Neděle 29. března 2020, svátek má Taťána
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 29. března 2020 Taťána

Postavit se na dvorku tváří tvář býkovi je výzva, líčí zkušený řezník

  9:14aktualizováno  9:14
Řezník Stanislav Šimon píše knihy o své profesi, aby ji popularizoval. Vyprávění pracovních příhod kombinuje s fakty z historie řeznického cechu. Rodák z Jindřichova Hradce má co vyprávět. Jednou například skončil kvůli býkovi v hromadě hnoje.

„Hoši, maso se vám nikdy nepřejí. A i kdyby, tak se druhý den oklepete a budete ho jíst dál,“ vzpomíná na slova svého učitele Stanislav Šimon. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Když James Herriot začal vydávat příběhy zvěrolékaře, nadchl pro tuto tematiku čtenáře celého světa. Stejnou službu prokázal svému povolání žokej Dick Francis detektivními příběhy z oblasti dostihů. Podobné ambice má jindřichohradecký řezník Stanislav Šimon.

Jeho kniha Konec řezníků v Jindřichově Hradci aneb Řeznická řehole vesele i vážně spatřila světlo světa před dvěma lety. Čtenáři skoupili celý náklad, autor nyní zajistil dotisk a chystá pokračování. V publikaci mapuje historii řeznického cechu v Jindřichově Hradci, vypráví řetězce humorných příhod a bez obalu vykresluje plejádu všech postav, díky kterým fungují jatky.

Napsal, že je řezník, hned z něj udělali barbara a lumpa

Takto například načrtl místního řidiče: Bylo slyšet zarachotit vrata od porážky na rampě. Rozletěly se dveře a v nich se objevila rozesmátá hlava s manšestrovým kloboučkem. „Nazdar debilové, vemu si cigáro a potřebuju se rychle něčeho napít.“ To byla pravidelná slova svozce dobytka Jardy Frühbauera, známějšího pod přezdívkou Picasso, neboť kromě práce za volantem na jatkách ještě provozoval vedlejší pracovní činnost – malování pokojů.

Lidé z jatek mezi sebou nehovoří vybranou mluvou salonů. Ale i v salonech si uhlazení hosté rádi pochutnají na masových specialitách, které by nevznikly, kdyby řezníci nejprve nezabili jatečné zvíře. „A je docela možné, že někteří z těch hostů se rozčilují, proč neexistuje zákon, který by zakázal jatky,“ říká Stanislav Šimon. Své tvrzení může hned doložit.

„Můj kamarád napsal na Facebooku, že je řezník. Hned nato mu nějaké dvě holky odepsaly, že je lump a barbar, protože vraždí zvířátka. K jejich reakcím další lidé připojovali vzdechy, jak je jim zvířátek líto. Ale nikdo, opravdu nikdo se nezastal řezníka. Když mi to vyprávěl, bylo mi smutno.“

Pravidla společnosti dnes ovlivňují média. A tak se Stanislav zaměřil na to, jak sedmá velmoc vykresluje jeho profesi. „A bylo mi smutno podruhé,“ podotýká. „Slovo řezník se používá jen v krimi filmech pro nejhnusnější vrahy. Pokud redaktor informuje o přestřelce mafiánů, nezapomene dodat, že to byly jatky a krve po kolena. Je jasné, že se svým štábem nikdy nezavítal na skutečné jatky. Ten by se divil! Proto jsem se rozhodl, že vydám knihu, ve které vylíčím specifickou krásu svého řemesla. Vždyť se mu věnuji už bezmála čtyřicet let.“

Celý život poráží a bourá maso

Stanislav Šimon (55 let)

Narodil se 7. srpna 1964 v Jindřichově Hradci, kde bydlí dodnes. V letech 1979 až 1982 se učil oboru řezník–uzenář na Středním odborném učilišti v Táboře. Učební praxi vykonával v masokombinátu v Plané nad Lužnicí, kde pak pracoval do nástupu na vojenskou službu. Po vojně byl zaměstnán v jindřichohradeckých jatkách, které se roku 1992 změnily na firmu Maso – Jih. Od roku 1997 pracoval ve společnosti Prantl Masný průmysl, roku 2006 zakotvil na Jatkách Albeř. Je vášnivým čtenářem, především historické literatury. Jeho koníčkem je malování, pracuje technikou oleje a suchého pastelu, samostatnou výstavu měl v Nové Bystřici. V roce 2016 vydal knihu Konec řezníků v Jindřichově Hradci aneb Řeznická řehole vesele i vážně. Kniha měla u čtenářů úspěch, nyní připravil její dotisk. Příští rok hodlá vydat volné pokračování. Stanislav Šimon je ženatý, s manželkou Miladou mají již dospělé děti Stanislava a Miladu.

Při psaní se ukázalo, že málokterá profese je tak zajímavá i dramatická jako ta řeznická. „V rodině jsme řezníka neměli, bydleli jsme v paneláku. Maminka byla úřednice, táta skladník. Když jsem byl v deváté třídě, maminka mi překvapivě řekla: Budeš řezníkem. Kdo dělá u jídla, má se dobře. To víš, zedník, ten si cihly nekousne. Jistě při tom myslela na jindřichohradeckého řezníka pana Petra, kterého si tehdy lidé předcházeli, aby jim pod pultem schoval výběrové maso.“

Její názor potvrdil i učitel v řeznickém učilišti. Patnáctiletým mladíkům, kteří neomdleli na jatkách při pohledu na vykrvování býků, a tím vlastně složili talentovou zkoušku, pak ve třídě řekl na uvítanou: „Hoši, maso se vám nikdy nepřejí. A i kdyby, tak se druhý den oklepete a budete ho jíst dál. A stejně to budou mít i vaši zákazníci.“

Stanislav už během učení dělal doma v paneláku menší zabijačky k velké radosti celé rodiny. Potom byl krátce zaměstnaný v masokombinátu v Plané nad Lužnicí a po vojně se vrátil do rodného Jindřichova Hradce. Pracoval tam v městských jatkách, které se v roce 1992 změnily na firmu Maso – Jih. Ta po pěti letech zanikla a Stanislav našel práci v žirovnické společnosti Prantl Masný průmysl. Od roku 2006 je zaměstnancem na Jatkách Albeř.

„Srdcem jsem takzvaný jatečák. Celý život porážím a bourám maso. Není to proto, že by mě přitahovalo zabíjení zvířat, ale jsem rád na začátku celého výrobního procesu. Když pak vidím hotové výrobky na pultech řeznictví, řeknu si: Jsou dobré i proto, že jsem se postaral, aby výroba dostala kvalitní surovinu.“

I on ale umí vyrobit dobroty z masa. Celý výrobní proces v malém si užije při domácích porážkách neboli zabijačkách, které dělá ve volném čase. A právě tam se přihodí nejvíc dobrodružství. „Postavit se na dvorku tváří tvář praseti nebo býkovi je výzva. Musím přiznat, že dodnes mám trému, aby vše dobře dopadlo. Domácí zvíře si scénu někdy zrežíruje samo.“

Kvůli býkovi skončil ve hnoji

Takhle se to stalo například při porážce býka v obci Lomy, kde Stanislavovi asistoval jeho mladší kolega Martin Matušinec zvaný Mates. „Majitel nám tvrdil, že zvíře je hodné. Čekali jsme na dvorku, až ho vyvede se zavázanýma očima. Já měl v ruce střílečku, Mates nůž na vykrvení. Jakmile býk v maštali ucítil, že je volný, nečekal na zavázání očí a vyrazil proti nám.“

Vyskočili na jediné vyvýšené místo, což byl valník s fůrou hnoje. Býk běhal po zahradě a řezníkům se nohy bořily do nevábné hmoty. Pak přeběhl za plot sousední zahrady a tam se začal pást.

„My s Matesem, celí od hnoje, jsme u toho plotu postávali a já měl připravenou střílečku k zásahu,“ pokračuje Stanislav. „Jenže býk se nehodlal přiblížit. Majitel mu k plotu přinesl kýbl chleba, býk ucítil dobrotu, přiblížil se, dal hlavu nad plot a z majitelovy ruky začal chroupat kus bochníku. Dokonce se usmál, jako by chtěl říct: To jsem vás vypekl, co? V té chvíli třeskla rána a bylo po býkovi, ale i po plotě, který se proměnil v harmoniku a spadl i se zvířetem k zemi.“

Třeba se díky knize objeví mladí řezníci

Podobných zážitků je v publikaci nepočítaně. Ale o příhody samotné nejde. Autor chtěl zaznamenat běžný život řezníků a také uchovat vzpomínky starých mistrů.

„Kniha zachycuje ještě tu starou klasickou řezničinu, která už dneska skoro není. Pod ekonomickým tlakem se všechno zrychluje. Maso, které by pro lepší chuť mělo několik dní zrát v chladírně, jde na pulty obchodů hned po porážce. Masný průmysl přestává mít zájem o zkušené řezníky, místo nich si najímá nekvalifikované pracovníky a ti vykonávají jen jediný úkon jako u montážního pásu. Takoví lidé už nectí jeden druhého jako odborníka, a tím se vytrácí i charakteristický humor, který k této profesi vždy patřil. Celkově by se tento neblahý trend dal nazvat slovy rychlená řezničina,“ krčí rameny Stanislav.

Zájem čtenářů mu však dává naději, že není všechno ztraceno. Třeba se díky knize objeví mladí nadšenci, kteří se pustí do studia řeznického umění a budou svou prací dělat čest starým mistrům.

„Abych si tuto naději trochu pojistil, začal jsem sepisovat volné pokračování. Mám napsaných sto stran a snažím se, aby kniha humorným podáním oslovila ještě větší okruh čtenářů. Pokud vše půjde dobře, vyjde příští rok na podzim,“ plánuje Šimon.

Autor:

Koronavirus v Česku

Karanténa v České republice byla prodloužena do 1. dubna do šesté hodiny ranní. Od čtvrtka 12. března platí také třicetidenní nouzový stav. Během těchto opatření platí zákaz volného pohybu na území celé republiky s výjimkou cest do zaměstnání, na nákup, k lékaři a dalších specifikovaných činností.

Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek, Petr Husa, Rastislav Maďar

  • Nejčtenější

Člen ostrahy strakonické Billy je nakažený. Čtyři zaměstnanci v karanténě

V jedné z prodejen obchodního řetězce Billa ve Strakonicích pracoval nakažený koronavirem. Šlo o zaměstnance najaté...

Dopadenému vrahovi z Jindřichohradecka hrozí až výjimečný trest

Kriminalisté z jižních Čech obvinili třiačtyřicetiletého muže, který v sobotu brzy ráno zavraždil o rok mladší ženu v...

Lékař z krumlovské nemocnice má pozitivní test, do karantény jdou kolegové

V českokrumlovské nemocnici o víkendu ordinoval lékař, který měl později pozitivní test na koronavirus. Do karantény...

Při kontrole hranic se koronavirem nakazil voják, je v domácím léčení

Při kontrole státních hranic se nemocí COVID-19 nakazil voják 44. lehkého motorizovaného praporu v Jindřichově Hradci....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Českém Krumlově se u sedmi klientů sociální služby potvrdil COVID-19

Nemoc COVID-19 se potvrdila u sedmi klientů odlehčovací sociální služby v Českém Krumlově a tří členů jejího personálu....

Premium

Většině stačí kapky na kašel a vitaminy, říká primář, který vyléčil koronavirus

V Česku se vyléčili první čtyři pacienti z onemocnění COVID–19. Tři se léčili na infekčním oddělení ústecké Masarykovy...

Premium

Kvůli ‚maláčovské revoluci‘ nemáme finanční rezervy, míní exprezident Klaus

Česko v karanténě, omezený pohyb lidí, zavřené školy, obchody nebo hotely. A z toho plynoucí kolapsy podniků i celých...

Premium

Chtěli jsme devět dětí, ale pět nám stačí, říká vítězka Peče celá země

Vyhrála televizní soutěž Peče celá země. Tvrdí, že nerada soutěží, ale trumfla by kdekoho z nás. Jako máma tří dětí si...

  • Další z rubriky

Lidé vykoupili roušky, ale nenosí je, diví se Jihočeška studující v Paříži

Jihočeská rodačka Veronika Pochopová už několik dní pracuje z domova na předměstí Paříže. Občas si zajde nakoupit,...

Lékař z krumlovské nemocnice má pozitivní test, do karantény jdou kolegové

V českokrumlovské nemocnici o víkendu ordinoval lékař, který měl později pozitivní test na koronavirus. Do karantény...

Při kontrole hranic se koronavirem nakazil voják, je v domácím léčení

Při kontrole státních hranic se nemocí COVID-19 nakazil voják 44. lehkého motorizovaného praporu v Jindřichově Hradci....

Stačí jim menší obchod, část obyvatel Rudolfova odmítá supermarket

Vleklý spor mezi částí veřejnosti a vedením radnice v Rudolfově u Českých Budějovic kolem stavby supermarketu odsunul...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Byznys s rouškami a gely. Zákazníci zavolali na Nelu Slovákovou hygienu

Vítězka reality show Hotel Paradise Nela Slováková (30) prodává na svém e-shopu roušky a dezinfekční gely. Na...

Pomalá epidemie koronaviru. Česko nehodlá nákazu zastavit, ale modifikovat

Česká republika se v příštích týdnech nebude snažit epidemii způsobenou koronavirem COVID-19 za každou cenu zastavit....

Technická kontrola se zpřísní, nově o ni řidiče připraví i drobnosti

Přijet na technickou kontrolu s prorezlými brzdovými kotouči, s nefunkčním světlometem nebo například s­ prasklým...

Vypnuto. Francouzi přišli přes noc o tři čtvrtiny dálničních rychlonabíječek

Francouzský energetický gigant EDF ze dne na den vypnul 189 rychlonabíječek, které fungovaly na dálnicích. Motoristy –...

Transatlantická pohroma. Podívejte se na vývoj koronaviru v grafech

Různé země volí ke koronaviru rozličné přístupy. V základních grafech vás provedeme situací v několika státech, které...