Klidná situace vydržela v písecké místní části Purkratice jen necelý rok. V její blízkosti roky roste průmyslová zóna a loňské rozhodnutí dost jasně určilo, jaké plochy smějí být pro výstavbu hal a montoven použité.
Nyní však mají obyvatelé osady ležící necelý kilometr severně od Písku opět strach, že poslední volné plochy takzvané severní průmyslové zóny nechá město zastavět, což se na posledním jednání zastupitelstva potvrdilo.
Nejprve písečtí politici už na listopadovém zasedání 18 z 27 hlasů schválili zrušení loňského usnesení s tím, že výslednou podobu zastavitelných ploch nově určí projektanti společně s městským odborem výstavby. Nakonec se hlasovalo o třech variantách. Zástupci města jednali ještě o možnosti zachovat současný stav, nebo vytvořit variantu střední cesty.
„Usilovali jsme o jakýsi kompromis, podle něhož by část ploch zůstala jako zastavitelná a zbytek by se vrátil do ploch zemědělských, jak původně obyvatelé Purkratic požadovali,“ vysvětlila na jednání místostarostka Petra Trambová (Pro Písek).
Ani tato varianta nenašla širší podporu. Nakonec zastupitelé v prosinci odsouhlasili záměr prodat část pozemku pro budoucí galvanovnu pro úpravu kovů. Členové purkratického osadního výboru se proti dalšímu rozšiřování zástavby zóny staví delší dobu.
Obyvatele ruší noční hluk
„Musíme tu snášet hluk z provozů, a to především v nočních hodinách. Naštěstí firmy v poslední době projevily snahu problém řešit, můžeme jen doufat ve zlepšení. Jenže i tak koukáme na obrovský průmyslový areál. Odclonění negativních vlivů je nulové, zástavba se má posunout zase blíže k našim domům. Věta přímo ze záměru prodeje pozemku, že galvanovna nenaruší krajinný ráz, je spíše k pláči,“ popsala situaci Lenka Nádějová z Osadního výboru Purkratice.
Její tvrzení podporuje také pirátský zastupitel Josef Soumar, který na listopadovém zasedání připomněl osud hřbitova padlých vojáků, který stojí pár stovek metrů od osady.
„Dnes je halami obestavěný téměř ze všech stran. Ale spíše mi chybí komplexní řešení otázky, protože za několik desítek let průmysl, který tam je, skončí a nahradí jej roboti. Je třeba přemýšlet nad tím, jaký průmysl vybírat a zda jej vůbec rozšiřovat,“ upozornil Soumar.
Podle místostarosty Ondřeje Veselého (ČSSD) je důležité na zónu hledět hlavně z hlediska aktuálního přínosu Písku.
„Kdyby tady nebyla, jsme zaostalým městem s vysokou nezaměstnaností. Měli bychom být rádi, že zde pánové Tom Zajíček a Luboš Průša průmyslovou zónu v minulosti prosadili. Neměli bychom ji hanit, jako město nás zachránila,“ podotkl Veselý.
Zároveň ale přiznává, že město se teď na druhou stranu potýká s problémy spojenými s extrémně nízkou nezaměstnaností. „Je tam spousta volných míst, ale pokud přijde krize, firmy se jako prvních zbaví zahraničních dělníků. Navíc si nemyslím, že v dohledné době by jejich práci měla plně nahradit robotizovaná výroba,“ oponoval Veselý.
Současný stav v místě však dělá obyvatelům osady vrásky i z jiného důvodu. Přímo v obci totiž stojí ubytovna pro převážně zahraniční agenturní dělníky s kapacitou až 139 lidí, která je podle vyjádření provozovatele z roku 2017 z poloviny obsazená. Navíc v bývalém statku zřídilo město Písek už v roce 2002 bydlení pro nepřizpůsobivé s počtem 40 až 50 ubytovaných.
Purkratice mají jen osmnáct stálých obyvatel. „Každý si asi umí představit, jak to v obci za takového stavu vypadá. Neustále po nich odklízíme odpadky, řešíme jejich hlučnost, pitky, rušení nočního klidu a bohužel mají i zvláštní hygienické návyky. Odpad končí často v místních rybnících a podél cest. Necítíme se zde moc bezpečně,“ dodala Lenka Nádějová.
Z důvodové zprávy k záměru prodeje pozemku pak podle ní plyne, že pokud investor v době platnosti územního plánu vyřídí veškerá povolení, stavbě nové haly u jejich vesničky už nic bránit nebude.
