Velmi nelibě sledovaly obce podél dvou tratí, jak na nich jihočeské hejtmanství před lety ukončilo linkový provoz. Před jedenácti lety přestaly jezdit vlaky mezi Netolicemi na Prachaticku a Dívčicemi na Budějovicku. Jen o dva roky později se to samé dotklo trati Týn nad Vltavou – Číčenice na Strakonicku.
Nyní se vedení Týna i Netolic obává, že s novými plány ministerstva dopravy může provoz na tratích nebo jejich částech utichnout úplně.
Prozatím se může podle mluvčího ministerstva Františka Jemelky případné omezení týkat těch nejméně využívaných tratí, kde v posledních dvou letech neprojelo ani 300 osobních vlaků a 11 nákladních. Takových tratí je v celém Česku okolo desítky.
„Ministerstvo ale zatím žádné vlaky neruší. Diskusi o tom, zdali je provozování všech nyní provozovaných tratí smysluplné, zatím vede. Zabývá se tím komise sestavená ze zástupců několika institucí,“ přibližuje Jemelka.
V komisi usedají například lidé ze Správy železnic (SŽ), Svazu dopravy, hospodářské komory i z Asociace krajů. Za úkol mají vytvořit návrh podmínek pro institut přerušení provozování či provozuschopnosti velmi málo využívaných drah. Pod ně se svým sporadickým vytížením spadají netolická i týnská lokálka. Komise se doposud na žádném konkrétním výsledku nedohodla, nicméně i tak mají v obou městech obavy, aby nepřišli o vlaky úplně.
„Ztratili bychom historickou dopravní cestu, která tu byla přes sto let. Fungují u nás výletní vlaky, které ještě loni jezdily do Budějovic nebo Týna. Ztráta by to byla i z pohledu nákladní dopravy,“ vysvětluje místostarostka Netolic Helena Matějeková (Nezávislí pro Netolice) s tím, že donedávna zajišťovala víkendovou dopravu na obou linkách společnost KPT Rail. Ta ale kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií ukončila provoz.
Místo kolejí cyklostezka
Netoličtí navíc nebyli daleko od toho, aby před lety přišli i o samotné koleje. Krátce po zrušení linkové dopravy se nahlas uvažovalo o jejich vytrhání a vybudování cyklostezky, která měla kopírovat trasu tratě.
„Pokud by se to stalo, už by se nikdy dráha do Netolic nevrátila. Tehdy jsme dokonce dávali návrh na odkup trati a máme obavy, aby při případném ukončení provozu opět nezesílily tlaky na stavbu cyklostezky,“ doplňuje Matějeková.
Odmítavě se k možnému přerušení dopravy do Číčenic staví i starosta Týna nad Vltavou Karel Hladeček (ProTejn). Podle něho by byl podobný krok nelogický i kvůli tomu, že po kolejích jsou zásobované některé firmy v Týně, ale zejména Jaderná elektrárna Temelín.
„Pokud by se ale ukončení provozu dotklo například části z Temelína do Týna, bylo by to problematické – i kvůli zásobování. Máme trochu smůlu v tom, že jsme konečnou stanicí na lokálce a hrozí nám také rozebrání tratě. To by byl zřejmě konec vlaků v Týně,“ neskrývá obavy starosta Hladeček.
Podle vyjádření SŽ ale nyní na obou tratích konec provozu nehrozí. „I když zde Jihočeský kraj neobjednává žádnou osobní dopravu, tratě využívají nákladní dopravci a SŽ je udržuje v provozuschopném stavu,“ vysvětluje mluvčí SŽ Radka Pistoriusová.
Obce si odkup nemohou dovolit
Potvrzuje to i náměstek hejtmana pro dopravu Antonín Krák (ČSSD), likvidace obou tratí by navíc nijak neohrozila dopravní obslužnost v kraji.
„O obnovení dopravy zde nebyla v poslední době ani řeč. Dávalo by to smysl jen v případě, že by se v blízkosti otevřela továrna pro několik tisíc dělníků. Na druhou stranu chápu znepokojení obcí a spolků, které zde pořádají výletní jízdy,“ uvědomuje si Krák.
Na občasné jízdy pod KPT Railem navazuje spolek s názvem Vltavotýnská lokálka, který pořádá hojně navštěvované turistické jízdy i s historickými lokomotivami. Jeho vedení neočekává, že by se trať měla v blízké budoucnosti zcela uzavřít.
„Podobných zvěstí bylo v případě Netolic spousta, nikdy se ale nic nestalo. Myslím si, že ani konzervace trati nehrozí. Pokud by na to došlo, nezbývalo by nic jiného než rozhodnutí respektovat,“ připouští předseda spolku Ondřej Rozner.
V případě rušení tratí by existovala ještě jedna možnost, jak je zachránit, a to odkup ze strany obcí nebo zajištění obslužnosti. „To ale nepřipadá v úvahu, ročně bychom to museli dotovat několika miliony a to si v současnosti nemůžeme dovolit,“ přiznávají Hladeček i Matějeková.
