V centru Českých Budějovic jezdili lidé i záchranáři na nafukovacích raftech. Voda strhla i cestu kolem Železné panny. V kraji byly zatopené silnice, třeba ta u Vodňan na hlavním tahu na Písek. A zničené byly i desítky budov. Povodně v srpnu roku 2002 způsobily v regionu škodu za 16 miliard korun.
Devět lidí v jižních Čechách přišlo o život, záchranáři evakuovali 17 tisíc osob. Demolice čekala 50 domů. Nejnutnější odstranění škod, aby fungovala elektřina, tekla voda a byly páteřní komunikace průjezdné, stálo 800 milionů korun.
Val je dlouhý 1,7 kilometru
Nyní, 17 let po devastujících povodních, připomínají tehdejší události třeba různé tabulky, kam až hladina sahala. A MF DNES mapovala, jak je dnes kraj chráněný. Některá místa se pozměnila z důvodu stavby protipovodňových opatření.
Třeba podél Vltavy u Pražského sídliště v Budějovicích se táhne val dlouhý 1,7 kilometru. Pokud se na něj namontují mobilní stěny, je v těchto místech město chráněné před 500letou vodou.
Jenže právě Budějovice dodnes nejsou ideálně ochráněné. Protože problém může přijít z řeky Malše, ale i části Dobrovodského potoka. Protipovodňové stavby schází také na konci Mlýnské stoky.
Kolem úprav podél Malše bylo v nedávné minulosti hodně rušno. Velká část obyvatel proti navržené variantě protestovala. Nechtěli kácení části stromů a také odbagrování půdy. Město tak nakonec projekt za 34 milionů pozastavilo. A na konci loňského roku krajský úřad zrušil prodloužené stavební řízení na úpravy pravého břehu v Havlíčkově kolonii, kde se měla uskutečnit první etapa prací. V dokumentu našel vady.
Povodně 2002 v Jihočeském kraji7. srpna: Voda zaplavila řadu obcí a chatových osad. Policisté uzavřeli několik zaplavených silnic, hasiči evakuovali desítky lidí. Vodohospodáři začali upouštět nádrže Lipno, Římov a Husinec. Nejvíc hrozily přítoky řek Černá, Stropnice a Malše. 8. srpna: Přehrada v Římově na Malši byla plná až po okraj. Nad ránem vtrhla voda do Budějovic. V Havlíčkově kolonii lidé z domů odjížděli na člunech. Vlna odřízla centrum od sídlišť Vltava, Máj a Šumava. Stoletá voda napáchala velké škody. Zemřeli dva lidé. 9. srpna: Voda z Malše opadává, obce pod Římovskou přehradou na Českobudějovicku zjišťují, co povodeň zničila. Nejhůř dopadl Plav. Voda klesala na tocích na Strakonicku. Evakuovaní se začali vracet domů. V Třeboni povodňová vlna kulminovala. Největší starosti dělaly rybníky Svět a Rožmberk. 11. srpna: Začíná opravdu silně pršet. Kvůli obavám z dalších povodní nechalo město v Budějovicích na nábřeží Vltavy položit dva kilometry dlouhou hráz z pytlů s pískem. Nejvážnější byla situace na Rožmberku, který přetékal. 13. srpna: Voda v Malši stoupá a po 14. hodině zaplavuje centrum Budějovic. Na náměstí Přemysla Otakara II. je půl metru vody. Vpodvečer Vltava i Malše začínají klesat. V Blatné voda strhla dva mosty. Strakonice rozhodují o evakuaci čtyř tisíc obyvatel z centra. 14. srpna: Voda v rozbouřené Lužnici pozvolna klesá. I tak další tři tisíce lidí ve Veselí nad Lužnicí, Plané, Soběslavi či Táboře čeká evakuace. Neprůjezdné je Veselí, silnice ze Čkyně do Vimperka či z Vodňan do Bavorova. Statici a odborníci zkoumají první poničené stavby v kraji. Ve městech začíná první úklid. 15. srpna: Rozvodněná Lužnice ještě stoupala. Nejdůležitější informace pro Táborsko ale zněla, že hladina rybníka Rožmberk se stabilizovala a přestala se zvedat. Na jiných místech kraje lidé začali s vysoušením domů a bytů. |
„Navrhovali jsme od počátku jiné varianty ochrany. Šetrnější k životnímu prostředí. Dá se říci, že nám kraj dal nakonec za pravdu,“ reagoval tehdy zástupce spolku Zachraňme Malák Tomáš Mráz.
Rozhodnutí ovšem neznamená, že by radnice dál neměla zájem Malši více zabezpečit. Na úpravy však nyní tolik netlačí a rozjela další kolo příprav. „Ve spolupráci s Povodím Vltavy jsme řešili například zaměření říčních profilů,“ zmínil náměstek primátora Petr Holický (ANO).
Všechny tři etapy projektu, to znamená v úseku od Malého jezu až po lokalitu U Špačků, je podle něj třeba posuzovat jako celek. To samé říkají i členové spolků. Navrhují pro Malý jez šetrnější a levnější protipovodňové zábrany pomocí nízkých valů a zídek a bez odbagrování pravého břehu Malše.
Most vytváří špunt
Podle Martina Kaisera z Povodí Vltavy je pro město rozhodně žádoucí, aby mělo ochranu dokončenou. To však může trvat ještě několik let. „Pokud systém nefunguje komplexně, hotová opatření pak logicky ztrácejí na účinnosti, protože problém přijde z jiné strany,“ upozornil Kaiser.
Upřesnil, že v Budějovicích ještě chybí dokončit také úpravy Dobrovodského potoka. „A to od mostu přes Pražskou třídu u Strakonické proti proudu směrem k železničnímu viaduktu. Na Pražské je malá propustnost a vytváří to tam špunt,“ vysvětlil.
Projekt rekonstrukce mostu má Ředitelství silnic a dálnic dlouhodobě připravený, ale už několikrát ho odložilo. Důvodem byla třeba řada dalších prací na silnicích a uzavírek v krajském městě.
Jinak je ale v jižních Čechách skoro všude většinou hotovo. Jen samo Povodí Vltavy udělalo v regionu od roku 2002 více než dvě desítky velkých projektů za stovky milionů korun. „A pokračuje se dál. Třeba při každé rekonstrukci i menšího mostu se myslí na to, aby byl pod tím dostatečný průtok a součástí stavby jsou i další opatření,“ sdělil Martin Kaiser.
Povodně však stále mohou hrozit. Problémem jsou hlavně ty bleskové, před kterými nejde ochránit. Příkladem posledních týdnů může být třeba Tábor. Při velkém dešti jim tam už dvakrát voda strhla i část půdy. Velmi zasažená byla v červnu také třeba obec Bílsko na Strakonicku, kde se stéká Bílský a Měkynecký potok. „Bylo to u nás srovnatelné s rokem 2002,“ popsal starosta Jiří Kulík.
Někde různé trvalé valy či mobilní hráze ani postavit nelze. Třeba v Týně nad Vltavou tak spoléhají na písek. „Celým městem protéká řeka a bylo v podstatě nereálné tady vybudovat nějakou mobilní zábranu dlouhou tři kilometry. Pokud by se měla řeka vylít z koryta, budeme stavět hráz pytlů s pískem, na to jsme připraveni,“ uvedl starosta Týna Ivo Machálek.
Připraveno je 36 tisíc pytlů
Pytle s pískem mají zajištěné i v dalších městech a obcích. Pro představu, na území Budějovic se nachází 10 lokalit, kde se při aktuální hrozbě vyšší povodně musí vystavět pytlové hráze. Pro stavbu hrází má město uskladněno 12 tisíc pytlů dvoukomorových, z toho jsou tři tisíce již naplněné pískem a dalších 24 tisíc pytlů jednokomorových k plnění na místech ohrožení a k tomu 14 násypek pro plnění.
Nejrůznější opatření stavělo Povodí třeba v Soběslavi na pravém břehu Lužnice, ale i kolem Černovického potoka. Ochránění tam jsou proti padesátileté vodě. Úpravy za 100 milionů korun udělalo ve Strakonicích kolem Otavy a Volyňky. Například od železničního mostu u čistírny po Pětikolský jez jsou zvýšené hráze podél toku.
Dále mají stavby dokončené v Blatné, Veselí nad Lužnicí, Českém Krumlově a Povodí zvýšilo třeba i zabezpečení Římovské přehrady. Město Tábor má protipovodňová opatření (PPO) například podél Lužnické ulice u stejnojmenné řeky.
„Kolem Lužnice se další opatření již nepředpokládají. První etapa je hotová, druhá zůstala v projektové přípravě, protože náklady na vybudování PPO vysoce převyšují hodnoty chráněných objektů. A pro poskytnutí dotace byla podmínka, že náklady na pořízení PPO nepřevyšují hodnotu chráněných objektů,“ vysvětlila Jana Daňková, vedoucí odboru životního prostředí táborského úřadu.
