„Chtěl jsem pomáhat lidem v nesnázích. Sám jsem si je prožil. Mluvit budu málo hlasitě, omlouvám se, mění se mi hlas,“ vysvětlila 46letá Charlote P., která právě podstupuje změnu pohlaví na mužské. V posledních letech proto změnila i jméno.
Ke své profesi dodala, že ošetřovat dobytek ji přestalo bavit, a tak absolvovala kurz pro zprostředkovatele úvěrů, což z počátku dělala brigádně.
Od roku 2015 si založila živnost a zaměstnávala dokonce několik lidí. Informace o těchto službách nebo o tom, jak sepisovat smlouvy, čerpala většinou z internetu.
Ve více než dvouhodinové výpovědi pak popisovala, jak její tým vybíral zprvu firmy, kterým hrozila nebo pokračovala insolvence, a nabízel jim přes investory krátkodobé půjčky a pomoc s účetnictvím. Brzy se lidé i společnosti v nouzi podle obžalované sami hlásili.
Klienti řešili problémy s exekucí
„Sám jsem z těch obchodů mnoho neměl, jenom pocit, že jsem pomohl potřebným,“ vysvětlovala soudu obžalovaná. Způsob obchodů s nebankovními půjčkami se zdál nepochopitelný jak pro senát, tak pro státního zástupce Josefa Českého.
Podle ní klientům sjednala půjčky třeba na oddlužení při exekuci a našla k tomu investora, který vše zaplatil. Dlužníci pak vše splatili, podle možností do několika měsíců až do roku.
„Obrátili se na mě třeba manželé důchodci s exekucí na majetek. Nechal jsem tu exekuci přepsat na sebe a jako záruku také jejich dům. Exekuci jsem splatil z peněz investora, kterému je pak spláceli moji klienti. Vždy to dopadlo dobře,“ tvrdila obžalovaná.
Na otázku předsedkyně senátu Soni Biskupové Fišerové, kde potom důchodci vzali peníze na tuto splátku takzvanému investorovi, odpověděla, že to už ji nezajímalo.
Podnikání přerostlo za hranice
Obžalovaná s vizáží muže se přiznala, že se byznys koncem roku 2016 tak rozrostl, že koupila firmu podnikající s nebankovními úvěry na Slovensku a uvažovala o investicích do nemovitostí ve Francii.
Investovala do reklam a koupila billboardy u Prahy. Narazila však na nespolehlivou spolupracovnici, která ji připravila o pět milionů korun. Slovenská firma se nakonec ukázala jako zadlužená a billboardy zaplatila někomu, kdo je ve skutečnosti nevlastnil.
Potopila ji vlastní naivita. Nakonec do obchodu s půjčkami zasáhli kriminalisté, kteří jí zablokovali účty a zabavili počítač a dokumenty.
Obžalovaná teď tvrdí, že policisté jí vlastně znemožnili další podnikání, které by jinak problémy vyřešilo. V obchodním rejstříku přitom stále figurují dvě firmy vlastněné obžalovanou s kapitálem ve výši jedné koruny.
Věřitelé požadují dohromady vrátit 21 milionů korun. Většina z nich se připojila k trestnímu řízení, a protože obžalovaná odmítla dohodu se státním zástupcem o vině a trestu, která by soudní řízení zkrátila, čeká soud vleklé dokazování a výslechy desítek svědků. Soud bude pokračovat nejméně do konce roku.
