Některé pivovary neměly v době zavřených hospod v souvislosti s koronavirem odbyt a musely dokonce pivo vylít do kanálů. Ta hrozba visela i nad českobudějovickým Samsonem.
„Měli jsme na skladě spoustu sudového a hrozilo, že vyprší doba jeho trvanlivosti. Nakonec jsme však nemuseli vylít ani jeden sud,“ říká spokojeně ředitel pivovaru Daniel Dřevikovský.
Co jste udělali?
Lít pivo do kanálu, to je pro pivovarníka nejsmutnější pohled. Udělali jsme raději speciální slevy a podařilo se nám ho prodat. Pro naše zákazníky to byl zajímavý bonus. A nám se to vrátilo, protože někteří díky tomu Samson po dlouhé době zkusili, zachutnal jim a teď se k nám vrací.
Kolik sudů to bylo?
Když to propuklo, na skladě jsme jich měli asi 1 500.
Ale určitě i vás musela omezení související s covidem ovlivnit?
Samozřejmě. Museli jsme přijmout celou řadu opatření a měli jsme i nařízení a striktnější pravidla od AB InBev, naší mateřské společnosti. Zaměstnanci to ale vzali úplně přirozeně a měl jsem radost, že jsou tak zodpovědní. V tu chvíli nikdo nevěděl, jak moc velké riziko to vlastně je.
Museli jste ze dne na den snížit výstav? Nebo jste řekli, přestáváme stáčet do sudů, jedeme jen do lahví?
I za běžné situace plánujeme podle toho, jakou očekáváme poptávku. Takže jsme přestali stáčet do sudů a tuto linku odstavili. Když se hospody otevřely, zase jsme ji spustili.
Daniel Dřevikovský (43)Rodák z Českých Budějovic po absolvování Gymnasia J. V. Jirsíka vystudoval VŠE Praha. Při studiích na VŠ spoluzaložil firmu na dopravní značení, po promoci nastoupil na ministerstvo obrany, ze kterého po čtyřech letech odešel do Budějovického měšťanského pivovaru (později Pivovar Samson), kde působil na pozici finančního ředitele a od roku 2017 je jeho ředitelem. Pivovar má roční výstav 88 tisíc hektolitrů a z toho jde 55 procent na export. Daniel Dřevikovský je ženatý a má dvě děti. |
Jistě jste pocítili zvýšený zájem o lahvové?
Je to tak. Ale stala se i zajímavá věc. Vozíme pivo do Itálie a právě i do oblasti, která byla nejvíce zasažená. Čekali jsme, že se tam prodej zastaví, a on se naopak zvedl. Bylo to nečekané, tam jsme vůbec nevěděli, jak trh zareaguje. A bylo to zároveň i ponaučení, že všechny možnosti jsou otevřené.
A vrátili už se lidé naplno do hospod?
Jéje. V červenci jsme měli největší měsíční výstav na domácím trhu v sudech za posledních sedm let. A je také pravda, že si k nám lidé často jezdí do prodejny pro sudové, které si berou domů a pijí tam pak s přáteli na zahradě.
Protože je pivovarská prodejna více využívaná, slyšel jsem, že se ji chystáte vylepšit, je to tak?
Na letošní rok jsme měli naplánované tři projekty a mezi nimi i renovaci prodejny. Dále vytvoření pivní zahrádky v pivovaru a prohlídkovou trasu pro turisty. Situace s covidem to zkomplikovala, investiční akce dostaly stopku. Ale teď už jsou opět odblokované. Takže pracujeme na vytvoření turistické trasy a úpravě prodejny. A příští rok bychom chtěli i tu zahrádku.
Znamená to, že turisty začnete provádět ještě letos?
Trasu chceme letos připravit, ale spuštění bude asi až příští rok. Zajímavostí je, že v historickém pivovaru, kterému je letos 225 let, jsou moderní technologie. Zároveň ale zůstaly staré technologie na odstavených odděleních, což by mělo být pro návštěvníky poutavé, když jim ukážeme ten kontrast minulosti a současnosti.
O to víc by se pak hodilo mít v provozu i pivovarskou zahrádku a udržet turisty déle.
To bychom rádi, a také proto přistupujeme rovněž k proměně naší prodejny. Navíc novou atrakci chceme navázat i na lodní dopravu, která teď na Malši funguje a jedna zastávka je přímo pod pivovarem, takže by sem mohli návštěvníci jezdit i po vodě.
Nedávno jste také na lahvích změnili etikety. V minulosti vás mnozí pivaři kritizovali, že na Samsonu není poznat, že je z Budějovic. Teď už budou asi spokojení. Původ a město tam je hodně cítit. Navíc jste přidali i další zajímavosti.
Od zákazníků jsme měli hodně podnětů, ať provedeme změnu. Navíc s tím, jak jsme prošli modernizací, chtěli jsme, aby byl i design etiket čistší a měly nosnou informaci. Pro mě jako Budějčáka pak bylo důležité, aby bylo jasně vidět, odkud pivo je. Řekli jsme si, že to tam patří. Zjednodušili jsme i právovárečnický znak, přidali jsme dopředu informaci o stupňovitosti piva. A na zadní části je popis piva, aby zákazník dostal základní informaci o tom, co může v lahvi očekávat. Pro rychlou orientaci nechybí ani přehledné sdělení o alkoholu, hořkosti a barvě.
To vypadá, že se snažíte, aby se běžný spotřebitel stal tak trochu i znalcem piva. Mění se český konzument, vyzná se více?
Myslím, že podobné změny vedou k tomu, že se zákazník lépe orientuje. Provádíme v pivovaru také tréninkové degustace a hlídáme tím kvalitu piva. S panem sládkem jsme tyto degustace udělali i pro veřejnost a mělo to úžasný ohlas. Mně to zpětně ukázalo, jak na tom konzumenti jsou. I ti, kteří byli přesvědčeni, že jsou pivní odborníci, odcházeli s tím, že ještě bude potřeba potrénovat a něco se naučit. Ale myslím, že Češi začali objevovat nové styly.
Ještě jste chtěl něco dodat.
Je to trend, ale pak z prodeje zjistíme, že lidé rádi zaexperimentují, a pak se zase rádi vrátí k dobrému a tradičnímu českému ležáku. Když je dobře uvařený, je to radost.
Dá se říct, že vy jste s jedním pivem trochu vybočili – vaříte Bock, tedy silné pivo původem z Německa.
Bock se rozhodně povedl a loni získal na renomované soutěži v Londýně cenu za nejlepší bock na světě. Je to speciál, takže ho neprodáváme na objem, ale jsme za něj rádi. Hlavně měl radost pan sládek, že dostal možnost ho uvařit.
Když jsme spolu mluvili v minulosti, přál jste si, aby se Samson více čepoval takzvaně okolo komína, tedy blízko pivovaru a v Budějovicích celkově. Podařilo se to?
Skvělé bylo, že se například Samson v uplynulé sezoně čepoval na stadionu Dynama při zápasech první ligy. To byla naše největší hospoda. A jinak nám v Budějovicích za loňský rok přibylo dvanáct míst, kde se čepuje naše pivo, a dostali jsme se i úplně do centra.
A jak se vám daří v zahraničí? Tím se chci ještě vrátit k jaru a krizi spojené s epidemií koronaviru. Zmínil jste, že v Itálii byl dokonce zájem ještě větší.
Někde nám objemy poklesly, nějaké objednávky se zrušily v době nejtvrdších opatření, ale po rozvolnění se to podařilo dohnat, příkladem je Rakousko. V Polsku jsme začali s novým distributorem a tam se prodej Samsonu vyvíjí perfektně. Také myslím, že Poláci oceňují plnější chuť oproti jejich pivům.
To znamená, že jste nemuseli měnit hospodářský plán ani propouštět?
Už mám výsledky za leden až červenec a jsme na tom dokonce lépe, než byl plán. Ale vidíte, co se ve světě děje, a tak nevíme, co bude za dalších pět měsíců. O propouštění jsme neuvažovali, jen jsme dočasně raději zavřeli pivovarskou prodejnu, ta je již opět otevřená.
Upustili jste od prodeje plechovkového piva. Jeho prodej ale stoupá, nevrátíte se k tomu?
Máte pravdu, že ta čísla rostou. Za sebe ale říkám, že nejraději mám čepované, dále pivo z lahve, a to ještě lépe z vratné. Ten systém považuji za perfektní a jsem rád, že se ho u nás podařilo zachovat, ve spoustě zahraničních zemí nám to závidí. Až pak je pro mě plechovka. Má své výhody i nevýhody. My nemáme stáčecí linku, což je obří investice, ale lze to řešit externím stáčením. My trend sledujeme a přemýšlíme, zda do toho vstoupit. Já si stále myslím, že pivu více sluší skleněná lahev. Je to výborný materiál, hygienický.
Kolikrát můžete jednu lahev použít?
Probíral jsem to se skláři, pokud se s flaškou dobře zachází a je kvalitně vyrobená, může to být klidně čtyřicet otáček i více.
A ve světě, nechybí tam pro Samson plechovka ještě více?
Myslím, že českému pivu i ve světě více sluší sklo. Zákazníkovi by to mělo dát informaci, že tohle je ten kvalitní český ležák.
Jaký je letos plánovaný výstav pivovaru?
Loni to bylo 88 tisíc hektolitrů a letos bychom rádi čísla docílili opět, i přesto, jak to bylo složité. Někteří velcí hráči se totiž vrhli více do lahvového trhu a díky své síle se dostávali na dobrá místa v regálech.
