Jihočeští vědci zjistili, že příčinou nemoci, na kterou v USA umírali orli bělohlaví, byl toxin ze sinic. | foto: archiv Biologického centra Akademie věd ČR

Jihočeští vědci pomohli objasnit úmrtí orlů bělohlavých v Americe

  • 2
Úbytku orlů bělohlavých si všímali lidé na jihovýchodě USA už přes 25 let. Dosud se vědělo, že jejich úhyn je způsobený neurologickou nemocí nejasného původu. Vědci z jihočeských ústavů však nyní pomohli zjistit, že dravce zabíjí nově objevený toxin ze sinic.

Drobné bakterie si lidé většinou spojují se vznikem vodního květu, jsou však známé také svou produkcí jedovatých látek, tedy toxinů. Až donedávna nebylo jasné, jak se tyto látky hromadily v potravním řetězci amerických orlů.

Tyto toxiny u ptáků způsobovaly takzvanou vakuolární myelinopatii vyznačující se nekoordinovanými pohyby a také ochabnutím svalstva.

Po několikaletém výzkumu amerických vědců se zjistilo, že ji způsobuje rostlina přeslenice vodní. Nikdo však netušil, proč nemoc napadá orly jen v některých částech regionu.

Odpověď nalezl až německý tým vědců pod vedení Tima Niedermayera z univerzity v Halle, který objevil látku s velkým obsahem chemického prvku brom na sinicových koloniích prorůstající listy přeslenice.

Vědci z budějovického Biologického centra a třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou pak potvrdili, že původcem toxinu je právě sinice.

„Pomocí čtení celého genomu sinice se nám podařilo nalézt geny, které hrají klíčovou roli při tvorbě zmiňované látky,“ vysvětluje vedoucí týmu Biologického centra Jan Mareš.

Na základě dalších pokusů vědci zjistili, že objevený bromovaný alkaloid poškozuje mozek ptáků a má závažné neurotoxické účinky i na řadu dalších živočichů včetně ryb a bezobratlých.

„Je pravděpodobné, že se toxin hromadí v celém potravním řetězci u živočichů konzumujících jak vodní rostliny s porosty sinic, tak měkkýše, ryby a vodní ptáky, kteří jsou kořistí dravců,“ upozorňuje Mareš s tím, že účinek toxinu na člověka se zatím nepotvrdil.

„Opatrnost je ale zcela namístě,“ varuje Mareš. Navíc uvádí, že do ekosystému se brom nutný k tvorbě toxinů mohl dostat kvůli používání herbicidů či hnojiv.