Z hradby bývalých papíren okolo řeky Vltavy odstraňuje bagr stavební ruiny, nad smrkovými lesy se tyčí opuštěný tovární komín. Ze silnice od Vyššího Brodu na Lipno připomínají Loučovice bizarní filmové kulisy pro natáčení válečného filmu. O kus dál vykukují barevné osmipatrové paneláky, které s původními šumavskými kamennými domy vůbec neladí.
Když vjedete do Loučovic, rázem se ocitnete v poklidné obci. V prosluněném dopoledni se v jejím centru na trávníku mezi paneláky s několika ostrůvky sněhu vyhřívá trojbarevná kočka, od restaurace Rybárna přebíhá silnici dobře živený černý jezevčík. Venčí se sám, ale jeho majitel se nemusí bát, že na cestě špatně skončí. Provoz je tu zcela mizivý, za hodinu projede jedna škodovka a otočí se přepravní dodávka.
LoučoviceLeží na řece Vltavě mezi Lipnem nad Vltavou a Vyšším Brodem v nadmořské výšce 690 metrů. Mezi 623 obcemi Jihočeského kraje jsou v počtu obyvatel na 63. místě s 1 674 lidmi. V roce 1886 tu začaly fungovat papírny, které založil česko-německý podnikatel Arnošt Porák. Na přelomu 19. a 20. století zaměstnávaly přes tisíc lidí. V září 2010 zkrachovaly a o práci přišlo 218 zaměstnanců. Mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem se nachází jedna z nejobtížnějších vodáckých tratí na světě - Čertovy proudy, které hostily i mistrovství světa v raftingu a natáčel se tam film Rafťáci. V úseku od lipenské hráze do Loučovic se pořádá mistrovství republiky ve sjezdu a slalomu na divoké vodě. |
Před vchodem jednoho z paneláků se připravuje na vyjížďku na horských kolech mladý pár.
Žena se o životě v Loučovicích nechce bavit, její partner je sdílnější. Vypráví, že po zavření papíren se jim žije hůř. Za obživou musí dojíždět a jeho přítelkyně Marie, která přišla o místo v cukrárně ve Vyšším Brodě, je teď zapsaná na pracovním úřadě.
„Moji spolužáci odsud skoro všichni utekli. Já tu zůstal kvůli rodině. S přítelkyní vychováváme pětiletou dceru,“ říká šestadvacetiletý Adam Šimánek, který jezdí s partou dalších tří lidí za výdělkem do 36 kilometrů vzdáleného Větřní.
Pracují tam v papírnách, a ačkoli by raději sehnali něco lépe placeného, nemohou si moc vybírat. V Loučovicích práce není a v okolí se shání těžko. Papírna Vltavský mlýn, která byla vůbec prvním průmyslovým podnikem na Vltavě, přinesla rozvoj do celé obce. Dnes se Loučovice, které leží v sousedství Lipenské přehrady, potýkají s šestnáctiprocentní nezaměstnaností.
Na papírnách byly závislé celé generace rodin
„V Loučovicích je bez práce celkem 197 obyvatel. Většinou jsou to lidé, kteří dělali léta v papírnách. Problémem je nízká kvalifikovanost a také špatné dopravní spojení,“ popisuje analytik českokrumlovského úřadu práce Cyril Bohdal. Fakt je, že na práci v papírnách byly v Loučovicích závislé celé generace zdejších rodin.
Příkladem jsou i Gondíkovi, kteří se v obci usadili po druhé světové válce. V papírnách pracovali už rodiče Františka Gondíka, pak tam prožil celý produktivní život on i jeho manželka, kterou si do Loučovic přivedl z Větřní, a pro zdejší papírny se vyučil i jeden z jejich tří synů. V obci nakonec nezůstal ani jeden z nich, dva odešli za prací jinam, třetí předloni tragicky zemřel.
„Nemám tu žádného syna. Jeden má postaveno v Netřebicích a je u dráhy, druhý se sice vyučil pro papírny jako mechanik pro papírenské stroje, ale je v Praze a živí se jako stavebník. A třetí už nežije, před rokem a půl se utopil při koupání na zdejším jezu, v němž chyběl trám,“ vypočítává pětašedesátiletý František Gondík.
Bývalý mistr expedice v místních papírnách dnes už jen s nostalgií sleduje planinu po historických papírenských budovách i zchátralou vilu po továrníkovi Arnoštu Porákovi, která byla za fungování papíren jako závodní klub centrem společenského života obce.
Nové chodníky i parkoviště
Celkový dojem z loučovických ulic je v ostrém kontrastu s nelichotivým dojmem po zkrachovalých papírnách. Nové chodníky, silnice i parkoviště, opravená škola, školka, čisté trávníky i okolí kontejnerů na komunální a tříděný odpad.
A kromě toho se v obci podařilo udržet prosperující základní devítiletku, školku, poštu, matriku a zdravotní středisko s praktickými lékaři pro děti i dospělé, gynekologem a navíc lékařem aplikujícím alternativní medicínu.
„V tom máme před Lipnem navrch. Z Lipna k nám dojíždějí děti do školy i pacienti k lékaři,“ srovnává s nadhledem loučovického patriota Adam Šimánek. A připomíná, že o zvelebení obce se postaral současný starosta. „U starosty Kubíka je vidět, že se o Loučovice stará. Předtím se tu nedělaly chodníky ani parkoviště, nebylo tu nic. Udělal i hřiště pro děti a jsou tu pro ně akce, akorát ta práce chybí,“ říká.
Lipno a Loučovice propojí sjezdovky
Obecní úřad sídlí ve třípatrové bývalé německé škole a zastihnout tu starostu není snadné. Kvůli shánění dotací a investorů pro vznik nových pracovních míst v Loučovicích je často na cestách. Už má připravený plán, jak zaplnit výpadek práce po zaniklých papírnách.
„Nevěřím, že naší spásou by mohl být průmysl. Podobně jako Lipno chceme vsadit na turistický rozvoj a sportovní aktivity,“ naznačuje loučovický starosta Jan Kubík.
V obci už odstartovala změna územního plánu, která má umožnit budoucí napojení loučovického katastru na systém sjezdovek z Lipna nad Vltavou, a už tam začaly výkupy soukromých pozemků (více o plánech čtěte zde).
„Když vše půjde hladce, realizaci můžeme zvládnout do tří let. Pokud se povede sjezdovky propojit, vzroste i požadavek na zvýšení ubytovacích kapacit, na které tu máme prostory i infrastrukturu. Přímo na lanovkách se počítá s vytvořením 25 pracovních míst a další budou třeba v obslužných provozech,“ líčí Kubík.
Pokud se povede všechny projekty uvést do života, vznikne tu 200 pracovních míst, což by vynulovalo nezaměstnanost způsobenou papírnami. Další pracovní místa tu mají přibýt při montování LED světel, pěstování zeleniny ve sklenících a také při letním splavnění Vltavy od Lipenské přehrady do Loučovic. A Porákovu vilu chce starosta oživit pro provoz sociálních služeb.
