Jinak než v bavlněných rukavicích drobný kovový předmět do ruky ani nebere a s maximální opatrností jej ukazuje přítomným novinářům.
Představený Milevského kláštera premonstrátů Pius Zdeněk Vágner drží mimořádně vzácnou křesťanskou relikvii, která by podle archeologů mohla být částí hřebu z takzvaného Pravého kříže.
Významný objev v milevském klášteře |
Právě na něm měl zemřít Ježíš Kristus. Kovovou část hřebu v pondělí klášter poprvé ukázal společně s dalšími objekty z nalezeného relikviáře.
„Jedná se o velmi ceněnou starokřesťanskou svátostinu, kterou lidé ve středověku uctívali. Posvátná je samozřejmě i pro nás,“ vysvětluje představený kláštera Vágner s tím, že historicky významné předměty se podařilo najít při zpracování trojrozměrného modelu kláštera.
Samotný relikviář byl uložený v kostele svatého Jiljí, který stojí vedle klášterního areálu. „V jedné ze zdí byla dutina a díky ní se náhodou našla trezorová místnost. Při jejím čištění se další shodou náhod povedlo najít malou kapsu, v níž byl nález uložen,“ dodává Vágner.
Klášter byl významným místem
Klášter ve městě na Písecku byl na přelomu vrcholného a pozdního středověku, kdy byly artefakty do skrýše nejspíše uloženy, celoevropsky významným místem.
„Za husitských válek také vyhořel, ale vždy přežil. Je také možné, že tato relikvie měla klášter ochraňovat,“ podotýká náměstek jihočeského hejtmana Pavel Hroch s tím, že nález umocní význam Milevska, které leží v nejnavštěvovanější jihočeské turistické oblasti Toulava.
Podobně mimořádnou událost vnímají také místní obyvatelé. „Je to neuvěřitelné a krásné, že se právě Milevsko proslaví zrovna takovým nálezem. Máme tu nádherný klášter s tradicí, ale i tak mě velmi překvapilo, že se právě zde našel hřeb z Ježíšova kříže,“ popisuje své pocity jedna z milevských rodaček Alena Dědičová.
Jako první se k torzu relikviáře dostali chýnovští speleologové, kteří společně s archeology objevené skrýše zkoumali. „Zajímavá je už pětimetrová přístupová chodba, která je velmi úzká. Následoval trezorový prostor, na nějž navazovala dutina dlouhá přes tři a půl metru. Asi v necelé polovině byl umístěný kámen, za kterým jsme cenné předměty objevili,“ popsal důmyslnou skrýš speleolog František Krejča.
Společně s dřevěnými zbytky relikviáře, který vypadal jako menší skříňka na klenoty, se podařilo vyzvednout také drobné zlaté předměty s křesťanskými motivy.
Na jednom z nich se objevuje nápis IR, což je symbol pro spojení Iesus Rex, tedy Ježíš Král. Pro představitele kláštera i přítomné vědce to byl signál, že jde o neobvykle důležitý poklad.
Plánují novou expozici
Stoprocentní jistotu, že se podařilo najít skutečně pravý hřeb z ukřižování Ježíše Krista, samozřejmě vědci nemají. O pravosti jim ale napovídá celá řada indicií, podle nichž je možné přiblížit jeho původ.
„Rozbory zlatých předmětů z relikviáře nám totiž ukázaly, že se jedná o materiál původem z Blízkého východu. Navíc se zdá, že i obsažené dřeviny pocházejí ze čtvrtého století našeho letopočtu,“ říká Vágner.
Právě stáří dřeva tím odkazuje na císařovnu Helenu, později svatořečenou, které je v této době připisováno objevení kříže i hřebů ve Svaté zemi.
Do Milevska se relikviář mohl později dostat jako dar. Žádné podrobnosti o takové události se ale do dnešních dnů nedochovaly, i proto je nález zatím obestřený mnoha tajemstvími.
I když je objev hřebu a dalších historických artefaktů starý teprve několik měsíců, už teď je pravděpodobné, že jej lidé uvidí přímo v místě nálezu. „Máme v plánu, že kvůli relikviím vznikne zcela nová expozice,“ doplňuje Vágner.
S tím souhlasí také náměstek Hroch, podle něhož se Jihočeský kraj zasadí o to, aby byly předměty vystaveny přímo v klášteře v Milevsku.
