Sedmasedmdesátiletý vynálezce a výrobce vodních turbín v penzi Miroslav Cink má už roky velký sen. Chce postavit na Lipně přečerpávací vodní elektrárnu, která by propojila Vltavu a Dunaj 27 kilometrů dlouhým tunelem, jímž by se hnala voda na turbíny. Kromě výroby elektřiny by takový obrovský projekt za 45 až 55 miliard korun pomohl při povodních a zvýšil splavnost Dunaje.
Energetické firmy, soukromí investoři i jednotliví ministři, které se snažil pro svůj projekt Cink nadchnout, jsou ale nedůvěřiví. Stejně tak ekologičtí aktivisté, kteří jindy na získávání energie z přírody slyší.
Jenže megalomanský projekt se paradoxně dostal na seznam projektů, na něž by Česko chtělo peníze z EU, a které ministerstvo financí odevzdalo na konci loňského roku Evropské komisi. Úřady teď tvrdí, že jde o první verzi a elektrárna v dalším kole ze seznamu vypadne.
Cink: Je to výjimečná příležitost
Projekt elektrárny na Lipně, ze které by voda tekla do přehrady Aschach na Dunaji tunelem přes turbíny a zpět by ji hnala čerpadla, zařadila česká vláda mezi doporučené národní plány, na které bude žádat peníze z takzvaného Junckerova investičního balíčku.
„Uprostřed Evropy mezi ČR, Rakouskem a Německem je výjimečná příležitost k vybudování nadnárodní přečerpávací vodní elektrárny o výkonu až tisíc megawattů. Dolní i horní nádrže jsou vybudované. Lipno má převýšení proti vodnímu dílu Aschach na Dunaji 442 až 456 metrů podle stavu obou hladin. Pro výkon 1 000 MW by v turbínovém režimu z Lipna do Dunaje teklo zhruba 260 kubíků vody za vteřinu a v čerpadlovém režimu z Dunaje do Lipna zhruba 200,“ popisuje projekt na webových stránkách Miroslav Cink. Jen pro představu: jeden blok v Jaderné elektrárně Temelín má výkon 1 000 MW.
Jak moc je takový projekt reálný? „Technicky to reálné je,“ řekl MF DNES Cink. „Vždyť u nás fungují takto přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně a Dalešice. Podobně velká, jako by mohla být na Lině, je v Německu za Božím Darem. Ve světě jsou takových elektráren desítky,“ dodal.
Ekologičtí aktivisté ale tvrdí, že na seznamu projektů doporučovaných pro podporu z Junckerova investičního balíčku nemá co dělat. K projektu, který plánuje betonový tunel o šíři 10,5 metru, neexistují žádné výzkumy, dokumentace ani posouzení vlivu na životní prostředí. Ale je pravděpodobné, že míchání studené vody z Dunaje s teplejší, ale kyselejší vodou z Lipna by zřejmě zhoršilo čistotu v „jihočeském moři“ a zkrátilo tam koupací sezonu.
„Je to projekt ve stadiu úvah asi jako tunel na Jadran. To, že se ocitl na seznamu pro Junckerův balíček, je legrační, protože nemá žádné povolení. Je to opravdu jen idea, se kterou si někdo více nebo méně pohrává 10 let,“ říká ekologický aktivista Edvard Sequens z hnutí Calla.
Ministerstvo financí: Kde se na seznamu vzala?
Ekonomický poradce ze zastoupení Evropské komise v České republice Zdeněk Čech popsal, že v seznamu národních podporovaných projektů, které by se měly ucházet o evropské peníze, by měly být takové investice, o které budou mít zájem soukromí investoři a v budoucnu budou přinášet zisky.
Prioritou jsou skutečně energetické projekty a dopravní infrastruktura, avšak musí být financovány i ze soukromých peněz. A na elektrárnu na Lipně zatím nikdo neslíbil ani korunu. „Seznam, který jsem viděl, bude určitě z české strany chtít ještě jedno ‚přežvýkání‘,“ uvedl Čech.
Ministerstvo financí, které vyzvalo ostatní resorty, ať připraví seznam projektů, se dnes diví, kde se tam elektrárna vzala. „Předpokládali jsme, že na seznam zařadí projekty, které jsou schválené a mohly by být zahájeny nejpozději do roku 2017. Je to však pouze první nástřel, kdy Evropská komise chtěla vědět, jaké jsou potřeby členských zemí na investice. Nyní bude následovat selekce projektů a zůstanou jen ty, které už mají i jasné financování ze soukromého sektoru. Projekt je totiž potřeba ve většině případů zaplatit a bude u něj pomoc nastavena třeba formou výhodnější půjčky,“ řekl zástupce ministerstva financí Michal Částek.
Tunel z Lipna do Dunaje
