Blatnou rozzářily růže, město chce obnovit dávnou tradici.

Blatnou rozzářily růže, město chce obnovit dávnou tradici. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Jihočeská Blatná chce být znovu městem růží, naváže na slavného pěstitele

  • 0
Do roku 2027 vzniknou v Blatné na Strakonicku dlouhé růžové stezky pro pěší i cyklisty, rozkvete i nábřeží Lomnice. Ve městě plánují obnovit tradici, podporují to místní i firmy.

Tohle by mohl být ten pravý tahák, který dostane Blatnou do popředí zájmu turistů a na přední stránky tuzemských i zahraničních průvodců.

V sedmitisícovém městě na Strakonicku se rozhodli znovu oživit polozapomenutou tradici a slávu a chtějí být opět „městem růží“, budou jich tisíce. 

Barevný a voňavý návrat tam plánují ve velkém stylu. Už o prvním červencovém víkendu vše začalo venkovní výstavou s doprovodným programem. 

Výstava růží v Blatná

Koordinátorem projektu, jehož koncepci schválili i zastupitelé, je Kulturní plantáž Blatná. Ta se stará o rozvoj a organizaci místní kultury včetně spravování muzea a knihovny. 

„Celá koncepce obnovení tradice růží bude dlouhodobá záležitost. Příjemné je, že projekt podporují jak obyvatelé, tak místní firmy. Některé ho už teď sponzorují,“ uvedl místostarosta Blatné Petr Ounický.

Podle Radka Řebřiny, manažera organizace, je záměr rozprostřený do roku 2027. Zahrnuje výstavbu růžových stezek pro pěší i cyklisty nebo obnovu městských sadů či vědeckou a vzdělávací činnost. 

Růže by měly zdobit veškerá veřejná prostranství včetně náměstí, nádraží nebo nábřeží řeky Lomnice.

Odkaz slavného pěstitele

„Spolupracujeme s historiky, architekty, floristy i samotnými obyvateli. Také s potomky zakladatele původních růžových plantáží pěstitele Jana Böhma,“ poznamenala ředitelka Kulturní plantáže Broňa Winklerová s tím, že záměr uspěl mezi místními i v loňské anketě.

Autoři projektu připomínají, že díky šťastným okolnostem se ještě po 30 letech útlumu zachovaly v Blatné pozůstatky růžových keřů pocházejících od původního pěstitele a šlechtitele Böhma, který proslavil Blatnou v celé Evropě jako město růží. 

O některé pečuje na svých plantážích místní zahradník a majitel květinové školky Miloslav Šíp, který část sazenic dodal do začátku. Celkový rozpočet se pohybuje kolem tří milionů korun a město na investici shání dárce. 

Na obnovení tradice přispívají i dobrovolníci a shánějí sazenice a rouby. Někteří je dovezli z Německa, kde dodnes Böhmovy růže kvetou. Ty původní se zachovaly i v soukromých zahradách, ze kterých majitelé darovali proutky s očky na množení.

Projekt Blatné je ale mnohem velkorysejší. Podle harmonogramu potrvá obnova plantáží šest let.

Cesta Blatenských královen

První roky zaplní osazování sazenic a výstavba kilometry dlouhých růžových stezek. V plánu je pěší stezka Blatenských královen měřící 2,1 kilometru, stezka Jana Böhma o délce 3,3 kilometru a šestnáctikilometrová cyklostezka Po růžových plantážích. 

Všechny budou propojovat pamětihodnosti jako třeba zámek, ale i tradice rybářství. Cílem je i vybudování městského ovocného sadu s růžemi.

Součástí představení projektu bylo i promítání prvorepublikové komedie Na růžích ustláno, jejíž scény se točily právě v Blatné. Návštěvníci mohli vidět ukázky dekorací, nakoupit sazenice, přivonět ke květům nebo okusit nápoj Růžové probuzení. 

Královnou výstavy byla symbolicky růže Probuzení, kterou Jan Böhm vyšlechtil v roce 1935 jako mutaci americké odrůdy New Dawn. 

Zřejmě největším městem růží na světě je nyní německý Sangerhausen, kde roste na 12,5 hektaru až 75 tisíc keřů a více než osm tisíc druhů těchto rostlin, nebo Hildesheim, kde kvete desetimetrová šípková růže stará 800 let.

Jan Böhm (1888–1959)

Český zahradník, pěstitel růží. V profesi navázal na otce, který mu přenechal pozemky v Blatné. Na neúrodné a kamenité půdě dokázal mezi světovými válkami vybudovat rozsáhlé růžové plantáže. Na 32 hektarech vyšlechtil více než 120 vlastních odrůd, najedou tam kvetlo až milion rostlin. Některé pojmenoval podle známých osobností. Příkladem je modrá růže Generál Štefánik. Měl úspěch i v zahraničí. Za druhé světové války musel pěstování květin vyměnit za jedlé plodiny, například angrešt a brambory. Po únoru 1948 stát jeho rozárium vyvlastnil, Böhm tam mohl pracovat jako řadový zaměstnanec. Plantáže zanikly privatizací státního podniku po roce 1992. Na náměstí v Blatné připomíná šlechtitele kamenný pomník v podobě růží. 

Zdroj: město Blatná