Martin Man jezdíval do Strakonic v dětství jako basketbalista. Dnes vede místní pivovar Dudák, a přestože pochází z Humpolce, kde má rodinu, na jihu Čech se cítí dobře.
„Znal jsem sládka strakonického pivovaru Dušana Krankuse, takže jsem se přihlásil do výběrového řízení a uspěl jsem. Než jsem se definitivně rozhodl, objel jsem provozovny, prošel pivovar, ochutnával piva a čerpal informace z prostředí. Dokázal jsem si představit, že tu chci fungovat, být úspěšný a podílet se na tom, co pivovar dělá,“ říká 44letý Martin Man.
Marek Pohanka byl ve funkci ředitele strakonického pivovaru dva roky a nyní odešel ke konkurenci. Uvedl, že k jeho rozhodnutí přispěl i fakt, že mnoho let dojížděl ze Strakonic za rodinou do Prahy. Vy máte rodinu v Humpolci, jste na dojíždění připravený?
Ve Strakonicích mám byt a přespávám tu. Vzhledem k tomu, že otevíráme značkové restaurace Dudákovny i v Praze a Brně, jsem hodně na cestách. Při rozhodování jsem vyhodnotil i to, že tu budu muset nějakým způsobem trávit čas. Mám už větší děti a v pivovarnictví se pohybuji dvacet let. Podepsalo se to na mně, už ho mám pod kůží, takže když se naskytla tato příležitost, využil jsem ji.
Martin Man (44 let)Od 2. května zastává funkci obchodního ředitele strakonického pivovaru. Vystudoval střední průmyslovou školu stavební. V pivovarnictví se pohybuje dvacet let. Před nástupem do Měšťanského pivovaru Strakonice Dudák působil devět let v pivovaru Bernard na pozici area sales manager, jedenáct let v pivovaru Staropramen na pozici regionálního a akvizičního manažera, manažera pro klíčové zákazníky a na pozici area sales manager. Pochází z Humpolce. Je ženatý, má dvě děti. Ve volném čase rád jezdí na kole, rekreačně hraje basketbal a věnuje se rodině. |
V posledních letech se ve vedení strakonického pivovaru vystřídalo několik lidí. Je to pro podnik dobře, nebo špatně?
To nemůžu zhodnotit. Ale bavme se o mém předchůdci. Vím, že byl úspěšný a jeho odchod je pro pivovar ztrátou. Rozhodl se tak z objektivních vlastních důvodů, což je třeba respektovat. Všeobecně se říká, že silná fluktuace není dobrá, protože si zaměstnanci musí zvykat na nového člověka, budují se pořád nové vztahy. Ale Marek Pohanka odcházel po devíti letech působení ve strakonickém pivovaru, myslím, že na tom není nic špatného. Naopak, v této práci je setrvání na pozici deset let, myslím, dlouhá doba.
Máte představu, jak dlouho ve Strakonicích vydržíte vy?
Byl bych rád, kdybych tu vydržel co nejdéle. Pro mě je důležité, abych pivovaru něco přinesl, podílel se na úspěchu s lidmi, kteří tu pracují. Jsou to srdcaři, žijí s pivovarem dvacet, třicet let a jakýkoliv neúspěch je i jejich vnitřním neúspěchem, obavou a demotivací. Chtěl bych, aby jejich pozitivní myšlení rostlo a jednou jsme tu slavili, že jsme dokázali něco neuvěřitelného, a posunuli značku Dudák tam, kde si zaslouží být.
Obstál jste ve výběrovém řízení v konkurenci 22 uchazečů, čím jste zaujal?
Doufám, že jsem přesvědčil prezentací, vizí a strategií. Nechci zaplouvat do podrobností. Jedna věc je, když se hlásíte do výběrového řízení, máte nějakou představu o pivovarnictví, ale neznáte vnitřní věci. Mám tři pilíře, na které se chci zaměřit. Je pro mě směrodatné stmelit obchod, podívat se na procesní věci týkající se řízení pivovaru a fungování zaměstnanců, ale v pozitivním slova smyslu. Neznamená to, že by mělo docházet k nějakým personálním změnám. Víc se chci dostat do problematiky, jak tu věci fungují, dívat se samozřejmě na Prahu a Brno. Neprodáváme tam dneska zrovna málo hektolitrů piva. V Brně máme dokonce vlastní zastoupení, což je silný pilíř pro tuto oblast. Další věcí je vývoz na Slovensko.
A co jižní Čechy?
Určitě na ně nechci zapomenout, pořád jsou pro nás stavebním kamenem, jsme tu doma. Musíme pracovat s místními lidmi, značkou a dokazovat jim, že mají být na co pyšní. Vím z praxe, jak důležité je, aby zákazníci vnímali, že je pivovar úspěšný v celé České republice. Uvědomují si pak i to, že tu mají ten „zlatý grál“, když se jedná o zlatavý mok. Tvrdím, že strakonické pivo má svou výbornou kvalitu a značky, což je na takto malý pivovar super.
Před příchodem do strakonického Dudáka jste působil v pivovarech Bernard a Staropramen. Hodláte ve Strakonicích zúročit své zkušenosti?
V pivovaru Bernard jsem byl devět let, posledních jedenáct let jsem strávil v pivovaru Staropramen. Nemůžeme srovnávat korporátní firmy a malý pivovar ve stejném měřítku. Tady věci a přístupy fungují trochu jinak. Práce se zákazníkem musí být více individuální. Ale jsou tu samozřejmě i praktiky, které se aplikovat dají.
Otevíráte Dudákovny, značkové restaurace ve Strakonicích, Brně, Praze. Plánujete jejich vznik i na dalších místech v Jihočeském kraji?
Jedna věc je, že je projekt nákladný. Ze strany pivovaru musí být výběr sofistikovaný, přesně cílený a musíme mít naprostou jistotu, že máme správného partnera, který si sám uvědomuje, že do toho musí vstupovat s nějakou investicí. Chceme se rozvíjet, rádi bychom Dudákovnu udělali v Písku a dalších středních městech. Chceme se rozšiřovat, ale musíme mít strategii a nezastírám, že teď je pro nás aktuální Brno.
K výročí 650 let od založení města Strakonice jste uvařili polotmavý speciál 650. Je o něj takový zájem, že musíte přidělat další várku. Sledujete trendy?
Je důležité pracovat s kvalitou, značkami, dívat se na individuální požadavky zákazníků a možná do budoucna i řešit se zákazníky, kam se ubírat. Trendy vnímáme, mění se hrozně rychle, poměr lahví a sladu se otáčí ku prospěchu lahví, což ubližuje všem pivovarům kvůli cenové válce, je to extrém. Chtěli bychom lidi oslovovat speciály třeba kvartálně. Chceme jít ale do klasického piva, v tomto roce nemíříme na ochucená piva.
Přišel jste do kraje, kde je v posledních letech velký rozmach minipivovarů. Jak se na ně díváte?
Je to další věc, díky které silně roste konkurenční prostředí. Současně ale minipivovary respektuji, jejich přidanou hodnotou je, že ostatní pivovary přemýšlejí dál, posouvá se portfolio výrobků. Pro zákazníka je to velké obohacení a nabízí se mu výběr, který by jinak neměl. Pokud by toto nebylo, čistě teoreticky by se mohlo stát, že ustrneme, a to by bylo pro národ pivařů špatně.
