Gesto fair play, úžasný „triple kámen“ i sympatické osmé místo. Český smíšený pár curlerů zaujal v úvodu olympijských her v Itálii. Po návratu byl sportovní pár Julie Zelingrová (JZ) a Vít Chabičovský (VCH) v Českých Budějovicích na olympijském festivalu doslova na roztrhání.
Čekali jste takové přivítání?
JZ: Je to úžasné. Když se hrálo finále mixu, tak jsem šla ještě v Itálii s trenérem do stánku se suvenýry. Už tam mě lidi potkávali a chtěli se vyfotit. Říkala jsem si, že jedou do Cortiny na olympiádu, tak trochu sledují i curling. Ale nečekala jsem, že mě budou v Česku poznávat lidi na benzínce, když jsme jeli do Budějovic. Je to velká změna.
VCH: Je to vtipný. Paulovi (curlingový pár, který byl na minulé olympiádě, pozn. red.) nám vyprávěli, že zažili něco podobného a za pár týdnů to opadne. Nebojím se, že bychom nemohli bez pozornosti vyjít ven. Přejde to a budeme moct žít normálně, ale dokud to trvá, tak je to fajn.
Vnímáte, že vaše disciplína má výhodu i díky tomu, že začíná ještě před startem samotných her?
VCH: Určitě. Ještě se nehraje mužský hokej a později začínají i další vrcholy her. Aktuálně hrají chlapi curling a nemají takovou pozornost ani tolik času v televizním vysílání.
Cítili jste výrazný zájem z Česka už při olympijském turnaji?
JZ: Tam jsme se soustředili jenom na zápasy. Sociálním sítím jsem se snažila vyhýbat, hlavně facebooku. Dobře jsem udělala, protože jsem si zpětně některé komentáře pročítala.
Od vašeho osmého místa na olympiádě uplynul necelý týden. Jak ve vás výsledek zraje?
JZ: Vnímám to jako šílený úspěch. Moc jsem si to užila. Mám pocit, že jsme předvedli hezký výkon. Začátek byl těžký, což se dalo čekat. Pro nás to byla premiéra na olympiádě. Jsem velmi spokojená.
VCH: Olympiáda byla v pohodě.
Výhra na závěr. Zelingrová a Chabičovský porazili Estonsko a v Cortině končí osmí |
Ještě jste pořád myšlenkami na olympiádě?
JZ: Herně ne. Jakmile jsme dohráli poslední zápas, tak to opadlo okamžitě. Mediálně to ale pořád plně vnímáme.
Získává curling stále větší respekt?
VCH: Myslím, že ano. Byl to jeden z našich dílčích cílů, abychom curling trochu zpopularizovali. Společně s hokejem je to na zimní olympiádě jediný týmový sport. Tyto dva sporty nikdy nepůjde srovnávat, ale chceme také konkurovat nejlepším a dělat radost fanouškům. Toho nedosáhneme jinak, než že se dostaneme víc do povědomí.
Možností zahrát si curling po České republice není mnoho. Větší dostupnost je klíčová pro rozvoj tohoto sportu?
JZ: Rozhodně. Lidi mají o curling zájem. Kdyby pro ně byl dostupnější, tak haly určitě najdou využití. Je to jedno s druhým. V Brně mají v plánu stavět novou halu místo té současné. To by mohlo českému curlingu pomoci, protože najednou by se tam mohly pořádat třeba evropské šampionáty a další akce. Ty by znamenaly znovu další propagaci a zviditelnění.
VCH: Bylo by dobré, rozšířit curlingová centra do více krajů. To by znamenalo větší konkurenci, víc peněz do tohoto sportu.
Je to reálné, aby se v Česku stavěly haly na curling? Roky se jen mluví o stadionu třeba pro rychlobruslení.
VCH: Lidi, kteří se o to snaží, jsou velmi šikovní a schopní. Rozhodně vědí, co dělají. Věřím, že to vyjde, ale není to jednoduché.
JZ: Hala na curling je o něco menší než na rychlobruslení, takže je snazší a levnější ji postavit. Ale přesto je to velmi náročné. Menší hala, větší šance na stavbu.
I vy byste potřebovali lepší tréninkové podmínky.
JZ: Jako reprezentanti máme obrovskou výhodu. V Praze na Roztylech využíváme velmi dobré podmínky.
VCH: Trénuje tam prakticky celá reprezentace. Svaz se nám snaží maximálně vyhovět. Před olympiádou jsme dostali symbolický klíč od haly a mohli jsme tam každý den i v různé časy. Ale takové možnosti neplatí zdaleka pro všechny.
Curling si na olympijském festivalu zkusil i prezident Petr Pavel. Může to pomoci vašemu sportu?
VCH: Jestli prohráli v exhibičním zápase, tak snad ho to neodradí (směje se). Ale my jsme se tehdy teprve vraceli z Itálie, takže jsme to ještě nepocítili. Snad to bude mít nějaký efekt, je to fajn.
Na olympijském festivalu patří curling mezi nejoblíbenější sporty. Aby si lidé hodili byť jen dva kameny, tak jsou ochotní čekat desítky minut. Překvapuje vás to?
JZ: Vím, že to podobně bylo už i na minulých festivalech. Slyšela jsem, že na festival jezdí lidi i přes celou republiku, aby si to zkusili. Pro děti je festival skvělý.
Rozdali jste autogramy, neustále jste se fotili s fanoušky. Nevšimli jste si nějakého talentu, když jste šli kolem curlingové dráhy?
VCH: Jo, kdyby tam byl někdo šikovný, tak Julii vyměním (směje se). Curling je takový sport, který když si někdo zkusí, tak u něj zůstane. Problém je dostupnost.
JZ: Není problém, aby s ním začali lidé i v pozdějším věku. Nemusí ho hrát odmala. Konají se turnaje, kdy si parta dospělých dá pár zápasů, večer zajdou na pivko. Je to i společenské. Viděl jsem na festivalu šipky a myslím, že v tom je dost podobností. Akorát šipky jsou daleko dostupnější.
Dojetí českých curlerů. A teď spánek, pivko a (snad) sponzor. Budeme poloamatéři! |
Ještě na moment zpátky na olympiádu. Zaujali jste gestem fair play při zápase s Norskem, kdy Julie přiznala pochybení proti pravidlům. Jak jste vnímali reakce na tento okamžik?
JZ: Ke curlingu fair play patří. Je to normální. Neudělala jsem nic speciálního. Spíš kdybych to nepřiznala, tak je to špatně. Spíš se Norové nezachovali obvykle, rozhodli se situaci vrátit zpět. Kvůli tomu moje gesto obletělo internet.
VCH: Od Norů to bylo hnusné. Na nich bylo rozhodnutí, jestli hrát dál a nechat to, nebo jet znovu. A prakticky vždy se hraje dál. Tohle se nedělá. V našem sportu funguje „spirit of curling“, který počítá s tím, že se hraje fér. Rozhodčí do toho téměř vůbec nevstupuje.
Ze stejného zápasu pochází i váš skvělý kámen, Vítku, kdy jste zahrál takzvaný triple. Umíte taková kouzla běžně?
VCH: Nebyl to životní kámen, nepovede se to pokaždé. Měl jsem z toho kamene radost, byl těžký. Cítil jsem se dobře. Kámen měl podobnou trajektorii, jako ten, který mi Julie „zapálila“ a Norové vrátili. Věřil jsem si, ten den jsem nemohl minout.
JZ: Vítek to takhle umí házet často.
VCH: Určitě častěji, než jsem předvedl na olympiádě.
JZ: Někdo nám psal, že to je vytvořené AI. To mě pobavilo.
Jaký bude váš další cíl? Olympiáda ve Francii v roce 2030?
JZ: Určitě. Teď se dva roky nepočítají body pro olympijskou kvalifikaci, takže je to trochu volnější. Můžeme se připravit na dva předolympijské roky. Už teď ale vnímám, že na nás bude daleko větší tlak. I české týmy se proti nám budou chtít vybičovat, nemají co ztratit.
VCH: Tlak jsme cítili už teď. Za poslední čtyři roky jsme třikrát vyhráli mistrovství republiky. Teď ještě to bude umocněný výsledkem na hrách. Budeme mít terč na zádech. Ale chceme si určitě zopakovat olympiádu.
Teď jste spolu byli často, téměř pořád. Budete si od sebe muset trochu odpočinout?
VCH: Asi trochu jo, ale nebude to tak dramatické. Ani si moc nelezeme na nervy.
JZ: Po každém turnaji jsme rádi, že si jeden od druhého trochu odpočine.
VCH: To jo. Ale bez ohledu na Julii si po každém turnaji chvíli rád odpočinu.
JZ: Když skončí turnaj, někdy si i pobrečím, že uvolním emoce a potřebuji se od toho oprostit.
