Investoři počítají se stavbou 73 domů, dvou hotelů, tenisových kurtů, sportovišť, restaurací i molem pro plachetnice. A to se ani trochu nelíbí místním, kteří se bojí, že přijdou o svůj klid. Rakušané chtějí začít stavět už příští rok v květnu.
Z hlavní cesty spojující Milevsko a Mirotice vede do bývalého rekreačního střediska píseckého Jitexu úzká lesní cesta, která protíná i celý Štědronín-Plazy. Samotný areál je zchátralý - starými dřevěnými okny do domů táhne, okapy protékají, fasády opadávají. Dnes zde stojí dvě budovy se 150 lůžky, 21 dřevěných chatek a devět polozděných, budova správce, jídelna nebo pětadvacetimetrový bazén.
Zůstat mají jen dvě ubytovací budovy, z nichž budou hotely, každý se 75 lůžky, nových bude 15 dřevěných domů, 13 kamenných a 45 částečně zapuštěných do svahu s travnatou střechou. Nová budou hřiště pro tenis, volejbal, dětské hřiště a u břehu i molo pro kotvení plachetnic a člunů.
Nyní má středisko 285 lůžek, za čtyři roky, kdy bude vše hotové, jich má být o 30 procent více, tedy 369. A toho se obávají místní obyvatelé
"To je zločin. Do tohoto střediska jezdily generace dětí a byl to poslední nezkažený kus přírody v okolí. Když tu vyrostou domy, bude tu pořádný provoz," obává se důchodce Miroslav Brabenec, jehož dům je jedním z nejbližších k rekreačnímu středisku a žije v něm od roku 1965.
O pár metrů dál bydlí 38letý Roman Keclík, vášnivý chovatel koní. Úzká cesta do areálu odděluje jeho dům od ohrad s koňmi. O chystané stavbě se dozvěděl před pár dny zcela náhodou, následně mu přišel dopis, zda by Rakušanům nechtěl prodat své louky, které má za domem. Odmítl.
"Přijdeme o klid. Vůbec nechápu, že tu chce někdo stavět takový resort, když voda je tu zelená, protože řeka tady stojí," kroutí hlavou Keclík.
Lidé ze Štědronína okamžitě sepsali nesouhlas se stavbou, který poslali na krajský úřad. Ten nyní začal projednávat vliv stavby na životní prostředí. V dopise lidé vyjmenovávají desítky rostlin a zvířat, které se v okolí vyskytují, a upozorňují, že proti projektu se ostře postaví.
Už mají vymyšleno i jak. Úzkou silnici, která má v průměru tři metry, ještě zúží. Své ploty a domy mají všichni minimálně metr od silnice, a tak kdyby investor dostal stavební povolení k budování Orlík Summer Resort, posunou ploty na samou hranici svých pozemků.
Architekt: Je to maximalistická verze
Za investicí odhadovanou na stovky milionů korun stojí rakouský podnikatel Lukas Dorn-Fussenegger. Muž, který u Lipna nakoupil 160 hektarů pozemků a nabízí zde byty majetným Rakušanům a stojí za společností, jež provozuje na Lipně lodní dopravu.
Pavel Veřtát z písecké projekční kanceláře Artech, který celý resort projektuje, věří, že se mu podaří obyvatele přesvědčit, že investice jim život nezkomplikuje tak, jak se obávají.
"Toto je pouze návrh a představa investora, víceméně maximalistická verze. To, že se lidé budou obávat, jsme očekávali, ale areál by nadále sloužil rekreaci, byl by přístupný pro veřejnost a jen by se zkultivoval. Rozhodně nepůjdeme proti lidem silovým řešením, plánujeme si je pozvat a vše jim představit," slibuje Veřtát.
Vodní nádrž OrlíkPřehrada je součástí vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Vybudovaná byla v letech 1954 až 1961 a přehradila tok Vltavy u Solenic na Příbramsku. Za komunismu sloužil k rekreaci pohlavárů areál na Vystrkově na Příbramsku. Nebyl ani zanesen do katastrálních map. Vily byly číslovány podle toho, kdo v nich bydlel. První patřila prezidentovi (naposledy Gustavu Husákovi), další byla pro předsedu vlády Lubomíra Štrougala nebo generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše. Po změně režimu se tam sjížděli kontroverzní podnikatelé, například František Mrázek, Tomáš Pitr, Radovan Krejčíř nebo Miroslav Provod. Účty si tam vyřizovala mafie. Policie v areálu vyšetřovala vraždu i výbuchy automobilů. |
