Podolský most, vybudovaný v letech 1939 až 1942 přes řeku Vltavu mezi obcemi Podolí a Temešvár na Písecku, patřil ve své době k největším v Evropě. Památkovou ochranu ztratil v roce 2020, kdy o tom rozhodl Nejvyšší správní soud. Národní památkový ústav (NPÚ) proto podal novou žádost na ministerstvo kultury. To ho vrátilo na seznam letos 1. června.
„Prvního ledna 1988 začal platit nový památkový zákon, který změnil způsob prohlašování objektů za kulturní památku. Podle starého zákona se zapisovaly do takzvaných rejstříků na základě rozhodnutí okresních národních výborů. Když už bylo zřejmé, že se změní pravidla, nastalo v památkářské obci zděšení a těsně před skončením platnosti toho zákona se do památkové ochrany navrhlo v Jihočeském kraji asi 500 objektů, mezi nimi i Podolský most,“ popisuje Pavel Hájek, vedoucí odboru evidence a dokumentace NPÚ v Českých Budějovicích.
Do rejstříku se ale povedlo most zapsat až v lednu 1988, tedy v okamžiku, kdy už starý zákon neplatil. V té době se památkou mohla stát už pouze stavba, které tento statut udělilo ministerstvo kultury. Podolský most to nesplňoval, a tak soud v listopadu 2020 rozhodl, že byl do seznamu zapsaný protiprávně. NPÚ se tak musel k mostu přestat chovat jako k památce. Zápis z 1. června letošního roku situaci mění.
„Je to nové prohlášení, které je platné a nezpochybnitelné,“ uvádí Hájek. Památkáři uvedli, že devítiobloukový Podolský most je vrcholem československého mostního stavitelství před druhou světovou válkou.
Podobný osud mají i dva domy, jeden v Budějovicích a druhý ve Slavonicích. Titul kulturní památky tak znovu získala vila Františka Petráše v Dukelské ulici.
„Postavili ji v letech 1915 až 1916 a je jednou z nejhodnotnějších modernistických staveb v krajském městě. Řadí se mezi naprostou špičku mezi tamními ranými moderními vilami,“ tvrdí vedoucí oddělení evidence památek Jana Štorková. Vzhled domu výrazně ovlivnila soudobá holandská architektura.
OBRAZEM: Orlík vypouští vodu, nabízí unikátní pohledy. A místo pláží kamení |
S ohledem na postupnou proměnu zástavby Slavonic na Jindřichohradecku vnímají odborníci pozdně barokní dům z 18. století v ulici Jana Švermy jako autenticky dochovanou památku. I proto jej zařadili mezi kulturní památky.
„Zejména umírněně zdobenou fasádou vhodně doplňuje prostředí renesančního města a svými dochovanými hodnotami je nedílnou součástí historické podstaty Slavonic a městské památkové rezervace,“ dodala Štorková.
Zápis na seznam památek v dubnu získala fara v Římově na Českobudějovicku. Ta byla na základě plošného průzkumu vytipována jako hodnotná a cenná stavba.
„Architektonicky zajímavý objekt fary s dřevěnou pavlačí při dvorním průčelí, patrně z konce 18. století s přestavbami v 19. až 21. století, je hodnotným příkladem fary, která vykazuje památkové hodnoty a vysoký stupeň autenticity,“ řekla Štorková.
2. prosince 2022 |
