Lounge – pořad iDNES.tv
Sledovat další díly na iDNES.tvHosté pořadu
Vladimíra Hrušková
ŘSD
V Českých Budějovicích vystudovala provozní ekonomiku na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. V letech 1985 až 1991 pracovala jako projektantka ve společnosti Agrostav. Od té doby až do roku 2015 působila na magistrátu v Českých Budějovicích, od roku 1996 byla vedoucí odboru správy veřejných statků. Na začátku dubna 2015 se stala ředitelkou českobudějovické správy Ředitelství silnic a dálnic, kde působí dodnes.
„Teď je důležité úspěšně dokončit stavbu severní spojky v Budějovicích a obchvatu Dasného a Češnovic,“ zdůrazňuje.
Před několika týdny jste oslavila malé výročí, jste už jedenáct let šéfkou Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tady v Jihočeském kraji. Řekněte, které období bylo nejsložitější. A je to teď jednodušší, když se povedlo dokončit několik zásadních staveb?
Na to se strašně těžko odpovídá. Ze začátku jste samozřejmě v úplně novém prostředí, tvoříte nové vztahy, musíte se rychle naučit všechny směrnice, předpisy. Tehdy to navíc byl doba, kdy ty projekty byly v hrozném stavu a nepokračovaly. Každý byl nějakým způsobem zablokovaný. A do toho jsem musela rychle skočit.
Jak vás tam tehdy přijali? Ženu, která přicházela do hodně mužského prostředí?
Ne od všech to bylo vřelé přijetí. To musím říct, že jsem si tu pozici musela trochu násilím vydobýt.
A kdy se to zlomilo?
Ten první rok byl takový buď, a nebo. Pochopila jsem, kdo chce jak pracovat, kdo to dokáže a kdo se jen prostě léta veze. Když někdo připravoval nějaký projekt a přitom o něm nevěděl zhola nic, tak už to bylo znamení.
Škoda je toho hlineckého sjezdu, protože místo něj se vybudovala propojka z Hlinska na Rudolfovskou a je tam neplnohodnotný podjezd.
Co byl pro vás ten největší úkol? Připravit projekt obchvatu Budějovic? Když jsem nastoupila, tak jsme měli v přípravě hlavně dálnici D4, kromě dalších zhruba třiceti staveb. Tehdy se navíc ještě D3 k hranicím plánovala jako rychlostní silnice R3. A generální ředitel vymyslel, když jsem přišla na ŘSD z magistrátu, že mi dá D3 a obchvat Budějovic, protože je mi nejblíže a D4 mi odebral. Byla jsem za to docela ráda. A musím se pochválit, takhle zpětně. Měla jsem k sobě samozřejmě tým lidí a spoustu dalších, kteří k tomu měli co říct a mohli pomoci, jsem znala. Takže nebyl problém jim zavolat, sejít se, vše probrat, odstranit nedostatky a jít dál.
Mnoho obyvatel Budějovic vlastně ani nevěřilo, že se obchvatu někdy dožijí. V jaké to tehdy bylo fázi?
Měsíc po mém nástupu byla přijata novela zákona o životním prostředí EIA, kde se musela všechny stanoviska přehodnotit. No a vlastně stavba dálnice byla posuzovaná podle starého zákona. Takže my jsme začali intenzivně pracovat, obesílat všechny dotčené orgány, aby se vyjádřili. A po dvou letech jsme zjistili, nebo celá republika zjistila, že se musí jet nová EIA. Tehdy přijel do Budějovic ministr, tady bylo vzbouření na vsi. Nová EIA znamenala, že můžeme předělat taky celý projekt. Nakonec se to ale dělalo ve zkráceném procesu.
Žádné úvahy už tehdy nepadaly, že by obchvat mohl vést až někde za Lišovským prahem, mnohem dál od Budějovic?
Padaly, padaly, už když jsem byla na magistrátu, tak se o tom stále hovořilo, ale už se stavěl úsek Veselí – Bošilec a vše bylo naplánované až do Úsilného. Kdyby se měnil obchvat, tak by se tím tohle vše zmařilo. Musely by se měnit územní plány, zásady územního rozvoje. Byli bychom tam, kde je dneska Středočeský kraj.
Termíny platí. Jihočeská D3 bude hotová v létě 2027, ujistil šéf ŘSD |
Zatím vypadá, že obchvat funguje na výbornou, nebo alespoň řidiči si ho chválí. Když se na to podíváte zpětně, je i počet sjezdů dostatečný? Není škoda, že není ještě jeden, který by vedl směrem do Hlinska a k Suchému Vrbnému?
Nebylo to vůbec špatné. Už když jsem pracovala na magistrátu, tak se vždy říkalo, že dálnice bude sloužit i pro městskou dopravu. Proto tam bylo těch sjezdů pět. Škoda je toho hlineckého sjezdu, protože místo něj se vybudovala propojka z Hlinska na Rudolfovskou a je tam neplnohodnotný podjezd. Tehdy to vlastně byla podmínka těch obcí, aby tam nejezdil žádný transit. Jen se to zprovoznilo, přišly stížnosti, že tudy neprojede autobus, ale původně to mělo být jenom pro pěší a cyklisty.
Už je vše na obchvatu hotové? Mám na mysli i práce nad tunelem Pohůrka.
Dokončili jsme tam výsadby, teď budeme jednat s městem. Má zájem si vypůjčit tuto plochu, dobudovat tam nějaká hřiště, cestičky a starat se o zeleň. Takže tam bude hezké prostředí pro obyvatele. Tak, jak se to lidem slibovalo, tak se toho snad konečně dočkají. Se stavbou tunelu si toho užili dost. Chtěla bych jim moc poděkovat.
Jsou tam 40 metrů vysoké pilíře, na kterých je most. To je stezka korunami stromů. Tam je výhled na Novohradsko i na Šumavu.
A jak pokračuje stavba D3, jaké jsou ty letošní milníky, co se podaří zprovoznit?
Letošní rok bude významný, protože se bude otevírat úsek z Kaplice-nádraží do Kaplice. To by mělo být koncem roku, někdy na přelomu listopadu a prosince. Tudíž se vyhneme tomu protivnému přejezdu v Kaplici-nádraží, protože tam je poměrně velký provoz vlaků a jakmile tam padnou závory, tak doprava stojí až na dálnici. A letos budeme otevírat také od Nažidel na státní hranici. To znamená, že když se někdo ptá, kdy budete na státní hranici s D3, tak letos v létě.
A ten poslední jihočeský úsek, kdy se vyhneme Nažidlům?
Tam jsou dvě mostní estakády, jsou tam 40 metrů vysoké pilíře, na kterých je most. To je stezka korunami stromů. Tam je výhled na Novohradsko i na Šumavu, do Rakouska a zase zpátky. Ale jsou tam špatné zakládací poměry, protože jsme z takového skalnatého podloží zase zpátky v takových naplaveninách. Takže tyhle mosty jsou obzvlášť náročné na výstavbu. A hotovo bude v příštím roce. Zatím je v plánu pololetí příštího roku.
Půlka dálnice D3 u hranic s Rakouskem je hotová, zatím se tam jezdí osmdesátkou |
A kdy dorazí s dálnicí na hranice Rakušané?
Máme dvakrát ročně koordinační schůzky. Taková zajímavost, teď odbočím, oni mají jinou soustavu nadmořské výšky. Oni používají Jadran a my Balt a tam se rozcházíme zhruba o 40 centimetrů. Takže ty naše projekty, když jsme je původně položili vedle sebe, tak tam byl poměrně velký schod, museli jsme je výškově upravovat. Rakousko plánuje, že dostaví dálnici k hranicím mezi roky 2028 až 2031-32.
Takže to už je taky na dohled.
Mělo by to být ve stejnou dobu, jako se plánuje dostavba středočeské dálnice D3.
Je to reálné pro tu středočeskou část? Tam se termíny v čase hodně posouvaly.
Už tam dělají průzkumné práce na tunelech, zároveň začaly i výkupy u všech pěti úseků. Myslím si, že to je na dobré cestě, aby se to stihlo. A jestli to bude o rok déle, nebo dříve, už asi v tuhle chvíli nehraje roli.
Ještě zpátky k D3 v Jihočeském kraji. Staví se přivaděč z Rájova do Třebonína na dálnici.
Stavbu budeme otvírat v srpnu letošního roku.
Pak jsou tu další dva velké projekty. Je to aktuálně stavba obchvatu Dasného a Češnovic a potom severní spojka. Zatímco stavba obchvatu jde podle plánu, tak nastane zdržení a zpoždění u severní spojky. Už jste to vysvětlovala, můžete to ještě znovu zopakovat, proč k tomu došlo?
Co se týká severní spojky, tak to je jedna z nejsložitějších staveb, které provádíme, nebo jsme prováděli. Troufám si říct, že je stejně složitá jak tunel Pohůrka. Špatné zakládací podmínky, přeložka železnice, jsou tam poměrně náročné mosty. A měli jsme povolený jednokolejný bypass. Takhle nám to drážní úřad povolil, takhle jsme měli vyjádření od Správy železnic. Jenomže stavbu připravujete několik let a mezitím se prostě všechno vyvíjí. Takže na železnici vznikla situace, kdy Deutsche Bahn uzavřelo smlouvu s naší republikou, že po dobu uzavírky železnice v Pasově tudy povedou nákladní dopravu. Takže jednokolejný bypass absolutně nestačí. My jsme zahájili stavbu a při předání staveniště nás upozornili, že pokud nebude dvoukolejný bypass, tak máme zrušené výluky. Docela katastrofa hned první den stavby.
Se zhotovitelem se to podařilo vyřešit.
Dopracovali jsme projektovou dokumentaci na dvoukolejný bypass. S tím ale souvisí všechny přeložky sítí ve větším rozsahu, ve větším záboru. Dnes tam je dvoukolejný. Ale tohle všechno zapříčinilo zpoždění. Teď zhotovitel vznesl nárok na prodloužení termínu až do listopadu 2028, což je zhruba o 10 měsíců později.
A co takové pokračování dál od Budějovic směrem na Písek? Tam chcete rozšiřovat silnici. V jaké je to fázi a kdy třeba začnete se stavbou nového mostu v Protivíně?
Máme ho v plánu jako prémiový úkol naší správy, nebo takový jako milník, a to na příští rok. V tuto dobu připravujeme zadávací dokumentaci, bude to soutěžené formou Design and Build, to znamená, že zhotovitel bude teprve navrhovat technické řešení. Podmínkou bude co nejkratší uzavírka. Bude to ale na dvě stavební sezony. A jinak čekáme, zda dostaneme finanční prostředky a budeme moci také zahájit první úsek zkapacitnění silnice z Budějovic na Písek.
Jednu chvíli byly slyšet hlasy, jestli by se rovnou neměla z Písku do Budějovic postavit dálnice.
To je dalších deset let plus. Takže já si pořád říkám, že lepší je vlastně vrabec v hrsti, než holub na střeše. Není navíc možné z dnešní trasy udělat dálnici. Tam jsou jiné oblouky a jiné poměry, není možné využít stávající trasy a přistavit další dva pruhy a tvářit se, že to je dálnice. Je problém přistavět i ten jeden jízdní pruh, aby byl střídavý.
