Naše týmy patří mezi světovou elitu, říká nový šéf Biologického centra

  10:07aktualizováno  10:07
Novým ředitelem Biologického centra AV ČR je od července profesor Libor Grubhoffer. Největší vědeckou instituci na jihu Čech se 632 zaměstnanci dobře zná, v jejím parazitologickém ústavu působí přes třicet let.

Šedesátiletý Libor Grubhoffer byl do loňského března rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Od července se stal ředitelem Biologického centra Akademie věd. | foto: Tomáš Kadlec

S jakou vizí se ujímáte vedení Biologického centra?
Chci vést Biologické centrum k mezinárodně respektovanému pracovišti, které bude ozdobou ústavů Akademie věd a pomůže posunout poznání základních otázek života, jeho vývoje na naší planetě a jeho budoucnosti o podstatný kus vpřed. Rád bych rozvíjel dosud nevyužitý potenciál evoluční biologie a ekologie, které budou reagovat na problémy globálního významu a udržitelnosti života na Zemi. Vedle biomedicínského výzkumu je to další pilíř moderní vědy o živé přírodě.

Znáte věkový průměr pracovníků centra?
Je docela nízký, pohybuje se kolem čtyřiceti let. A je potěšující, že ve vědeckých týmech je zde v Českých Budějovicích řada mimořádně nadaných mladých lidí. Mnozí z nich jsou absolventy naší Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a dnes jsou často v pozicích šéfů výzkumných týmů.

A chystáte se mladé badatele nějak podporovat?
Ano. Chystám se vytvořit klub talentovaných mladých vědců, se kterými se budu pravidelně scházet, konzultovat s nimi další vývoj Biologického centra a inspirovat se jejich nápady. Už z dosavadních neformálních setkávání mám celou řadu velmi zajímavých zpětných ohlasů a také podnětů pro příští práci.

Jeden ze špičkových mladých badatelů centra věcně podotkl, že při dnešním nejistém systému financování vědy může snadno za pár let skončit na poště. Dá se s tím něco dělat?
Dá se soustavně tlačit na vládu a zákonodárce. Nelze vyloučit, že se Akademie věd v konkurenci dalších badatelských institucí dostane v blízké budoucnosti do vážnějších problémů, pokud jde o finanční prostředky z veřejných zdrojů. Vždyť během druhého programového období Evropské unie vzniklo 48 nových vědeckých institucí – nových výzkumných infrastruktur. S výhledem za rok 2020 není vůbec jisté, jak dopadne jejich financování a potažmo celé financování vědy a výzkumu v naší zemi.

S jakým rozpočtem Biologické centrum hospodaří?
Hospodaříme s rozpočtem necelé půl miliardy ročně. Ze státní kasy dostáváme v současné době méně než čtyřicet procent našeho rozpočtu a zbytek musíme získat grantovými projekty, z ostatních resortů či smluvním výzkumem.

Sám máte nejblíž k parazitologickému ústavu, který jste osm let vedl jako ředitel. Nehrozí, že ho budete preferovat?
Parazitologický ústav je moje srdeční záležitost, do něho jsem nastoupil před více než třiceti lety jako mladý kluk. Mám tam stále svoji laboratoř. Nicméně to neskýtá žádnou možnost, abych jako šéf centra můj mateřský ústav jakkoliv protežoval. Systém řízení je nastaven tak, že to je zcela vyloučeno. Pro ředitele je zásadním partnerem Rada Biologického centra, která je složena z ředitelů jednotlivých ústavů a dalších zvolených interních a externích členů.

Která pracoviště jsou vlajkovou lodí této vědecké instituce?
To není úplně snadná otázka. Aby moje odpověď nemohla být brána za subjektivní, pomohu si výsledky nedávného mezinárodního hodnocení v celé Akademii věd. Je více než potěšitelné, že i v Biologickém centru fungují výzkumné týmy, které snesou zařazení mezi světovou elitu, to znamená, že určují světový vývoj v dané disciplíně. Takových týmů tady máme několik a jsou rozděleny mezi ústav entomologický, hydrobiologický a parazitologický. Tyto tři ústavy mají nepochybně nejlepší výsledky.

Můžete uvést nějaký příklad aplikovaného výzkumu, který se v centru dělá?
Například ve výzkumu klíšťat už je v závěrečné fázi evropský projekt vývoje univerzální očkovací látky. Končíme příští rok a už máme vytipované kandidátní vakcíny proti klíšťatům a zároveň klíšťaty přenášeným patogenům. Teď je testujeme v laboratořích na myších modelech infekčních nákaz.

Tady se klíšťat neštítí. Chovají je, studují i vykupují

Klíště, výzkum, klíšťová encefalitida, borelioza, věda, chov, Akademie věd,...

To je ten princip, abychom klíšťatům nechutnali?
Jednak abychom jim nechutnali a současně v rámci i takového velmi krátkého kontaktu klíštěte s hostitelem zabránili případnému přenosu viru klíšťové encefalitidy nebo spirochet lymské boreliózy či původce babeziózy.

Těšíte se na novou práci?
Těším. Pro mě to není úplně nová práce, já jsem byl vždycky v těsném kontaktu s Akademií věd a po čas mého většího působení na univerzitě (sedm let děkan na Přírodovědecké fakultě a čtyři roky rektor Jihočeské univerzity, pozn. red.) byla moje výzkumná laboratoř vždy na Akademii věd. I když je Biologické centrum přece jen instituce jiného typu než univerzita, znám tuto organizaci i její práci a potřeby docela dobře.

Budete mít čas i na studenty?
To musím, bez toho to nejde. Dál budu učit studenty oboru biologická chemie, což je společné přeshraniční studium v angličtině mezi Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity s Keplerovou univerzitou v Linci. Tento obor teď slaví desáté výročí, které si připomeneme v říjnu v Linci zvláštní konferencí.

A na výzkum klíšťat taky?
Moji laboratoř na parazitologickém ústavu jsem nikdy neopustil a nehodlám to udělat ani teď. Mám tam skupinu složenou z mých zkušených kolegyň a kolegů a mladých talentovaných posil včetně studentů. V posledních letech věnujeme spoustu úsilí právě společnému evropskému projektu na výzkum a vývoj univerzální vakcíny proti klíštěti a jím přenášeným nemocem. Zatím se to rýsuje nadějně a pevně věříme, že pětiletý výzkum by měl skončit úspěchem.

Nejčtenější

Na Miss World chci ukázat to, co opravdu umím, říká Denisa Spergerová

5. Denisa Spergerová, 18 let, 182 cm

Novou Miss Czech Republic Denisu Spergerovou (18) čeká v listopadu účast na soutěži krásy Miss World. Ta se letos koná...

Boj o baráž: vsetínská šance ještě žije, Kladno zdolalo Jihlavu

Patrik Machač z Kladna (vpravo) a Miha Štebih z Jihlavy.

Hokejisté Vsetína v semifinále Chance ligy do dnešního duelu nevstřelili Českým Budějovicím ani gól, ale tentokrát se...

Jihlava srovnala sérii s Kladnem, Budějovice podruhé uspěly ve Vsetíně

Kladenský Jaromír Jágr (vlevo) přijíždí ke skrumáži hráčů během druhého...

Budějovičtí hokejisté důrazně našlápli k účasti v baráži o extraligu. V druhém semifinálovém zápase na ledě Vsetína...

Církev tajila důkazy o sexuálním zneužívání. Hlaste je policii, říká Duka

Procesí skončilo v pět hodin odpoledne u sochy sv. Václava, kde bylo palladium...

Českobudějovická diecéze nedokázala za deset let vyřešit případ, ve kterém jejího kněze obvinilo několik věřících žen...

Jágrovo Kladno vyhrálo a je v baráži. Postup slaví také Budějovice

Hokejisté Kladna se radují z postupu do baráže o extraligu.

Hokejisté Kladna a Českých Budějovic se poperou o postup do extraligy. Oba tradiční týmy uspěly na hřištích soupeřů:...

Další z rubriky

Jihočeští rybáři zahájili jarní výlovy. Kapři jsou levnější než o Vánocích

U Lomnice nad Lužnicí loví třeboňští rybáři rybník Koclířov. Plánují, že vydá...

Rybáři zatahují sítě při jarních výlovech. Ryby jsou po zimě v dobré kondici a jejich cena je oproti Vánocům nižší....

Strakonice chtějí po svých nájemnících bezdlužnost. U ministerstva narazily

Ilustrační snímek

Na radnici ve Strakonicích si mysleli, že konečně našli správný recept pro přidělování obecních bytů. Jednou z podmínek...

VIDEO: Řidič kamionu hazardoval a nebezpečně předjížděl na plné čáře

Řidič kamionu dvakrát nebezpečně předjížděl

Riskování a pro většinu motoristů nepochopitelné chování některých řidičů kamionů pokračuje. V pondělí 18. března...

ZKUŠENOSTI: Kolik utratíte jako rodina měsíčně za jídlo?
ZKUŠENOSTI: Kolik utratíte jako rodina měsíčně za jídlo?

Zajímalo by mě, kolik utratíte za jídlo jako rodinka, my jsme čtyřčlenná, dvě děti (větší kluci, co maj furt hlad).V poslední době se nestačím divit co kolik stojí, jak vše hodně zdražuje! Snažíme se jíst docela zdravě. Obden když jdu nakoupit, nákup 500-1000.- a to mi přijde že tam nemám bůhví co, vozík poloprázdný…pečivo, jogurty, mléko, zelenina, ovoce, obden maso, těstoviny, rýže, luštěniny, máslo, sýry, vejce…vybírám skoro vše co je v akci. Máte to taky tak? Utratim prostě pálku za jídlo.

Najdete na iDNES.cz