Budova, která nabídne firmám nejmodernější informační a komunikační technologie a chce být centrem vývoje v tomto oboru, zahájí ostrý provoz v červnu.
Celkem by tam mělo pracovat 300 lidí s průměrným platem nad 50 tisíc korun. "Do Písku to přitáhne vzdělané lidi, kteří zde budou utrácet peníze, a region pak poroste," tvrdí Grégr.
Jaromír GrégrNarodil se 7. května 1970 ve Strakonicích, celý život však bydlí v Písku. Na to je patřičně hrdý, stejně jako na své předky. "Mým praprapradědou a prapraprastrýcem byli Julius a Eduard Grégrovi, jedni z nejvýznamnějších politiků národního obrození. Založili Národní stranu svobodomyslnou, za kterou později kandidoval Masaryk," vypráví. Studoval v Praze práva, v té době už však začal podnikat, takže školu v pátém ročníku opustil. Založil si realitní kancelář, později firmu přetransformoval na RG Investment, která dnes zaměstnává 100 lidí. Je ženatý má dceru a dva syny. |
Zároveň inicioval vznik architektonické studie, která řeší, co by mohlo vzniknout ve zbylé - totálně zdevastované - části Žižkových kasáren. Podle něj by tento areál mohl být jednou hnacím motorem Písku.
Vaším největším a současně velmi aktuálním projektem je Technologické centrum Písek. Co si pod tímto názvem má člověk představit?
Hlavní částí technologického parku je datové centrum a vývojové pracoviště. Celkem se jedná o osm tisíc metrů čtverečních ploch. Každé technologické centrum je tematicky zaměřené, naším tématem je ICT - nejmodernější informační a komunikační technologie. Budou je moci využívat zasídlené firmy i firmy, které budou připojeny. Důležitou součástí jsou také výzkumná a vývojová pracoviště a spolupráce se středními a hlavně vysokými školami. To všechno vytváří prostředí, do kterého může přijít student a začít pracovat na nějakém projektu, stejně jako zaběhlá firma.
V jaké fázi je nyní celý projekt?
Jsme zhruba tři měsíce před dokončením. Rádi bychom 1. června spustili ostrý provoz. Teď se dělají dokončovací práce, které jsou nejsložitější, motá se tam tisíc řemesel přes sebe, instalují se technologie. Až nám dovolí počasí, zahájíme práce na venkovních plochách, tedy chodníky, komunikace, sadová úprava, osvětlení.
Jak vlastně vznikla myšlenka vytvořit technologický park v naprosto zdevastovaných Žižkových kasárnách?
V roce 2007 jsme v areálu koupili dva objekty, ve kterých jsme chtěli vytvořit byty. To bylo to, čemu jsme rozuměli. Už jsme na to měli plány i stavební povolení, ale zjistili jsme, že přichází bytová a rezidenční recese. Přestože jsme za projekt utratili spoustu peněz a času, nakonec jsme do toho nešli. Začali jsme se dívat po realitním trhu v Písku a zvažovali, co tu chybí.
A vyšel vám technologický park?
Ne, chtěli jsme administrativní centrum, jaké známe třeba z Prahy. Vtom přišla poptávka po technologickém parku. Ač jsme tomu příliš nerozuměli, nápad se nám líbil. Přišel za námi jeden z tvůrců technologických parků na našem území. Zjistili jsme, že je možnost zažádat o dotaci, tak jsme se do toho pustili. V roce 2009 jsme získali dotaci 10 milionů eur (v přepočtu zhruba 250 milionů korun). Vytvořili jsme tým lidí a projekt rozjeli.
Nechali jste vypracovat architektonickou studii, co by mohlo vzniknout v další části Žižkových kasáren. Proč?
Není nám totiž jedno, v jakém prostředí se nacházíme. Pakliže budujeme něco za půl miliardy korun, je pro nás velmi nepříjemné, když sem přijede zástupce velké firmy a my ho vezmeme do areálu, který vypadá jako po kobercovém náletu. Jak jezdíme po světě, tak jsme se zhlédli v Google parcích a rozhodli jsme se, že navrhneme něco podobného pro písecká kasárna.
Co si pod tím mám představit?
Je tam část pro rozvoj technologického centra, část pro wellness, tedy tolik diskutovaný akvapark nebo sportovní hala, pak obchody, restaurace a kavárny plus podzemní garáže. Je to jen návrh, na kterém musí spolupracovat město a soukromí investoři. Jedná se o investice v řádech až miliard korun.
