Hlediště v Týně nad Vltavou se otáčí na vyřazených kolech z tanků

  10:32aktualizováno  10:32
Nikde jinde na světě neexistuje podobná stavba, kterou by si divadelníci postavili sami. Vltavotýnské otáčivé hlediště vzniklo vlastně náhodou a spolek na něj tenkrát ani nedostal stavební povolení. Letos však divadelníky čeká už šestatřicátá sezóna na točně a brzy by se mohla dočkat i větších oprav.

Dlouhá staletí stával na vršku nad městem původně gotický hrad patřící od poloviny 15. století rodu Čabelických, později se jeho majitelé měnili. Nájezd vojsk protihabsburské koalice za třicetileté války jej však poničil a stavbu nedaleko břehů Vltavy postupně rozebrali lidé bydlící v jejím okolí. V 19. století vznikl na jejím místě park.

Stejnou podobu si malý kopeček nad Vinařickým náměstím uchoval doposud. Místo hradu však ukrývají Bedřichovy sady, jak se park jmenuje, jinou významnou stavbu Týna nad Vltavou. Už téměř 36 let zde totiž stojí unikátní otáčivé hlediště.

Na světě existují pouhá tři, z toho rovnou dvě jsou na jihu Čech a třetí ve finském Turku. Ale jen jediné z nich vede spolek ochotníků a s nadsázkou se dá říci, že vzniklo jen shodou náhod.

Velkou roli ve snaze vybudovat venkovní scénu sehrála také dlouhodobá městská tradice vystupování pod širým nebem. Už za první republiky si místní ochotníci vyrobili především zásluhou významného člena spolku Jeníka Švehly vlastní divadlo v přírodě. Nacházelo se v sousedství plochy v Tyršově ulici, kde dnes stojí sokolovna. Na místě stála zhruba desítka dřevěných maket domů a scéna připomínala Potěmkinovu vesnici.

Herci zde vystupovali až do 60. let a stavba točny v roce 1983 tak přímo navazuje na venkovní divadlo. Původně bylo v plánu vytvořit běžné venkovní hlediště ke stému výročí znovuotevření Národního divadla v Praze. 

„Chtěli jsme hrát klasickou hru Strakonický dudák, kterou spolek dříve pod otevřeným nebem hrával,“ přibližuje ředitel místního divadelního spolku Vltavan Milan Šesták, jenž si samotné budování pamatuje jako přímý účastník.Nejprve bylo třeba sehnat kovové díly konstrukce tvořící kostru celého hlediště. 

Fotogalerie

„Tenkrát ji zamluvil v Borovanech tehdejší ředitel spolku Jan Humhej, jel jsem pro ně jako závozník. Jenže pak jsme je museli svařit tak, aby se nám to nerozsypalo. Pomáhali nám všichni členové,“ líčí Šesták s tím, že se na budování podílela i celá řada podniků a závodů ve městě.

„Támhle nám půjčili bagr na hloubení díry, tuhle jsme zase dostali zdarma beton, někdo zase přispěl penězi a tak dále,“ pokračuje Šesták. Na stavbě všichni dělali po práci zdarma a řemeslníci se rekrutovali nejen z řad amatérských umělců. 

„Pomohli nám také odborní pracovníci z několika týnských závodů. Byly to stovky hodin i o sobotách a nedělích,“ uvádí Humhej ve své knize 150 let ochotnického divadla v Týně nad Vltavou.

Těsně před začátkem prací však napadlo člena souboru Vladislava Novotného, že by se hlediště mohlo dát na kola, aby se otáčelo kolem své osy stejně jako točna, kterou měli už téměř 25 let v Českém Krumlově. Nápad se nejprve setkal s pobaveným smíchem jeho kolegů, myšlenka se však po čase uchytila a začalo se s ní počítat jako s hlavní variantou.

To však znamenalo další shánění surovin a dílů potřebných pro stavbu. Bylo nutné zajistit především motory pro pohon a nosná kola, na kterých se mělo celé hlediště otáčet. 

„Motory jsme získali od jezedáků z Mazelova. Naštěstí jsme měli v Týně posádku tankového pluku, takže se u nich našla i nějaká ta kola. Stačilo dojít za oficírem a poprosit ho. Za komunistů bylo možné snad opravdu všechno,“ říká se smíchem Šesták.

Chystají rozšíření hlediště

V návalu zapáleného nadšení se nikdo ze členů souboru ani nepokoušel zjišťovat, zda na podobnou stavbu nepotřebují nějaké povolení. 

„To jsme také ani neměli. Tenkrát jsem za to na výboru musel jít na kobereček. Po slavnostní premiéře bylo ale vedení výboru tak spokojené, že jsme nakonec dostali čestné uznání,“ vzpomíná Humhej, jenž tou dobou působil jako vedoucí odboru kultury na okresním národním výboru.

Na konci srpna tak po pouhých tříměsíčních pracích stál na místě bývalého hradu jiný monument. S unikátní točnou o kapacitě 220 diváků se mohli obyvatelé města a další návštěvníci seznámit hned na sklonku léta v roce 1983. První odehranou hrou byl již zmíněný Strakonický dudák a dočkala se v září téhož roku pěti repríz, které dohromady vidělo 1 300 diváků.

Divadelníci okamžitě pochopili, že nevyužívat naplno potenciál takové stavby by byla chyba. V letních měsících se scéna čtyři dny v týdnu naplňuje herci a diváky a téměř všechna představení bývají s předstihem vyprodaná. Letošní představení Jiráskovy Lucerny se na začátku března podařilo vyprodat po pouhých pěti dnech.

„Je to možná trochu škoda, protože se na mnohá představení nemohou podívat turisté, kteří jsou v Týně na dovolené, a maximálně se tak dostanou na přístavek, což už je problémem samo o sobě,“ naráží na limity otáčivého hlediště Šesták. Nikdo totiž na počátku zdánlivě bláznivého nápadu nečekal, že by se točna mohla stát místem, kde se lidé budou o lístky na představení skoro až přetahovat.

Citelný nedostatek míst v hledišti by mohla pomoci vyřešit plánovaná rekonstrukce, kterou by vedení spolku rádo nechalo udělat v nejbližších letech. Stávající počet míst by bylo možné rozšířit až na 260. 

„Bude to ale náročný úkol, toho prostoru navíc tam opravdu moc není. Snad se to podaří a zázemí v Týně se o kousek přiblíží úrovni v Krumlově,“ doufá Šesták a zároveň dodává, že by na opravu hlediště potřebovali sehnat alespoň 20 milionů korun.

Ačkoliv točna slouží divadelníkům už tolik let, doposud žádné větší opravy řešit nemuseli. V minulosti bylo třeba pouze vyměnit některé díly kovového opláštění zadní části točny a diváci se dočkali nových dřevěných sedaček. 

„Před dvaceti lety jsme ještě museli obměnit prodřený základ pod koly z tanků a myslím, že jsme také měnili jeden z motorů. Jinak se za ta léta nemuselo na nic sáhnout,“ vysvětluje Šesták.

Tradici venkovních představení se tak podařilo zachovat až trochu kuriózním projektem. Vltavotýnští ochotníci mají pro všechny kusy, kterých spolek na točně odehrál už desítky, připravenou celou řadu kulis. 

Nejsou to ale jen místní divadelníci, kteří zde hrají. Do přírodního prostředí parku jezdí také divadla ze všech koutů republiky a občas sem zavítá i soubor ze zahraničí. I to je jeden z důkazů, že se ochotníkům z Týna povedla skutečně výjimečná věc.

Nejčtenější

Samé otázky. Vědci pronikli do neznámých prostor u hrobky zpovědníka krále

Podle jasně čitelného letopočtu na papírku se vzkazem od dělníků, kteří...

Skupina historiků a dalších odborníků v přímém přenosu vyzvedává schránu s ostatky králova zpovědníka Jindřicha...

Chlapec jel na kole do školy a nedal přednost, srážku s autem nepřežil

Chlapec na kole vyjížděl z vedlejší silnice u Zbelítova na hlavní a střet se s...

Na silnici II/121 u Milevska na Písecku ráno zahynul chlapec, který jel na kole do školy. Při odbočování na hlavní...

Úsek D3 do Ševětína je otevřený, až do Rakouska pojedou řidiči v roce 2024

Pondělní dopoledne patřil nový úsek dálnice D3 slavnostnímu otevření, zhruba v...

Ředitelství silnic a dálnic slavnostně otevřelo část dálnice D3 mezi Bošilcem a Ševětínem na Českobudějovicku. Úsek je...

Převrácený tahač shořel i s převáženým strojem, řidič zemřel v kabině

Řidič kamionu, který nedaleko Vodňan sjel ze silnice, na místě zemřel.

S požárem kamionu ráno bojovali jihočeští hasiči na silnici I/20 u Libějovic na Strakonicku. Vůz vyjel mimo silnici,...

Už nikdy nikoho neudeřím, řekl muž, který dostal za zabití pěstí devět let

Soud (ilustrační foto)

Úhrnný trest devět let vězení uložil českobudějovický krajský soud třicetiletému muži za zabití návštěvníka diskotéky...

Další z rubriky

Špatný nátěr na rozhledně zůstává, jindřichohradecká radnice hledá viníka

Dva roky stará rozhledna u Děbolína má už špatný lak a dřevo tak není chráněné.

Rozhledna na Rýdově kopci u Jindřichova Hradce je otevřená čtyři roky, ale na průběh její stavby a celkový technický...

Letní kino za 50 korun je zbytečně socialistický nápad, zlobí se opozice

Letní kino v Českých Budějovicích navštívilo za červenec přes tři tisíce lidí.

Lístek za padesát korun a film každý den. Tak budou vypadat prázdniny v českobudějovickém letním kině Háječek, které...

Komunisté mlýn zabavili. Žákyně o něm nahrály reportáž a uspěly v soutěži

Zleva Kateřina Kvášová, Nikola Švehlová a Jitka Harazímová, které vytvořily...

Tři žákyně, které se letos loučí se Základní školou ve Veselí nad Lužnicí, uspěly v regionálním kole soutěže Příběhy...

TEST PLEN: Deset miminek jim dalo pořádně zabrat
TEST PLEN: Deset miminek jim dalo pořádně zabrat

Maminky z eMimina otestovaly nové plenky Pampers z řady Premium care. Nejmenší miminka i větší batolata je podrobila důkladnému zkoumání. Prošly Pampersky zátěžovým testem?

Najdete na iDNES.cz