„Průjmová onemocnění jsou u nás nejčastějším důvodem pro příchod nemocného a zvláště v letní sezoně mnoho lidí trápí nemoc spojená se zvracením a průjmem. Těžiště naší práce je ale léčení zásadně život ohrožujících stavů, jako jsou sepse, neuroinfekce, infekce kostí, kloubů a totálních endoprotéz a obratlů,“ říká primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík.
Jak moc vás zaměstnávají pacienti s průjmovými onemocněními?
Střevní onemocnění, která se projevují průjmem a zvracením, patří mezi nejčastější nemoci vůbec. Podle statistiky se s nimi potýká ročně v České republice 50 až 70 tisíc lidí. To neznamená, že každý je tak nemocný, aby musel přijít do nemocnice, a kdyby nakažení lidé dělali včas rozumná opatření, ještě by výrazně snížili pravděpodobnost, že se do nemocnice dostanou.
Co je příčinou těchto infekcí?
Příčin průjmových onemocnění je celá řada. Jsou to různé viry, bakterie, houby, paraziti, potravinové otravy. Některé jsou častější, jiné vzácnější, ale následky v podobě akutních průjmů jsou pro pacienty mnohdy velmi vyčerpávající.
Které jsou nejčastější?
Nejčastěji jde o průjem vyvolaný bakterií označovanou jako kampylobakter. Nejspíš ho získáme tak, že sníme nedostatečně tepelně připravené produkty z masa, hlavně z kuřat. Tímto způsobem můžeme dostat také salmonelu, ale ta je v současnosti méně častá než kampylobakterové průjmy.
A jaké střevní potíže si mohou přivézt lidé ze zahraničí?
Exotičtější nemoci, jak se říká egyptskému průjmu faraonova pomsta a podobně. Tyto infekce jsou způsobeny tím, že třeba zdravý kuchař v Egyptě má ve střevě bakterii, která ale pro nás není přijatelná. A když dodržuje špatně hygienu a zanese tuto bakterii do pokrmu, který se tepelně nepřipravuje, třeba do salátu, může nám to způsobit docela těžkou a nepříjemnou nemoc, která nám zkazí dovolenou.
Čím jsou průjmy záludné?
Lidé, co mají průjmy, jsou nejvíc ohroženi dehydratací. Přitom ne každý potřebuje infuzi, často si můžeme pomoci sami. Když si koupíme perorální rehydratační roztok v lékárně, třeba Kulíšek, který je vhodný i pro děti, můžeme se zavodnit a doplnit ionty v organizmu sami. Když se popíjí po doušcích, dobře se vstřebává. A tento léčivý roztok se dá jednoduše nahradit v domácnosti takzvaným lžičkovým nápojem.
Jak se takový nápoj připravuje a používá?
Do litru pitné vody se přidá jedna velká lžíce cukru, jedna čajová lžička soli, na špičku nože kyseliny citronové a dochutí se to maximálně do desetiny objemu pomerančovým džusem. Při průjmu tento nápoj popíjíme po jednotlivých doušcích. Říkám pacientům, že nápoj mají polykat jako pijáci dobře vychlazené pivo z půllitru. Dají si lok, pohovoří o životě a upijí další.
Kde je hranice, že je člověk zralý do nemocnice?
Když si sice upraví dietu, začne přijímat tekutiny ústy, ale nepodaří se mu zastavit zvracení a průjem, jimiž ztrácí velké množství vody, dokonce třeba omdlí cestou ze záchodu. Lidé by měli také vědět, že u průjmu je podstatné, že člověk je správně zavodněn, když tvoří dostatek světlé moči. Když to tak není, patří do nemocnice.
A jak se dá průjmům bránit?
Správnou životosprávou. To znamená nejíst v místech, kterým nedůvěřujeme. U nás to může být špatná restaurace, anebo to může být třeba v Číně nebo v Indii pokrm, který si koupíme na ulici. A zvlášť v exotických zemích si musíme dávat pozor na to, aby jídlo bylo dobře tepelně upraveno. V Desateru cestovatele, které se hodně publikuje v anglosasky mluvících zemích, je jedna poučka, která zní v českém překladu asi takto - uvař to, upeč to, usmaž to, oloupej to, nebo to vyhoď.
Jsou třeba jídla, kterým bychom se měli v horku raději vyhýbat?
Já si osobně myslím, že bychom měli být velmi opatrní na pokrmy obsahující majonézu, na všechny saláty. Tím nemyslím zeleninový v nějakém nálevu, ale třeba bramborový, vlašský salát a podobně. Problém je a opakovaně se vyskytl se zmrzlinami, které nebyly balené od výrobce. Když stojí připravený koktejl v přepravce dlouho ve stánku v horkém počasí, mohou se v něm bakterie množit. Pak to teprve nalijou do mrazicího stroje a vyrobí z toho točenou zmrzlinu.
A co třeba tatarák?
Z tatarského bifteku můžeme získat také ledacos. Když bude namíchaný s vejcem a bude dlouho připravený, mohla by tam být salmonela. A když je připravený ze závadného masa, tak by z něho člověk mohl získat taky parazity, třeba tasemnici. V současné době je ale velmi namístě dávat si pozor na vepřové maso. Nedostatečně tepelně připravené vepřové maso může být zdrojem žloutenky typu E, proto je třeba dávat si na to pozor i při oblíbeném letním grilování.
Přiznají se pacienti, kde k nákaze přišli?
Někdy to řeknou a někdy ne. Mnohdy se stydí říci, jakým způsobem přišli ke stonání. Ale někteří to povědí - vzpomínám si na jednu malou epidemii z bramborového salátu. Jeden z těch pánů mi říkal s takovým dojatým výrazem: Pane primáři, ten salát byl tak lahodný. Byl takový vlahý, dobře proležený. Já jsem si na něm tak pochutnal a manželka taky... A přitom tomu člověku bylo hodně nedobře.
Takže původci těchto infekcí nezhorší chuť jídla?
To je na tom zajímavé - lidé, kteří pojedli takovýto salát, si jeho chuť vždycky pochvalovali. Salmonela je totiž bakterie, která nezhoršuje chuť jídla. Podobné je to v případě zlatého stafylokoka, takže chutí špatné jídlo v tomto smyslu nepoznáme.