O ochranu lokality na takzvaném ostrově v centru požádala sama obec se 400 obyvateli. Nechala si vypracovat projekt a zajistila územní rozhodnutí. Na investici však nemá dost peněz.
„Počítali jsme, že se začne stavět už letos, nejpozději příští rok. Snad se do té doby nic nestane,“ nezastírá zklamání z oddálení stavby starostka Plava Oldřiška Ribolová (SNK).
Gestorem akce je Povodí Vltavy, které bude žádat o stavební povolení a zajištění financování investice z Programu pro ochranu před povodněmi ministerstva zemědělství.
„Jestliže vše půjde bez komplikací, předpokládáme zahájení stavby v roce 2020, spíše však až v roce 2021,“ potvrdil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Protipovodňové opatření v odhadované investici 11 milionů korun předpokládá vytvořit zábrany o délce 860 metrů. Půjde o zídky v kombinaci s mobilními stěnami v místě průchodů komunikací. Zábrany mají zastavit dvacetiletou vodu. Součástí stavby bude úprava stavidel na vtoku do Mlýnské stoky, která tvoří druhý vodní tok kolem ostrova. Na něm je hřiště a další sportoviště se zázemím. Před 17 lety zde stály skoro dva metry vody.
Plav byl přitom jednou z prvních zatopených jihočeských obcí. Vyplavila ho voda z vypouštěné Římovské přehrady. Na tu dobu nerada vzpomíná i starostka Ribolová. „Obec byla pod vodou a my měli děti v letním táboře v Soběnově, kde praskla hráz na Malši,“ vybavuje si kritické chvíle Ribolová.
Malše je jednou z jihočeských řek, kterou ještě čekají poměrně nákladné protipovodňové stavby. Zastavil se třeba projekt ochrany v Českých Budějovicích v několikakilometrovém úseku od lokality U Špačků až po Mánesovu ulici. Investici za 133 milionů korun zabrzdil odpor obyvatel a místních spolků, plán z roku 2000 nakonec odmítli i zastupitelé Českých Budějovic a Povodí Vltavy přišlo o stavební povolení a příslib dotace.
Opatření v podobě hrází a rozšiřování koryta bagrováním pravého břehu mělo ochránit park u Malého jezu a další zástavby proti proudu. Podle českobudějovického radního Ivo Moravce (HOPB) je třeba připravit nový projekt a podrobit ho pečlivěji veřejnému projednávání.
Takzvaný Plán opatření na ochranu území před extrémní vodou Jihočeského kraje počítá do budoucna s dalšími úpravami na Malši. Kromě revitalizace Stropnice a dalších přítoků se musí zajistit proti vodě třeba město Kaplice. Drobnější ochranou je obnovování tůní ve starém korytu, teď se připravuje jedna akce v Roudném.
„Jsou to spíš záležitosti krajinného rázu. Podobně se v Plavu, který vždy byl nejvíce ohroženou obcí na Malši, vytvářela takzvaná berma u čističky odpadních vod. Hrázky v této obci ale nebudou patrně prioritou Povodí Vltavy, protože chrání jen jedno rekreační místo. Důležité jsou vždy obytné domy. Mám dojem, že jejich projektanti se už s rizikem povodní dokázali vyrovnat a někteří obyvatelé také,“ poznamenal odborník na krajinu Vladimír Šámal.
Plav zdevastovaly v roce 2002 dvě povodňové vlny. První v noci 7. srpna a druhá, mohutnější po pěti dnech. Voda zaplavila 34 domů, 21 rekreačních objektů a čistírnu odpadních vod sloužící pro celé Českobudějovicko. Od té doby prodělala Malše několik změn, především má větší kapacitu koryta a větší průtok pod mostem.
