Přes deštivé počasí se na pietní akci sešlo okolo stovky lidí. Společně navštívili starý památník, prošli staveništěm a seznámili se s budoucí podobou pietního místa.
„Romské přísloví říká, že když vzpomínáme na mrtvé za deště, pláčou s námi. Věřím, že je tomu tak i dnes,“ řekla při svém proslovu zmocněnkyně pro záležitosti románské menšiny Lucie Fuková.
Také připomněla zesnulého Karla Schwarzenberga. Za všechny zúčastněné mu poděkovala za sazenice stromů, které na výstavbu památníku daroval. K poděkování se připojili i další řečníci.
Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová následně uvedla, že práce na památníku postupují podle plánu. Dělníci již odstranili bývalý vepřín, zahájili výstavbu nového edukačního centra se stálou expozicí i venkovního parku s nově vysazeným lesem.
„Vnitřní expozici pro veřejnost otevřeme již v únoru a návštěvníci se na ní dozvědí více o historii Romů a jejich osudech. Přiblíží jim také, co se odehrálo přímo na tomto místě,“ popsala Horváthová.
Bagry začaly demolovat vepřín v Letech, kde stál za války tábor pro Romy |
Dodala, že venkovní část expozice bude tvořit les s kruhovou mýtinou, jež bude symbolizovat ztracené romské životy. Okolo ní pak povede betonový chodník s 1 295 železnými paprsky. Ty ponesou jména Romů, kteří koncentračním táborem prošli.
„Celkově jich bylo víc, 1 294 jmen bylo v evidenci, jeden paprsek bude symbolicky za všechny, jejichž jména neznáme,“ přiblížila ředitelka.
Táborem v Letech, který podle historiků fungoval od srpna 1942 do května 1943, prošlo 1 308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi.
