Chceme šokovat, říká kastelán. A provází zkázou i historií zámku

  8:47aktualizováno  8:47
Netradiční prohlídka čeká na návštěvníky vimperského zámku. Při putování areálem projdou celou jeho historií - tedy chátrajícími místnostmi, které do 90. let minulého století využívali pracovníci Správy Národního parku Šumava, Vlčkovou věží i původními stájemi.

Stojíme na nádvoří Státního zámku Vimperk. Kdybychom ale řekli hradu, také bychom se nemýlili. Čeká nás cesta ze současnosti až do temného středověku, kterou projdeme za necelou hodinu. Tak dlouho tady totiž trvá prohlídka jednoho okruhu.

My jsme si vybrali ten první, který je právě takovou malou exkurzí do naší historie. Průvodce nám dělá kastelán zámku Vojtěch Brož.

Prohlídka začíná na nádvoří zámku, kde i laik může rozeznat různé přístupy ke stavitelství v období na pomezí renesance a baroka. Pozornější oko si ale všimne i gotických odkazů. Až když vstoupíme na jedno z bočních schodišť, poznáme, že stoupáme do části, která až do poloviny 90. let minulého století sloužila jako byty pro zaměstnance Správy Národního parku Šumava. Ta se pak přestěhovala dolů do města.

Fotogalerie

Od té doby byly prostory opuštěné - a je to na nich znát, což může návštěvníky šokovat.

„Právě tohle je ale naším záměrem, ukázat i to, jak to dopadne s památkou, když nemá nějakou dobu řádnou péči. Odkrytý cenný detail to potom všechno převrací naruby. Na to, abychom například malby nebo renesanční stropy spatřili v celé své kráse, si ale budeme muset ještě počkat,“ vysvětluje kastelán.

Prostory, ve kterých se na začátku prohlídky nacházíme, totiž vlastně ani nepřipomínají zámek, ale spíše hodně zanedbané místnosti bez nábytku. Všechny jsou vymalované podobně pomocí bruselského válečku s jednotným vzorem, někde ještě zbyla i kamna, vana nebo záchod. Jen sem tam odkrývá na zdi sonda několik vrstev omítky.

Tato část prohlídky se odehrává prakticky beze slov, návštěvník má sbírat dojmy - a až později se dozví o tom, že prakticky celou polovinu minulého století právě tady měla byty Správa Jihočeských lesů a v patře pod námi byly kanceláře Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava.

„Kdybychom začali opačně, tedy od nejstarších částí zámku, návštěvník by jen těžko pochopil, proč je objekt v tak špatném stavu. A je pravda, že jak se ve Vimperku noříme do hloubek historie, dostáváme se stále k lepším osudům areálu,“ vysvětluje Vojtěch Brož.

„Nechceme návštěvníky zahltit informacemi o rodech“

Celá horní část areálu, kterou procházíme, v polovině 19. století vyhořela. Tehdy byl zámek v majetku Schwarzenbergů, kteří později to, co poškodil oheň, dostavěli - a už počítali s tím, že nové místnosti budou sloužit k zajištění provozu lesní správy a v době první republiky také potřebám armády.

Po plánované rekonstrukci zámku by tady měly být expozice vimperského muzea.
Jen co ale projdeme chodbou a sejdeme po schodech, dostaneme se do míst, na kterých už průvodce návštěvníkům může ukázat artefakty z 19. století. Vojtěch Brož se tam zastaví nejprve před oknem a vysvětlí, že na dobu odkazuje například industriálně tažené sklo nebo profilace dřeva a panty. „Nechceme návštěvníky zahltit informacemi o rodech, které zámek vlastnily, ale ukázat jim detaily, kterých si mohou všimnout,“ upozorňuje.

Po chvíli už procházíme věží a po ní vstoupíme do místnosti, kde se kastelán zastaví pod dírou ve stropě. „Mnoho lidí tady nejprve ani nezvedne hlavu. Ale právě jsme ve druhém patře té části zámku, kterou požár jako zázrakem nezničil, v bytě bývalého pivovarského kontrolora. A pod slupkami dalších staletí, které jsou sice také cenné, ale nijak výjimečné, se nachází pozdně renesanční podstata šlechtického sídla, strop s mnoha motivy, který vznikal na samém začátku 17. století,“ přiblíží kastelán.

Strop je zatím odhalen jen v sondách v několika po sobě jdoucích místnostech, kterými postupně procházíme. Po práci restaurátorů ale zřejmě bude k vidění celý. „Je to i z toho důvodu, že v této části zámku je renesanční vrstva zakryta přímo 20. stoletím,“ podotýká Brož.

Zastavíme se ještě v kapli Čtyř evangelistů, která podle datace výmalby vznikla v roce 1611, a potom už se „propadáme“ dál do doby gotiky, opouštíme zámek a ocitáme se v době, kdy tady stával hrad. Ten nejprve připomenou archeologické výkopy obranné věže, které spatříme, když vyjdeme znovu na nádvoří zámku, a tudy pokračujeme k Vlčkově věži, která tady stála dříve než všechny ostatní budovy, zřejmě od poloviny 13. století.

A i když se ani jí požár nevyhnul, ze způsobu, jak je členěná, historici poznali, že v jejím druhém patře se bydlelo a jednalo se o věž typu donjon, která nesloužila jen k obranným účelům.

I tady věží scházíme od nejnovějších úprav, které se týkají krovu a nešťastně použitých příliš těžkých tašek, pod kterými se krov prohýbá, přes první, komunikační patro, až do přízemí, které sloužilo jako sklad. To se od všech ostatních míst, která jsme viděli, liší strohostí.

A také si prohlížíme poměrně těžkopádnou klenbu samotného počátku gotiky se středovým sloupem, u kterého se zastavíme při závěru prohlídky. Tady nás kastelán upozorní na další detail, kterých byla prohlídka plná.

Díváme se na kámen, na němž jsou patrné rýhy po dlátu staré 750 let, které vypadají, jako by je zručný řemeslník tesal včera.

„Přesně je vidět, jak kameník postupoval a špičákem kámen tvaroval. To je na této místnosti to nejcennější. Tady nechceme návštěvníka zahltit fakty, ale chceme mu ukázat to, co může sám vidět, a doufáme, že se to podaří tak, aby pochopil, proč z toho máme takovou radost. A tady naše prohlídka končí, protože jsme se dostali opravdu k tomu nejstaršímu. Předtím tady asi byl jen hluboký les,“ naznačuje kastelán.

Nejčtenější

Pod skupinou dětí se propadla hotelová terasa, padaly z třímetrové výšky

ilustrační snímek

Na Strakonicku se v úterý navečer zranilo patnáct dětí z Prahy, které tam tráví prázdniny. Prolomila se pod nimi terasa...

Velbloudí mládě v zoo napadl pes. Jeho majitelé pak ze zahrady utekli

Velbloudí mládě v zoo napadl pes.

Pes návštěvníků napadl a poranil mladou velbloudici Sisi ze Zooparku Na Hrádečku na Jindřichohradecku. Sami majitelé...

Na co zírá mašinfíra: Unikátní jízda divočinou do srdce České Kanady

Jindřichohradecká úzkokolejka, zastávka Kaproun

Prázdninový díl seriálu Na co zírá mašinfíra nás zavede do romantického kraje, který se právem nazývá Česká Kanada. Po...

Pro žraloka jste obří ryba vypouštějící bubliny, bojí se vás, padlo v Rozstřelu

Potápěč, instruktor a lektor potápění z FTVS David Vondrášek v pořadu Rozstřel....

Společně v červenci vytvořili nový český rekord v délce strávené v kuse pod vodu. Sedm dní žili ve vlhkém kesonu nebo...

Veterináři našli v autě čtvrt tuny nechlazeného masa pro dětský tábor

Veterinární inspektoři z Jihočeského kraje zajistili u Tábora čtvrt tuny masa v...

Přes 250 kilogramů masa a masných výrobků nalezli veterinární inspektoři v nevyhovujících podmínkách v dodávce na...

Další z rubriky

Babiš na D3 slíbil její dokončení v 2028, pak ho vítali odpůrci i příznivci

Andrej Babiš navštívil Netřebice. Místní obyvatelé premiéra vítali, ale...

V jihočeských Netřebicích se do sebe pustili příznivci a odpůrci premiéra Andreje Babiše, zůstalo jen u slov. Babiš do...

Broukárna byla největší obchodní dům jihu Čech. Je z ní kulturní památka

Broukárna v Českých Budějovicích

Mezi nově vyhlášené kulturní památky patří i českobudějovický obchodní dům Brouk a Babka. Posledních deset let nese...

Pod skupinou dětí se propadla hotelová terasa, padaly z třímetrové výšky

ilustrační snímek

Na Strakonicku se v úterý navečer zranilo patnáct dětí z Prahy, které tam tráví prázdniny. Prolomila se pod nimi terasa...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz