Studenti Jihočeské univerzity zkoumají pravěké sídliště v Makedonii.

Studenti Jihočeské univerzity zkoumají pravěké sídliště v Makedonii. | foto: Archiv Jihočeské univerzity

Studenti Jihočeské univerzity zkoumají pravěké sídliště v Makedonii

  • 1
Studenti Jihočeské univerzity absolvují v těchto dnech závěrečnou Archeobotanickou letní školu v Prilepu v Makedonii. Sídliště z mladší doby kamenné, staré osm tisíc let, zkoumají společně s makedonskými kolegy.

Mladí archeologové bádají na nalezišti Vrbjanská Čuka, které je jedno z nejstarších a nejlépe dochovaných sídlišť této doby.

„Pouze v této oblasti Evropy se nachází unikátní pozůstatky keramických modelů domů místní vyspělé kultury prvních zemědělců. Výzkumníci se snaží zjistit další informace o osídlení tohoto místa i způsobu života jeho původních obyvatel,“ uvedl mluvčí Jihočeské univerzity Štěpán Kuděj.

Ideální podmínky pro sběr materiálu

V atraktivní letní škole už potřetí působí studenti a pracovníci Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty a studenti archeologie Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích společně s kolegy z Centra pravěkých studií z hlavního makedonského města Skopje.

Vrbjanská Čuka leží ve střední Makedonii nedaleko města Prilepu v oblasti zvané Pelagonie. Ta je známá nejen svou bohatostí na neolitická sídliště, ale také tím, že místní podmínky jsou vhodné pro zachování značného množství archeobotanického materiálu.

„Právě v Pelagonii se nachází nejstarší a také nejlépe dochovaná sídliště z té doby na jižním Balkáně, navíc výborně archeologicky dochovaná. Proto jsme velmi přivítali, že se zdejšího výzkumu můžeme účastnit,“ popisuje šéf české výpravy Jaromír Beneš z Jihočeské univerzity.

Dlouhodobou spolupráci si Beneš pochvaluje: „Pomáhá i to, že oba národy spojuje slovanský jazyk i příbuzná mentalita.“

Každoroční hlavní aktivitou studentů a jejich makedonských kolegů je zkoumání podlah výborně dochovaných domů, na nichž ulpěly zbytky potravy, plev, spáleného dřeva, pylu, zvířecích kostí a dalšího biologického materiálu. Jejich analýzou se dají zjistit informace o nejstarších zemědělských technologiích v Evropě a rozšířit znalosti o vývoji člověka té doby.