Chovatelka musela přihlížet tomu, jak tisíce zvířat, o které se denně stará, končily mrtvé v kontejnerech.
„Chovat kachny je krásná věc, jsou to totiž zvířata, která se na vás smějí. Ale když jsou nemocná, začnou plakat a je to velmi smutné. A utracení je v takovou chvíli určitě lepší, než kdyby umíraly po stovkách. S chovem budeme pokračovat dál,“ říká Klaudová.
Budete žádat o náhrady škod?
Budeme, ale nejprve musíme do šesti týdnů uhradit všechny faktury za středeční akci včetně hasičů a policie. Až potom vše vykompenzují.
Máte představu, jak vysokou budete mít ztrátu?
Neumím to teď odhadnout, úplně zatím nevím, jak to budeme počítat. Ve čtvrtek začínáme s asanací, pak vyhrneme hnůj, musíme ho uskladnit. To všechno budeme hradit a máme to potom započítat do škod. Neumím říci jak. Výhodou ale je, že máme chov naštěstí i pojištěný, takže co nevykompenzuje stát, snad doplatí pojišťovna.
Takže vás čekají další perné dny.
Bude toho hodně, musíme naplnit protokol od krajské veterinární správy. Jsou tam i věci, s nimiž si nevíme rady, ale veterináři z Prachatic nám naštěstí i s tímto nabídli pomoc. Každopádně do doby, než uplyne povinná lhůta 21 dní, žádné další kachny nenaskladníme.
Bylo výhodou, že kachny žily jen v jedné hale?
Pomohlo nám, že máme vyskladněno. Neumím si představit, že by se likvidovaly jak malé kachny, tak i ty před porážkou, které váží třeba tři a půl kilogramu. V takovou chvíli by tady bylo přes třicet tisíc zvířat. A to by byla hrůza.
Pro chovatele je takový zážitek často traumatizující.
Určitě je. Ale já musím všechny moc pochválit, hasiče i veterináře, kteří nám pomohli. Myslím si, že takhle to paradoxně dopadlo nejlíp, jak mohlo. Určitě je to nejhumánnější řešení. Spousta lidí si to nedovede představit. Je vidět, jak dobře jsou bezpečnostní složky sehrané a opravdu pomohou.