V roce 2016 to bylo 25 tisíc korun, loni už průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji překonala hranici 30 tisíc korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle nich byl meziroční nárůst 2 115 korun.
Přidávání se dotklo většiny velkých jihočeských zaměstnavatelů. Ti, kteří sídlí v příhraničí, navíc musí mimo jiné finanční nabídkou konkurovat firmám z Rakouska a Německa. To platí i pro společnost Rohde & Schwarz, která vyrábí ve Vimperku na Prachaticku například testovací a měřicí techniku. I tam proto odměny rostly.
Průměrná mzda 2019Praha 42 553 Kč |
„Loni uzavřelo vedení závodu společně se zástupci odborové organizace novou kolektivní smlouvu na tři roky. Tím získali naši zaměstnanci jistotu každoročního platového navýšení. Celkové personální náklady vzrostou každý hospodářský rok v průměru o 7,37 procenta,“ vysvětluje personalista Milan Černý.
Další nárůst proto lidé ve vimperském závodě pocítí od července. To ve firmě začíná nový obchodní rok.
„Podle kolektivní smlouvy bude navýšení odvozeno od meziroční inflace zveřejněné ČSÚ k 1. červnu 2020. Tento systém garantuje, že po dobu platnosti kolektivní smlouvy vzrostou zaměstnancům platy každoročně. V novém obchodním roce se tarifní mzdy zvednou nejméně o 5,99 procenta a dále navýšíme některé příplatky a příspěvky,“ přidává Černý.
Podle údajů, které zveřejnil ČSÚ, byla průměrná mzda loni v kraji přesně 30 985 korun. „Z pohledu absolutní výše zaostává Jihočeský kraj proti průměru celé republiky o více než tři tisíce korun a proti průměru hlavního města dosahuje rozdíl více než 11,5 tisíce korun,“ srovnává Petra Dolejšová z Krajské správy ČSÚ v Českých Budějovicích.
Loni přidával svým lidem také Budějovický Budvar. V krajském městě pro něj pracuje přibližně 670 zaměstnanců a loni tam lidé brali v průměru 36 800 korun.
„Platy jsme navyšovali. Nebylo to plošné, ale individuální, zejména podle výkonnosti jednotlivých zaměstnanců. V průměru jsme mzdy zvyšovali o 4,5 procenta,“ shrnuje ředitel národního pivovaru Petr Dvořák.
Letos Budvar přidal znovu, a to od 1. dubna. Úprava odměn bude však podle ředitele tentokrát konzervativnější než v předchozích letech. Přesná čísla budou vedení i samotní pracovníci vědět za několik týdnů.
Kolektivní smlouva zajišťuje zvyšování odměn zaměstnancům temelínské elektrárny. Ta současná platí do konce roku 2022 a garantuje navýšení tarifních mezd minimálně o úroveň inflace.
„V loňském roce zaměstnancům odměňovaným tarifní mzdou vzrostly o šest procent,“ upřesňuje mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
Podobně vypadá i letošek. „Kolektivní vyjednávání mezi vedením Skupiny ČEZ a zástupci odborů uzavřela dohoda v závěru loňského roku. Pro ten letošní přinesla navýšení tarifních mezd o pět procent. Nově jsou také dva dny pracovního volna k překonání zdravotních potíží, takzvané sick days, s náhradou mzdy ve výši 65 procent průměrného výdělku nebo nárok na rozšířenou nadstandardní zdravotní péči pro zaměstnance nepřetržitých provozů,“ uvádí Sviták.
Otazník nyní visí nad tím, jaký dopad budou mít opatření spojená s bojem proti koronaviru na ekonomiku. To by se totiž mohlo podepsat i na odměnách. Na přesnější odhady je však brzy.
„Je jisté, že současná situace značně ovlivní veřejný i soukromý sektor. Avšak hodnotit, jak rozsáhlé budou dopady, je nyní velmi předčasné. Úbytek zakázek v automobilovém průmyslu byl znatelný již před vypuknutím epidemie. U ostatních průmyslových odvětví dojde ke značnému poklesu nyní. Situace ovlivní trh práce, na kterém určitě přibudou noví kandidáti,“ odhaduje personalista Milan Černý.
Zároveň se domnívá, že po propadu přijde opět období, kdy se ekonomice bude dařit. „Současná situace bude mít zcela určitě vliv i na vývoj celkových vyplacených mezd. Nicméně na jakékoli předpovědi je příliš brzy,“ doplňuje ředitel Budějovického Budvaru Dvořák.
