neuspěla, už jen ta jejich podpora byla moc hezká.
Starosta skončil kvůli střetu zájmů. V žádném však nebyl, tvrdí teď posudky |
Takže vás komunita přihlásila i do projektu Women Changing the World Awards Czech & Slovak?
Ne. Organizátorky této soutěže nám říkaly, že cílem je, aby si ženy uvědomily, že dělají něco výjimečného, a nominovaly se samy. Jen my samy známe všechny aktivity a své názory, které bylo třeba do dotazníku napsat.
Sdílíte své zkušenosti se starostováním s představiteli okolních obcí?
Ano, jsme v kontaktu. Naše obec je ve Sdružení Růže a tam máme hlavní manažerku, která zavedla skvělou věc – snídaně se starosty. Jednou za měsíc se scházíme na úřadech jednotlivých obcí, abychom poznali i ostatní obce. Povídáme si o tom, co nás trápí, co se komu povedlo, a hlavně se víc poznáme a skamarádíme. Jsme i ve Sdružení Pomalší, tam se scházíme podle potřeby, spíš kvůli poradám o dotacích nebo věcech, které starosty zrovna pálí. A samozřejmě jsou různá školení a krajská setkání starostů. Jsem tu čtvrté volební období, takže se potkáváme často a známe se už dlouho.
Růžena Balláková, starostka Svatého Janu nad Malší (13. března 2026).
Takže můžete být sama mentorkou, která poradí ostatním?
Skoro to tak občas je. Třeba u soutěže Vesnice roku. V roce 2018 jsme vyhráli, a já pak jezdila v komisi, takže jsem načerpala hrozně moc informací a nápadů. Občas někdo zavolá: „My bychom se taky chtěli přihlásit, pomůžeš nám s přihláškou? Co máme ukázat? “ Tak poradím. Ale nejsem vševěd, takže i já ráda zavolám někam pro informaci. Je to vzájemné. Pomáháme si hodně.
Co si o soutěži Vesnice roku myslíte? Obcí, které se do ní hlásí, v posledních letech ubývá. Doporučila byste ji i malým obcím, které si myslí, že se nemají čím pyšnit?
Já si myslím, že každá ves má něco hezkého. Jsem pyšná na Jihočeský kraj, všechny ty naše vesničky mají co ukázat. Je pravda, že je to náročné, administrativa přibývá a přihlášky jsou každý rok těžší. Komise obec nezná, takže je potřeba to dobře rozepsat a naplánovat. A není nutné ukázat celou vesnici, stačí vypíchnout jednu dvě věci, které stojí za pozornost. Mrzí mě, že účastníků ubývá. Byla by škoda, kdyby soutěž skončila pro nezájem. A i ta odměna je znát. My jsme loni získali modrou stuhu a dotaci osm set tisíc korun, což je pro malou vesnici velká pomoc.
Bydlí na kopci a pomáhají si. Svatý Jan nad Malší je vesnicí roku v kraji |
Co jste si za ni pořídili?
Spadla nám hřbitovní zeď, takže to půjde do opravy. Tato investice bude mnohem vyšší, takže se nám to hodí. Chtěli jsme mít hřbitov hotový do Jánské pouti v květnu, ale kvůli projektu, stavebnímu povolení a papírování děláme výběrové řízení až teď. Do května to nestihneme, bude to až v létě. Blíží se volby a dál nechceme začínat nic velkého. Potřebujeme teď opravit právě tu hřbitovní zeď, chodníky na hřbitově a udělat zde nový vodovod. A plánujeme i úpravu školního hřiště. Stromy tam rozebírají zeď, a je to nebezpečné. Vyřizujeme stavební povolení a chtěli bychom u školy udělat i parkoviště, protože ráno je tam provoz nebezpečný. Ale to už letos nestihneme, jsme teprve u projektu.
Chystáte se na další, tedy už páté volební období?
Kandidovat budu, ale uvidím, jak to dopadne. Teď tu mám opozici, tak se ukáže, jaké bude složení zastupitelstva a kolik dostanu hlasů. Připravuju se na obě varianty, ale to je tak nějak každé volební období. Názor lidí je nevyzpytatelný a každý výsledek je překvapující. Nechávám tomu volný průběh. Práce mě baví. Aktivit v těch místních skupinách a s okolními obcemi je plno a jsou zajímavé a příjemné. Ráda se v nich angažuji, takže by mi ta aktivní činnost asi chyběla. Ale svět se nezboří, když to nedopadne.
