"Máme tu všechno, co potřebujeme ke spokojenému životu. V obci je školka, do školy jezdí děti do Vodňan, je tu bohatý spolkový život," vypočítává 35letý truhlář Michal Trobl. Do Chelčic se přiženil z nedalekých Truskovic a na novou adresu nedá dopustit. Pondělní ocenění Vesnice roku 2013 je podle něj zasloužené.
Chelčice patří mezi malé obce, žije tu 335 obyvatel. Ve všední den je tu přes poledne a ještě zvlášť za chladného deštivého počasí docela pusto.
Ve vzorně čisté autobusové zastávce s jízdním řádem se sedmi spoji na trase Vodňany - Chelčice - Netolice pospává šedivá kočka a jediným člověkem uprostřed vsi je žena s dvoukolákem, koštětem a kbelíkem, která čistí okraje silnice a veřejné záhony od plevele.
"Měla bych toho nechat, lidi si řeknou, co tu straším v dešti. Ale podívejte se, jak krásně se z mokré země vytahují pampelišky i s kořeny," ukazuje Stanislava Šulistová, kterou zaměstnává obecní úřad.
Vsadili na společenský život
Okolo podlouhlé betonové požární nádrže, pomníku náboženského filozofa Petra Chelčického, opravovaného obecního obchodu a hospody je to jen kousek k dominantě obce - pozdně románskému kostelu sv. Martina, v jehož sousedství se obci podařilo obnovit a účelně využít bývalou farní sýpku i samotnou faru.
Zatímco ze sýpky vznikl unikátní památník Petra Chelčického s panely a vitrínami zavěšenými v provazových sítích, ve faře našli zázemí zdravotně postižení v terapeutické dílně domova sv. Linharta.
Když se letos hlásili Chelčičtí po letech znovu do soutěže Vesnice roku, jejíž krajské kolo už vyhráli v roce 2000 a v celostátním skončili třetí, pomýšleli na stuhu za volnočasové aktivity.
Vítězství překvapilo i starostu Jiřího Irala. "Je to prestižní soutěž, o to víc si opakovaného úspěchu ceníme. Fakt je, že se nám vyplatilo vsadit na společenský život. Máme tu devět aktivních spolků, které už jsou zvyklé organizovat akce samy a obec jim na ně jen finančně přispěje," shrnuje Iral.
