Spousta současných čtyřicátníků z Hrdějovic, Borku nebo Hosína na Českobudějovicku si pamatuje, jak se svými kamarády prozkoumávali bývalý kaolinový důl Orty na rozmezí těchto obcí. Tato přírodní památka je už řadu let uzavřená, v dohledné době by se to však mělo změnit. Vedení Jihočeského kraje totiž s obcemi a Správou jeskyní brzy podepíše memorandum o zpřístupnění Ortů jako turistického a vzdělávacího areálu.
Hejtmanství si od toho slibuje, že se tak přírodní památku podaří zachránit a zároveň přitáhnout zájem návštěvníků kraje. „Orty si bezesporu pozornost zaslouží, přitom ani lidé z Budějovic podle mě mnohdy nevědí, kde se nacházejí. Nicméně důlní komplex na ploše dvanácti hektarů rozhodně není malý,“ říká náměstek hejtmana František Talíř.
Výjimečnost dodává Ortům také to, že se jedná o jediný podobný komplex starých důlních děl v Česku.
„My se o ně zajímáme už asi třicet let, protože tam dochází neustále k nějakému poškozování. Od samého počátku tvrdíme, že nejlepší ochrana je zpřístupnění, to znamená neustálý dozor a provoz. Jsme moc rádi, že se kraj k tomu postavil podobným způsobem,“ oceňuje vedoucí Správy Chýnovské jeskyně Karel Drbal.
Právě chýnovská správa bude hrát v přípravách na otevření Ortů zásadní roli. Jejím hlavním úkolem bude vypracovat studii na zpřístupnění podzemí.
„Jako poradci pak budeme pomáhat s návrhy na podobu parkoviště nebo návštěvnického centra. Jestli k tomu kraj bude nakloněný, jsme schopni převzít i samotný provoz. Je to důlní dílo, takže k tomu jsou potřeba nutná oprávnění, a my je jako jedni z mála máme,“ naznačuje vedoucí Drbal.
Podle náměstka hejtmana počítají plány kromě parkoviště a turistického centra také s bezbariérovým přístupem nebo cestou pro pěší. „Samozřejmostí bude osvětlení podzemních prostor. Součástí projektu je i přírodní revitalizace blízké pískovny a napojení celého komplexu na turistické cesty a cyklostezky,“ podotýká Talíř.
Dohodu všech tří stran vítají hlavně obce, na jejichž katastru se přírodní památka nachází. Velkou radost z memoranda má také starostka Hrdějovic Radka Šulistová, která patří k iniciátorům snah důlní dílo Orty zpřístupnit veřejnosti.
„Ortům zpřístupnění nijak neublíží, naopak je to cesta k jejich záchraně. Největším problémem v současnosti jsou neukáznění návštěvníci, kteří je poškozují tím, že se tam snaží přes zákaz vstupu dostat. Uvnitř pak rozdělávají oheň a ničí chodby. Pro záchranu důlního díla je nezbytně nutné, aby bylo místo otevřené a přístup návštěvníků regulovaný,“ myslí si Šulistová.
Stejný postoj k budoucnosti Ortů má také starosta Hosína Jan Řičánek, podle něhož obec nemá problém poskytnout některé pozemky pro potřeby Ortů.
„Pokud by se podařilo místo zpřístupnit, alespoň by se zamezilo pokusům o nepovolené vniknutí do objektu. Na hlavním vchodu se nezvaní návštěvníci pokoušejí vylamovat zámky a někteří se dokonce zkoušejí dovnitř prokopat slabšími stropy,“ popisuje Řičánek.
Investice za desítky milionů
Hrdějovická starostka také připomíná spolupráci jak s Hosínem, tak s Borkem a oceňuje vstřícný přístup obou samospráv.
„Na zpřístupnění pracujeme již od ledna roku 2020. Společně s Hosínem jsme schválili zapůjčení pozemků a prostor, které budou sloužit k vybudování infrastruktury. Borek by pak měl zajistit možnost připojení vody a elektřiny do celého areálu. Už jsme podepsali i smlouvy o zápůjčkách a všechny dotčené obce schválily memorandum,“ přibližuje Šulistová.
Plány na obnovu celého místa jsou zatím teprve v počátcích, už nyní je však jasné, že se na nich finančně bude podílet z největší části Jihočeský kraj. Zatím ale není jasné, kolik zpřístupnění celého místa bude stát. Hejtmanství nyní mluví o desítkách milionů korun. Jisté ještě není ani to, jak by měl vypadat provoz a s tím spojené podmínky pro návštěvníky.
„Umíme si představit, že by Orty mohly být otevřené i celoročně, ale bude záležet na ochranných podmínkách. Na ostatní detaily je ale ještě velmi brzy. Více nám ukáže monitoring celého komplexu. Nicméně nepočítáme s většími omezeními pro turisty. Některé naše jeskyně jsou dokonce národní přírodní památky s nejvyšším stupněm ochrany, a přesto je možné je bez problému navštívit,“ ujišťuje Drbal.
Bývalý důl na kaolin, který se používá mimo jiné k výrobě porcelánu nebo také papíru, sloužil hlavně k produkci suroviny na kamnové kachle a kameninové zboží. Za jeho vznikem ve druhé polovině 19. století stojí Josef Hardtmuth, zakladatel firmy Koh-i-noor Hardtmuth.
Po technologické stránce se jedná o jeden z nejzajímavějších dochovaných historických důlních komplexů. Důl nyní tvoří spletitá síť chodeb širokých přibližně půldruhého metru a vysokých až pět metrů o celkové délce přibližně šesti kilometrů.
Místo těžby museli na podzim roku 2019 zabezpečit pracovníci báňské záchranné služby, a to kvůli nebezpečným propadům způsobeným působením vody. Vstupy do kaolinového dolu dokonce museli zalévat cementovou směsí.
