Rakouský rodinný podnik má celkem osm závodů po celém světě. Ten v jihočeské Kaplici je s 600 zaměstnanci třetí největší Engelu. Jeho ředitelem je Rakušan Gerhard Lumetsberger, který u firmy působí už od roku 1985.
„Lego je naším význačným zákazníkem. Dodali jsme jim už přes 1 500 strojů,“ říká třiapadesátiletý ředitel.
Všiml jsem si obrovské díry a čilého stavebního ruchu ve vašem areálu. Co tu budujete?
Nové podzemní šatny, které budou sloužit jak současným zaměstnancům, tak i dalším 200, které máme v plánu nabírat.
Máte v plánu i něco nad šatnami? Plánujete nějaké rozšíření?
Teď ne. Jsme ve fázi plánování eventuálního rozšíření tohoto závodu.
Firmu Engel založil Ludwig Engel a prezentuje se stále jako rodinná společnost. Ve vedení jsem ale žádného Engela nenašel...
Jsme stále stoprocentně rodinným podnikem. Ale už ve čtvrté generaci. Ve vedení jsou tři členové rodiny, kteří se ovšem již nejmenují Engel, protože zakladatel pan Ludwig Engel měl jedinou dceru, která se vdala a byla Schwarzová.
Gerhard Lumetsberger(53 let) Narodil se 21. června 1961 v Linci. Do školy chodil ve Schwertbergu, vystudoval vyšší technickou školu pro elektrické stroje. Po praxi v několika firmách nastoupil v roce 1985 do Engelu. Tam vystřídal různé pozice. V roce 1999 byl odpovědný za elektrickou montáž v závodě ve Schwertbergu. Pak se začal věnovat projektu přeložení výroby rozvaděčů do Česka. V současnosti řídí závod v Kaplici, který zaměstnává 600 lidí. Je ženatý, má dva syny. Rád lyžuje, jezdí na terénní motorce, má koně, do roku 2002 jezdil závody. |
Vaše stroje dělají všechny možné plastové výrobky. Co je pro vás nejsilnějším segmentem?
Nejvíce dodáváme pro automobilový průmysl. Naše stroje vyrábějí vše plastové od palubních desek, přes pedály po nárazníky, 70 procent místních výrobků je pro automobilový průmysl. Například pro nový závod BMW v Lipsku jsme dodali veškeré vstřikovací lisy s kompletní automatizací.
Každý váš stroj je originál. Je to spíše výhoda, nebo nevýhoda?
Jednoznačně výhoda. My jsme lídrem světového trhu ve svém oboru. Naše technická úroveň je to, co zajímá zákazníky. Každý stroj má sice nějaký základ, ale většina je uzpůsobena podle požadavků klienta. To je naše největší síla.
Je pak těžké vaše stroje okopírovat? Některé strojírenské firmy se v tomto ohledu potýkají s asijskou konkurencí.
Je to rozhodně složitější. Ale jako v každém odvětví máte spoustu konkurentů. Musíme být vždy krok napřed, to je jediná možnost. Proto je naším heslem Be the first neboli buď první.
Máte závody i v Číně a Koreji. Jak moc je důležité vyrábět v Asii?
Založili jsme firmu v Číně a ukazuje se, že to byl správný krok. Asii nelze zásobovat z Evropy, je nutné tam mít produkci. V roce 2001 jsme začali vyrábět v Koreji, zaměstnanci v Rakousku měli tehdy strach, že ztratí práci. Ale to, co se tam vyrobí, tak se tam i prodá. My jsme firma, která si zakládá na tradicích a na vztahu se zaměstnanci. A máme vztah k regionu, kde působíme. Nejsme investiční společnost, které jde o zisk, a ne o rozvoj.
Před šesti lety jste začali v Kaplici stavět závod v podstatě na zelené louce. Proč si Engel vybral právě tuto lokalitu?
My jsme tu založili firmu už v roce 2001. Měli jsme tu tenkrát 12 zaměstnanců. Začali jsme elektromontážemi, pak jsme se pomalu rozvíjeli. Od začátku jsme působili v Kaplici. Takže postavit tu nový závod byl logický krok.
Ale přece jen, je to tu asi těžší s náborem lidí, že?
Hlavní výhodou této lokality je blízkost mateřského závodu v Rakousku. Engel měl už od roku 1996 plán, že na jihu Čech vznikne závod. Já jsem u projektu české pobočky Engelu od úplného začátku.
Říká se, že čeští konstruktéři jsou právě na tento typ výroby lepší než němečtí a rakouští. Máte stejný názor?
Ano. V Česku jsou dobré technické univerzity. To je pro nás velká výhoda. Máme v Kaplici i divizi konstruktérů, kteří pracují jen pro Rakousko.
Jsou i jiné rozdíly mezi českými a rakouskými zaměstnanci?
To je těžká otázka. Díky technickým schopnostem Čechů máme v Praze i jedno z největších servisních zastoupení v Evropě. Vedení Engelu by však chtělo, aby pražské servisní středisko obsluhovalo celou Evropu. Aby vyjížděli do vzdálených evropských lokalit. Ochota Čechů není příliš vysoká. Já ale můžu jedině chválit. Máme velmi dobrý vztah k místní odborové organizaci. Toho si velmi vážím.
Vy sám tu pracujete celou řadu let. Bydlíte v Česku, nebo Rakousku?
Bydlím v Rakousku, dojíždím denně 65 kilometrů, což je někdy náročné. Já jsem už na začátku doma navrhnul, že bychom se sem přestěhovali. Ale manželce se pryč nechtělo.
Jak jste na tom s češtinou?
Pořád chodím na kurz češtiny. Ale vzhledem ke své vytíženosti je to pro mě dost těžké. Na druhou stranu se mi tento jazyk velmi líbí a baví mě se ho učit. Když někdo mluví, leccos rozumím, ale s mluvením je to horší.
