„Jsem tady tak jednou až dvakrát do měsíce. Rád se procházím přírodou a opály jsou pro mě odměnou. Někdy se tu dají najít i české granáty,“ ukazuje Petr Kroupa z Českého Krumlova neomytý kámen velikosti menší hroudy.
Na vycházky bere i přítelkyni. Popisuje, že nejlepší je hledat opály po dešti a na čerstvě zoraném poli. Že hledači jihočeských minerálů objevili v poslední době nový hit, potvrzují i místní lidé. Naleziště u Křemže považují mineralogové za jedno z nejvydatnějších v zemi a největší v jižních Čechách.
„Počet hledačů tady v posledních letech rychle narůstá. Možná je to i tím, že mají lidé víc času na podobné zájmy, nebo je přitahuje pěší turistika,“ myslí si sběratel nerostů David Kříž z Chlumu u Křemže.
Kříž sbírá tyto kameny od školních let a za život už našel tisíce opálů. Některé věnoval do Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Nejkrásnější nálezy si nechává od známého rozříznout a vyleštit.
Svá naleziště netají, dokonce je zveřejňuje na svých webových stránkách s názvem Minerály Křemežska. Informuje na nich veřejnost, kde si může každý nasbírat opály vyřazené z jeho přebytků a uložené nedaleko jeho domu.
Desítky hledačů, někdy i rodiny s dětmi, míří do Bohouškovic z vlakové zastávky Mříč u Křemže nebo dojíždějí na místa auty. Na rozdíl od kopáčů vltavínů po sobě nezanechávají škody v podobě děr v krajině. Právě s těmito slavnými zelenými kameny jsou pole v Blanském lese nejvíce spojena. Amatéři často sbírají vltavíny hlavně kolem Vrábče, Habří nebo Korosek. Najít kousek tohoto jihočeského fenoménu je však mnohem těžší než opál.
„Opály u nás leží na polích. Neslyšel jsem, že by si na sběrače stěžovali zemědělci, jejich sběr tady nikomu nevadí. Sám se amatérsky zabývám místní mineralogií. Jsou tu poklady v zemi a to, že k nám přitahují turisty, je jedině dobře,“ říká starosta Křemže Josef Troup.
Někteří lidé opálům přisuzují magickou moc
Ve srovnání s vltavíny jsou ceny opálů na trhu podstatně nižší. Vyleštěné mají cenu řádově nejvýše stokorun, jen výjimečně tisícikorun. Cenné jsou mléčně zabarvené nebo s kresbou, takzvané mechové či zelené. Existují ale v celé barevné škále od modré až po červenou a medově žlutou.
Podobně jako u vltavínů přisuzují někteří lidé také opálům magickou moc. Říká se jim talismany štěstí. Podle legendy v sobě skrývají jemné vibrace. Údajně léčí například Parkinsonovu nemoc, čistí krev a ledviny. Červené podněcují vášně a erotiku.
Kromě opálů lze najít na Křemežsku další cenné nerosty, jako například chalcedon nebo české granáty. „Připravujeme knihu o jihočeských minerálech. Lidé se o ně zajímají stále víc,“ říká Jiří Zikeš z Jihočeského mineralogického klubu, který vydává časopis Minerál.
Podle Davida Kříže existují dnes na Facebooku skupiny až stovek lidí, kteří se o polodrahokamy zajímají, vyměňují si informace a organizují výpravy. Taková pozornost podle něj nikomu nevadí, spíše naopak. O místních minerálech se učí i děti v křemežské základní škole.
Snem starosty Troupa je vybudovat naučnou stezku tamní krajinou, která by turisty prováděla po nalezištích a informovala je o těchto zajímavostech. Nebo malé muzeum, podobné, jako mají s exponáty vltavínů ve Svatém Janu nad Malší.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
