Pašijové betlémy jsou méně známé než ty adventní, ale dřív je věřící mohli najít v řadě kostelů. Výjevy znázorňují poslední dny Ježíše Krista. Nechybí poslední večeře, zrada Jidáše, samotné ukřižování či zmrtvýchvstání Ježíše.
„Vánoční betlémy hodně zlidověly, tam se občas přidávají nejrůznější postavy. Ale my si tady nemůžeme nic vymýšlet, takže pracujeme opravdu jen s příběhy Velikonoc,“ vysvětlil řezbář Libor Šedina.
Bechyňskému pašijovému betlému ve čtvrtek požehnal před nadcházejícími a pro věřící nejdůležitějšími svátky světící biskup českobudějovický Pavel Posád.
Šedina svým otcem navazuje na rodinnou tradici. Řezbářskému řemeslu se už věnovali jejich předci, kteří rovněž vytvořili pašijový betlém, a to v roce 1916.
„Vystavovali jej do přibližně do roku 1948. Jenže minulý režim těmto věcem nepřál a obecně potlačoval víru a náboženství. Betlém rodina dvacet let skrývala, pak ho potajmu vyvezla do zahraničí. Kdyby jej u nás objevili, asi by ho nečekal dobrý konec, protože takové věci se tehdy pálily,“ připomněl Šedina.
Dodal, že rodina neví, kde se přesně nyní betlém z roku 1916 nachází. Mají jen informace o tom, že by měl být v řeholnickém řádu františkánů v Bavorsku.
Pokud se budete chtít na řezbářské dílo přijít podívat osobně, rodina Šedinových ho ráda ukáže a doplní o výklad, a to od soboty denně od 10 do 17 hodin.
