Před dvaceti lety se krajem prohnaly dvě ničivé povodňové vlny.
„Vždy je to kombinace několika jevů. V první řadě už před první vlnou byla poměrně nadprůměrná nasycenost v krajině. Ne tak extrémní jako po povodni, ale dost velká, aby se i malé srážky projevily na řece,“ hodnotí hydroprognostik Tomáš Vlasák z Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích (ČHMÚ).
Srážky byly rekordní co do plochy, tak i do objemu. „Abych uvedl příklad, když někde spadne 100 milimetrů, je to hodně, ale stává se to skoro každý rok při silné bouřce. Aby se to ale stalo na území větším, než jsou Novohradské hory, to je něco mimořádného,“ uvádí.
Povodně v roce 2002 na jihu Čech |
Srážkové epizody se navíc opakovaly tak krátce po sobě, že v druhé vlně padala voda již do kompletně přesyceného povodí. Všechna odtékala a nikde se nemohla zachytit. Nádrže i koryta řek byly plné. Jako ochrana přestaly fungovat i přehrady, které jsou k těmto účelům určené.
„Jsou zpravidla navržené tak, že bez problémů zadrží menší povodeň. U střední pak zmenší kulminaci. To ale jen v případě, že je uvolněný záchytný prostor. Ten však byl naplněný po první vlně dešťů. Druhá vlna pak už mířila do téměř plných přehrad. Jejich efekt tedy úplně zmizel,“ připomíná Vlasák.
„Věděli jsme, že přijde povodeň, ale jak bude velká, nikdo nedovedl říci. Nechali jsme si vypracovat několik nezávislých studií. Vyhodnocování trvalo dokonce několik let. Můžeme tedy říci, že jsme udělali vše, co jsme mohli,“ uvádí mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Kdyby podobná povodeň přišla dnes, určitě by byly podle jeho slov škody menší. Protipovodňová ochrana značně pokročila.
Důležité je v takových situacích i včasné varování. To ale závisí na tom, jak dobře dovedou odborníci s předstihem oznámit, kde a kolik srážek spadne.
„Když například zaprší na Šumavě nebo v Novohradských Horách, zbývají jen jednotky hodin, než se voda dostane na Budějovicko. Pokud bychom takovou povodeň chtěli předpovědět pro horní oblasti, potřebujeme mít dobrou předpověď srážek. Ty se ale dělají nejhůře,“ uvědomuje si Vlasák.
Povodně 2002 |
První vlnu správně neurčil ani model Aladin. To se pak odrazilo i na hydrologické prognóze. „V horních oblastech to bylo pro lidi skutečné překvapení,“ vzpomíná Vlasák.
Seriál MF DNES Jihočeská MF DNES připravila na týden od 8. do 13. srpna šestidílný seriál k výročí 20 let od ničivých povodní. Postupně zveřejníme vzpomínky pamětníků, velký rozhovor s bývalým hejtmanem či pohledy odborníků, co se dnes změnilo a jak je Jihočeský kraj ochráněný před velkou vodou nyní. |
Technika i znalosti se za 20 let výrazně zlepšily. Odborníci se tak domnívají, že by dnes situaci zvládli lépe.
„Hydrologie se také odvíjí od toho, kolik naměříme srážek a průtoků ve stanicích. Mnoho stanic ale tenkrát nefungovalo. Nešla například elektřina a přenos dat přes pevnou linku byl přerušený,“ doplňuje.
Nyní stanice používají bateriové zdroje. Data putují přes mobilní síť. Když povodeň vrcholila, hodně se mluvilo o tom, že byla malá informovanost. Nikdo neměl aplikace a internet nebyl zdaleka tak rozšířený. Navíc byl přetížený a mnohdy nefungoval. To se hodně zlepšilo.
„Kromě toho jsou i jiné zdroje, kterými vydáváme výstrahu. Kdo chce, může mu přijít SMS. Veřejnost i orgány tak mají mnohem snazší přístup k informacím. Až bych skoro řekl, že se to obrací do opačného stavu. Je jich tolik, že je někdy obtížné najít, co je pro daného člověka podstatné,“ uvažuje Vlasák.
Při povodních zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému, které jsou na podobné události proškolené. Přesto musely v určitých situacích reagovat až za hranou svých možností.
„Při zpracování plánů jsme využili zkušenosti z povodní v roce 1997 na Moravě. Protipovodňová opatření se trénují pravidelně. Každá mimořádná událost nás ale posunuje ve vnímání lepších postupů. Stejně tak dvacet let od povodní znamená v oblasti vybavení záchranných složek velký posun,“ hodnotí situaci mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.
Jedním z hlavních úkolů ČHMÚ pak je zjistit, jaká je pravděpodobnost takovýchto ničivých povodní. To, že člověk podobnou pohromu zažije za svůj život dvakrát, je podle odborníků malá. Přesto to celkově není vyloučené. Historicky se takovéto jevy opakují.
