Dvouleté výročí by si mohli připomínat obyvatelé obcí Květov, Jetětice nebo Vůsí na Milevsku, které od předloňského července spojuje s okolím na východ od vesnic už jen úzká silnička vedoucí mezi ploty Rukávečské obory do nedaleké Branice.
Do té doby mohli místní i turisté využívat značených tras vedoucích skrz oboru. To už však není možné a nic nenasvědčuje tomu, že by se její přístupnost měla v budoucnu změnit.
Největší starosti způsobily neohlášené změny Klubu českých turistů (KČT), který se všemi možnými prostředky snaží trasy obnovit. Pracovníci Schwarzenberského panství odstranili veškeré značení a zamalovali značky na stromech. Dialog o budoucnosti stezek mezi KČT a panstvím, které oboru o rozloze téměř 850 hektarů spravuje, však vázne.
„Snažíme se s nimi už dva roky domluvit, jenže ze strany lesní správy panství nevidím vůbec žádnou vstřícnost. Naposledy jsme dávali podnět na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), jenže od nich nám přišel dopis v tom smyslu, že pokud se nejedná o poškození přírody, nemohou v tu chvíli nic dělat,“ říká hlavní značkař KČT Karel Markvart.
Ještě v loňském roce to vypadalo, že celou věc bude řešit soud. To se však nestalo. „Náš právní zástupce nám to nedoporučil s tím, že bychom u soudu nejspíše neuspěli. Podle něho jsme se měli obrátit na ČIŽP a Lesní stráž, jenže ta je jmenovaná místními lesníky, od kterých bychom se zastání nedočkali,“ dodává Markvart.
Turisté odnášejí z obory cenné paroží daňků
Podle ředitele lesníků hospodařících v oboře Ivana Bambuškara je uzavření obory jedinou možností zejména kvůli nevhodnému chování turistů, kteří opouštěli vyznačené stezky a odnášeli z obory mimo jiné cenné paroží daňků.
„I proto jsme v září 2016 požádali správní úřad v Milevsku, aby svým rozhodnutím zakázal veřejnosti vstup do obory, jako je tomu v jiných oborách v Česku,“ napsal Bambuškar ve vyjádření ke sporu, které zaslal redakci MF DNES.
Radnice v Milevsku však podpořila KČT, jenže vzápětí vedení Jihočeského kraje na odvolání lesníků rozhodnutí Milevských zrušilo a podpořilo uzavření obory, které je dodnes platné.
„My jako Městský úřad s tím nemůžeme v tuto chvíli už nic dělat, Jihočeský kraj se nějak rozhodl a my pro změnu nemáme žádnou oporu v zákoně,“ vysvětluje Jaroslava Novotná z milevského odboru regionálního rozvoje, která měla případ na starosti.
Klub turistů dostává žádosti o vysvětlení
Na současný stav nejvíce doplácejí samotní turisté. V řadě starších map není změna uvedena a rozhořčení návštěvníci, kteří si oboru chtějí po červené a zelené trase projít, se s žádostí o vysvětlení obracejí na KČT.
„Někdy jsou to dost ošklivé zprávy, ale není se čemu divit, že jsou na nás naštvaní. Jenže my za současný stav v podstatě vůbec nemůžeme,“ přidává Markvart.
Ředitel lesníků Bambuškar však tvrdí, že se snažil zasadit o přeznačení tras a postavení několika zastávek pro turisty v blízkosti obory.
„Jako kompenzaci jsme nabídli vybudování naučné stezky kolem Orlické přehrady a vybudování lávky přes Hrejkovický potok. Jenže se to povedlo jen částečně, protože podle zástupce KČT mu bylo přeznačení nadřízenými zakázáno,“ uvedl ve vyjádření Bambuškar.
Aktuální situace se nelíbí ani obyvatelům obcí na západ od obory, které jsou aktuálně ještě více odříznuté od okolního světa. Květovská starostka Eva Tomková se však k situaci nechtěla vyjadřovat s tím, že veškeré věci spojené s případem řeší právní zástupce obce. „Situaci se ale snaží změnit podobně jako my, jenže zatím s podobným výsledkem,“ krčí rameny Markvart.
Jako poslední možnost vidí přesvědčení majitele panství a poslance za TOP 09 Karla Schwarzenberga, aby oboru opět zpřístupnil.
„Musíme se ještě poradit s právníky, ale vypadá to tak, že se budeme snažit se s ním sejít,“ naznačuje Markvart další kroky KČT. Pokud by se mu podařilo majitele panství přesvědčit, mohla by se obora vrátit do stavu před více než dvěma roky, kdy pro vstup bylo možné použít dřevěné průlezky.
Rukávečská obora má rozlohu téměř 850 hektarů.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
