Třeboňský pivovar Regent linku na stáčení do plechovek dlouho nepotřeboval. To se ale i kvůli pandemii změnilo, a tak si ji letos do výroby pořídí. Cílem je posílit obal, který si pivaři v posledních letech oblíbili, což navíc podpořil i dlouhý nouzový stav.
„Přestože skleněná lahev je pro nás stále hlavním artiklem, podporujeme prodej pětilitrových soudků, plechovek a dvacetilitrových kegů (vratný sud, pozn. red.). V tomto roce pak plánujeme koupi linky na plnění plechovek,“ potvrzuje Tereza Potužáková z exportního oddělení Regentu. Kapacita nové linky je tři tisíce plechovek za hodinu a bude stát zhruba šest milionů korun.
V Regentu také zaznamenali, že vzrostl zájem o dvacetilitrové sudy na doma. Paradoxně pak klesl prodej lahví. Hlavně kvůli pandemii padala čísla také u dodávek do restaurací či hospod.
„Pokles v gastroprovozu nastal, ale díky silnému létu byl menší než deset procent. Nové odběratele hledáme intenzivněji než dříve,“ uvádí Potužáková.
Z areálu u rybníka Svět vyváží více než pětinu výroby do zahraničí, hlavně Polska, Itálie, Velké Británie, Lotyšska či Finska. „Export částečně poklesl, ale věříme, že s ústupem pandemie se zase obnoví a vzroste o nové odběratele, s nimiž jednáme,“ hodnotí Potužáková. Loni se podle ní Regent s výstavem 60 tisíc hektolitrů rozhodl mírně zdražit.
Naopak o 12 procent více lahvového piva prodal strakonický Dudák. „Ukázalo se, že lidé si ve větší míře začali kupovat pivo domů, když už nemohli zajít na čepované. My tak musíme reagovat na změnu chování českého trhu a hledat další možnosti. Vnímáme, že pivu v plechovkách se velmi daří a je to jedna z možností, jak prodej piva v budoucnu rozšířit,“ naznačuje ředitel Dudáka Dušan Krankus.
Dudák pocítil výrazné ztráty kvůli zavřeným hospodám a restauracím. „Každý den uzavřených provozů klesl prodej sudového piva téměř na nulu. Těžko v tuto chvíli hledat nové odběratele, když ani ti stávájící nevědí, zda budou vůbec pokračovat dále a jak dlouho ještě budou muset mít zavřeno,“ mrzí ředitele.
Také v českobudějovickém Samsonu zaznamenali, že prodej lahví v době pandemie vzrostl. Podle jeho ředitele Daniela Dřevikovského to poukazuje na fakt, že lidé zkrátka pijí více doma. Covidové období využil pivovar k několika investicím.
„Rozhodli jsme se využít sníženého odbytu sudového piva a chceme letos zmodernizovat sudovou stáčecí linku. Pandemie tady nebude donekonečna a lidé se jistě budou chtít napít dobře ošetřeného čepovaného. Česká pivní kultura je unikátní právě v tom, že se lidé scházejí v hospodách a restauracích a řeší u piva spousty věcí,“ ví Dřevikovský.
V Samsonu také udělali rekonstrukci prodejny přímo v areálu na Lidické třídě. Je tam k mání i nefiltrovaný, nepasterovaný ležák. I v době pandemie se pak povedlo na trh uvést nový produkt – Nachmelený ležák.
Pro Samson nicméně zavřené hospody vloni znamenaly propad řádově o několik tisíc hektolitrů, které bylo nutné nahradit prodejem lahvového. Ztráty způsobené pandemii pomohl mírnit i export, který se zvedl o 3,5 procenta. Do ciziny vyváží podnik více než polovinu své produkce. Díky tomu všemu výstav loni překročil hranici 91 tisíc hektolitrů.
Propad čepovaného o 44 procent
Na události spojené s pandemií se podle ředitele Petra Dvořáka podařilo zareagovat Budějovickému Budvaru. Ten na konci roku 2019 dokončil novou stáčecí linku na lahve.
„Díky tomu jsme byli schopní pružně zareagovat na masivní přesun objemu piva ze sudů do lahví,“ těší ho.
Kvůli zavřeným restauracím zaznamenal Budvar propad prodeje čepovaného piva o zhruba 44 procent, zatímco to lahvové vzrostlo o přibližně 10 procent ve srovnání s rokem 2019. Budvaru ale koronavirus komplikace nezpůsobil, loni vyrobil 1,7 milionu hektolitrů, což je rekordní hodnota.
„Největší komplikace a vícenáklady působilo hlavně opakované otevírání a uzavírání hospod. Náklady spojené se stahováním a likvidací neprodaného piva z podniků byly značné,“ hodnotí Petr Kubín, obchodní ředitel pro tuzemský trh.
„Největší propad vykazují regiony, které jsou spojené se zahraničními turisty, jako je třeba Praha nebo Karlovy Vary. Oproti tomu některé oblasti, kam v létě jezdilo hodně Čechů, měly v sezoně podobné tržby jako v roce 2019. Byly to například jižní Čechy nebo Krkonoše. Těch se ale zase dotklo uzavření skiareálů, propad tržeb bude i tam po letošní zimě velký,“ doplňuje ještě Kubín.
