Obyvatele Českých Budějovic obtěžují červení brouci. Zalézají i do bytů

Tisíce načervenalých brouků lezoucích po stromech obtěžují návštěvníky českobudějovického hřbitova sv. Otýlie. Hmyz, se kterým se lidé ve městě dosud nesetkali, se objevil i v jiných částech Budějovic.

Obyvatelé krajského města volají na radnici a žádají o radu, protože brouci začali koncem loňského roku zalézat i do bytů v okolí místní nemocnice.

Podle Petra Žižky z odboru životního prostředí magistrátu jde o ploštici blánatku lipovou, která se poslední roky množí i v dalších českých městech. Pochází ze středomoří, z pásu od Španělska přes jižní Francii a severní Itálii končícího Slovinskem.

U nás si tento hmyz oblíbil lípy malolisté. Na jejich kmenech tvoří v zimě kolonie až milionů jedinců, přes léto žijí ve větvích. Jsou velké pět až šest milimetrů, růžové s černou tečkou. Pro lidi jsou nepříjemné, protože v sebeobraně štípou a zapáchají.

„Obyvatelé domů v okolí nemocnice nám volali hlavně koncem loňského roku. Ploštice cítily přicházející zimu a snažily se dostat do tepla bytů. Jediná obrana je zavírat okna a hmyz vymést, postřiky proti němu zatím nejsou,“ radí Žižka.

S plošticemi migrujícími od jihu mají dlouholeté zkušenosti například v Brně, kde je lidé zaznamenali poprvé před 15 lety. V Českých Budějovicích se objevily podle pozorování na stromech na Jiráskově nábřeží před 10 lety.

„V roce 2017 se jejich populace snížily, ale loni naopak prudce vzrostly,“ říká přední odborník na invazivní hmyz Petr Kment z Národního muzea v Praze.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Blánatky lipové dokážou přezimovat na kůře kmenů a v jejích puklinách. Vrchní část kolonie je obětována pro vnitřní osazenstvo jako tepelná izolace. Uvnitř komunity je až o 10 stupňů větší teplo.

Podle Kmenta nemají tyto blánatky u nás kvůli zápachu přirozeného nepřítele. Nezbývá, než je jen monitorovat, jestli neškodí, a bránit se proti nim mechanicky. Třeba vysavačem. Štípnout mohou člověka v létě, když hledají potravu v podobě šťáv nebo při svém zmáčknutí. Samotným stromům neškodí. Na rozdíl od jiné ploštice kněžice mramorované pocházející z východní Asie, kterou entomologové poprvé objevili loni v ovocném sadě na Moravě.

Odborníci zároveň připomínají, že do střední Evropy se v posledních letech šíří v rámci globalizace a změny klimatu i další invazivní tropický hmyz, a tak nás ještě čeká nejedno překvapení.