O  uvedeném leccos vím,pracoval jsem v JD 20 let ve funkci mistr zvuku. S tvůrcem původní točny-nápadu jsem se osobně znal. Divadelní architekt Joan Brehms na nápad přišli s režisérem Konstantinem.Hledali vhodný,akustický prostor a našli po dlouhatánské době právě toto magické místo a tak postupnými krůčky od roku 1958 zde s minimálními pauzami působí a těší dnes už statisíce diváků.Točna doznala několika změn od "celoplechového obložení,přes palubkový obklad až po nynější architektonicky,dle mého,nejčistšího provedení jehož je autorem divadelní architekt Vladimír Landa. Na to,aby točna měla plynulý-od nuly-rozjezd a to má 100%-musí mít určité strojní vybavení,které je v 3 metry hluboké betonové jámě,která byla odstřílena .Skála na samé hranici možností,aby nedošlo k destrukci letohrádku Belárie. Točna má současnou hmotu činící 650 tun,musí mít určitou výšku,aby bylo zajištěno horní svícení do vzdáleného i blízkého terénu.A zárověň zajištěny křivky viditelnosti pro diváky.Všechny aspekty vzal v potaz Vladimír Landa,vycházel z točen původních, z možností stavebních prací na skále,umístění nástupního prostoru za točnou i přidané možnosti bufetu před představením i mimo provoz divadla. Sjíždění do země i rozebírací systém jsou dle mne nesmysly,ne všichni se dostanou na večerní představení a přesto jsou zvědavi,"kde je to hlediště"?  Řekneme pod kytkama ? A rozebírací? Pro koho? Jestliže je rozebereme na podzim ? už tam turisté neprijdou.! Navíc navážením konstrukce,když je terén po zimě měkký??? Jak to bude vypadat?

 NECHME SI OTÁČKO NA MÍSTĚ KDE JE A TAKOVÉ JAKÉ JE.TAK VYHOVUJE PLNĚ PROVOZU .JD chrání Belárii díky vytápění,větrání a ostraze celého areálu! Komplikace nastaly ne díky UNESCO,ale od doby kdy ředitel krumlovského zámku p. Pavko.dřívější zastánce točny naráz "obrátil" a Unesco jako památkář podsouvá problémy,které tam nejsou. Jednání tohoto pána osobně jsem zažil!! ( a jen tak mimochodem francouzi skleněný jehlan  před muzeem atd. to UNESCU nevadí?)

Tisíce japonských turistů odjíždělo z Krumlova frustrováno, protože neviděli kěvtinový střed a průhledovou osu.

A co místo rozebírací, tak zasouvací do země.

Přes den hlediště se bude schovávat, večer vystoupí mezi lidi. A při troše snahy tam mohou na stropě jámy být i kytky.

V době hydraulických zařízení to zas tak složité nebude. Jen bude potřeba sehnat nějakou tu drobnou minci co odpadne od Temelína.

jo, nápat to blbej není, ale to by pan Faltus nepřežil. A opravdu, technicky by se to vyřešilo, raz dva.

Jo, jo pan Faltus jde jen po penězích, kam jsme se to dostaĺi...........