„Mně by se taková stavba v Budějovicích líbila. Byl bych připraven hlasovat pro to, aby Jihočeský kraj na ni peníze dal, protože je to věc, která může jižní Čechy někam katapultovat,“ říká hejtman Jiří Zimola (ČSSD).
A budějovický primátor Jiří Svoboda (ANO) se přidává: „Od začátku nemám nic proti tomu, aby se tady tato stavba realizovala, a podporovali bychom ji všemi deseti.“
První muž kraje i budějovické radnice se však shodují, že stavba černé elegantní budovy ve tvaru rejnoka od architekta Jana Kaplického by se v Budějovicích neuživila.
„Ten projekt si na sebe nevydělá. Pokud by kraj dával do stavby Rejnoka peníze, musíme vědět, kdo by to provozoval a že nebudeme doplácet každý rok,“ podotkl Zimola.
Ani primátor si nedovede představit, že by si město mohlo dovolit měsíčně několikamilionovou dotaci na provoz takového zařízení.
„Myslím si, že bez dotačních prostředků by to asi provozovat nešlo,“ konstatoval Svoboda. Prostor by musel být podle něj značně komerční a je otázka, zda je po takové scéně ve městě ještě poptávka.
Stavba má vyjít na dvě miliardy
Otazníky kolem provozu multifunkčního koncertního sálu jsou pro politiky palčivější než samotná stavba v ceně kolem dvou miliard korun.
„Umím si představit, že by se financovala z evropských, krajských, městských i státních peněz,“ naznačil Zimola s tím, že kraj by mohl ve dvou třech letech poslat na stavbu Rejnoka podobnou částku jako na Zanádražní komunikaci v krajském městě, tedy 800 až 900 milionů.
Ačkoli krajští radní zatím nedostali téma Rejnok na stůl, třístranná koalice by mu mohla být nakloněna. „Zatím jsme o tom nemluvili, ale za sebe můžu říct, že jsem pro. Stavbu Rejnoka jsem podporovala už jako budějovická radní,“ sdělila vicehejtmanka Lucie Kozlová (ANO).
A proti není ani krajský radní pro kulturu Pavel Hroch (Jihočeši 2012). „Když si stavbu Budějovice prosadí, měl by ji podpořit i kraj, protože to je něco, co přesahuje hranice města a zviditelní to celé jižní Čechy,“ poznamenal.
Studii koncertního a kongresového centra navrhl architekt Kaplický se svým týmem Future Systems pro Jihočeskou společnost přátel hudby, která v Českých Budějovicích pořádá tradiční Hudební slavnosti Emy Destinnové a potýká se s tím, že téměř stotisícové město nemá žádný kvalitní koncertní sál.
Čeká se na studii
„Do konce ledna se chceme k hejtmanovi objednat s provozovatelem koncertního centra. Musí ho vést manažer, který tam namixuje takové kulturní a firemní akce a obchody, aby se centrum uživilo. Podle studie, kterou jsme si nechali zpracovat od KPMG, se může centrum uživit bez dotací,“ popsal Antonín Kazil, předseda Jihočeské společnosti přátel hudby.
Podle náměstka budějovického primátora Jaromíra Talíře (KDU-ČSL) by měl Kazil představit radním komplexní studii poradenské společnosti.
„Viděl jsem jen shrnutí, které říká, že po prvních dvou letech by to mohlo při dobrém vedení generovat zisk,“ řekl Talíř. Připomněl, že město má pořád v územním plánu vyčleněný pozemek v areálu bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech pro koncertní centrum.
„Vítám pozitivní informaci z kraje, že dá na koncertní síň až 900 milionů. Myslím, že na stavbu kvalitního multifunkčního sálu by se měly spojit veřejné peníze s penězi velkých bohatých firem ve městě. Vždyť Budějovice nemají vhodnou budovu pro koncerty, divadlo ani plesy. Rejnok by byl krásný, ale důležité je, aby se v Budějovicích obecně postavilo cokoli s parametry na dobrou muziku,“ přeje si Otakar Svoboda, ředitel Jihočeské komorní filharmonie.
Pokud má Rejnok připlout do Budějovic, musí politici i jeho garant zrychlit tempo. Stavba získala v roce 2013 územní rozhodnutí, které je podle Kazila platné pět let.
